Největší změna v dějinách lidstva je s konspiračními sociopaty u moci nezvládnutelná (část 2.)

Tento článek je druhou částí obsáhlejšího textu. První část naleznete zde.

Oligarchové, co postupně přebírají moc (buď přímo, nebo v zastoupení), neřeší, jak se s nástupem AI kolektivně vyrovnat a zajistit přežití všech současných obyvatel. Jediné, co řeší, je, jak tuto situaci využít, posílit díky ní svou moc a ještě na ní vydělat. (Viz současné USA.) Což je s tím prvním v přímém rozporu.

AI těmto sebestředným, omezeným sociopatům dodává nástroj, jak ovládnout celou společnost ve svůj prospěch – a to s nebývalou efektivitou, chladnokrevností a bez jakýchkoli lidských zábran.

My tuto situaci nechápeme. Netlačíme na to, aby se AI stala kolektivně prospěšným nástrojem. Věříme zástupným nesmyslům, které nám oligarchie předkládá, abychom ji zvolili – dokud ještě vůbec existují volby. A pácháme tak hromadnou sebevraždu – technologicky urychlenou, neviditelnou, ale o to neodvratnější. A protože technologie se vyvíjejí exponenciálně, konec může přijít daleko dřív, než si v naší bujné fantazii vůbec dokážeme představit. Kvantové čipy, co měly přijít za desítky let, už jsou náhle tu. A na nich to celé brzy poběží ještě zběsileji.

Dnes už přitom vidíme, jak oligarchové využívají svou moc k likvidaci pracovních pozic, pozic dokonce kolektivně potřebných a prospěšných. Desetitisíce Američanů vyhozených z práce Muskem, jen kvůli jeho osobní touze zlikvidovat stát, už vědí o jeho bezcitnosti své. Jak budou jednou touto oligarchií likvidována místa nepotřebná, je tedy jasné.

Dalším příkladem znásilnění kolektivních potřeb je právě probíhající soudní spor, v němž fosilní korporace požaduje po Greenpeace pokutu v řádu stovek milionů korun – částku, která má potenciál zlikvidovat celou tuto organizaci. Nástrojem už není jen mediální manipulace, ale právní a finanční síla, a oligarchické znásilnění soudní moci v USA, která ničí obránce životního prostředí (zdroj), zatímco znečišťovatelé dál beztrestně devastují planetu a chystají se od Trumpa pobírat ještě větší daňové úlevy (zdroj).

Existence soukromých mega-sil, které mají větší sílu, odhodlání a moc než samotné státy (např. fosilní loby organizující celou klimapopíračskou pavědu), které fatálně rezignovaly na opozici k těmto nepřátelským silám, nás nevyhnutelně dovede ke kolapsu světa, který byl alespoň částečně řízen kolektivně prospěšným směrem. Tato éra – i díky AI – nyní končí a většina lidí není schopná si to uvědomit, natož aby se tomu vzepřela a zohlednila to alespoň u voleb.

Nerovnážný a sobecký tech-oligarchický systém nikdy nedokáže vytvořit rovnovážnou a eticky přijatelnou společnost, protože nedokáže řešit kolektivní problémy (ekologii, rovnost, důstojnost člověka).

Tech-oligarchie bude nakonec nucena postavit svou moc a řešení narůstajících ekologických a sociálních problémů na eliminaci lidských mas. V jejich logice se AI a roboti stanou dokonalejšími, poslušnějšími a levnějšími nástroji, zatímco běžný člověk bude nákladem, rizikem, proměnnou. „Zbytní“ lidé se tak mohou stát obětí řešení, které zahrnuje jejich eliminaci (technické řešení bude v době AI snadné). (Ne, nepodezírám je, že toto plánují, ale extrapoluji trendy a předvídám, jaká řešení dané entity v kauzálně vzniklé budoucí situaci zvolí na základě jejich současného chování a tvrzení že lidská empatie je slabost.)

Pokud stát odmítne být garantem začlenění AI a dalších moderních nástrojů do společnosti, udělají to za něj právě ti, kteří by to měli dělat nejméně – způsobem pro lidstvo nejhorším. Předkrm tohoto chování vidíme v destrukci a likvidaci státních institucí a státních pracovních pozic ze strany amerických tech oligarchů, kteří v posledních letech zvládli proměnit společnost v bezduché konspirační stádo, které si tuto cestu a tyto sociopaty dobrovolně vybralo ve volbách. V Rusku a Číně už lidé mentálně zdecimovanými otroky systému dávno jsou.

Jsme jako nemyslící roboti visící nad propastí. Držíme se za větev a místo toho, abychom hledali způsob, jak vylézt nahoru, považujeme za svůj top problém to, proč jsme nedostali dostatek lajků za naši další šílenou konspirační fantasmagorii, která z nás měla na sítích udělat ojedinělého znalce tajů světa a nakrmit tak naše narcistické potřeby. Nebylo to hloupé jen proto, že to bylo postaveno na lži a naší psychóze. Bylo to hloupé proto, že něco ještě zvrácenějšího a absurdnějšího na nás reálně čeká za dalším rohem – a mohli jsme se věnovat právě tomu. Ale k tomu jsme přeprogramováni nebyli. Byli jsme přeprogramováni tak, abychom si toho ani nevšimli a „řešili“ jsme dokola jen ty podstrčené iluze a lži.

Současné volby k překvapení všech už nebudou o tom, o čem se tváří že jsou. Budou zejména o tom, jestli zůstaneme svobodnými lidmi, nebo poloautomatizovanými otroky, či překážejícím zbytným odpadem, v systému ovládaném několika málo tech-oligarchy. Budou o tom, jak velké či malé stvůry pustíme v nejkritičtější fázi lidských dějin k moci.

Amerika v tomto fatálně selhala. Ale i u nás je možnost, že by do vedení byli dosazeni koncepčně a novátorsky myslící lidé, kteří by dokázali přicházející problémy reálně vyřešit, prakticky rovna nule. I tak je ale podstatné, jestli nás povede chaot, co nezvládl ani covid a „naše lidi“ miluje tak, že jim platí ty nejhorší platy.

Podobným příkladem budoucích antikolektivních postojů může být historické chování při obou obřích ekologických katastrofách kolem Dezy (zdroj), kdy straníci této parodie na politické hnutí neřešili kolektivní důsledky katastrof, ale především PR dopad na Agrofert (zdroj). Samozřejmě rovněž platí, že oligarcha, který po slovenském vzoru vyměnil hlasování v ruském zájmu za ruskou pomoc ve volební kampani, není tím, kdo nás před nastupující globální oligarchií ochrání (zdroj).

Vést by měl někdo, kdo se na svět nedívá výhradně sobeckou optikou své firmy a svého nemocného já, hromadícího bezmyšlenkovitě vše, jako by měl žít dalších milion let. Ale tohle těm již proměněným robotům adorujícím svou iluzivní fikci už nevysvětlíte.

Každé hlasování pro sobecké sociopatické populisty, kteří nechápou nebo záměrně ignorují technologické a civilizační změny, nebo je dokonce vítají jako nástroj ke zvětšení své moci, je hlasováním pro náš vlastní konec.

Bohužel, ani ztráta pozice nejinteligentnější entity planety nedovedla většinu ke zcela logickému pochopení, že ne všichni jsou pod tlakem sociálních sítí a AI schopni se samostatně rozhodovat v prospěch svůj i v prospěch kolektivní.

Většina stále ještě nepochopila, že jediným možným řešením v situaci, kdy AI dokáže ovládat většinu voličů jakýmkoliv směrem, je omezení volebního práva na ty, kteří zvládli této tech-populistické mašinerii nepodlehnout. Demokracie není životaschopná, pokud ji zcela ovládnou zmanipulovaní lidé neschopní rozpoznat realitu. Ti, které AI proměnila v nesvéprávné otroky vykonávající příkazy bůhvíkoho pro bůhvíco. Ti, kteří se nenaučí, jak ve stále složitějším světě nestrannou a státem garantovanou AI využít k tomu, aby stále žili v realitě a pravdě.

Následujte hypotetický příklad: Pokud AI dokáže velmi brzy zcela ovládat voliče, proč by neměla vládnout přímo bez toho zbytečného mezikroku? A pokud povládne přímo, měla by to být soukromá oligarchická AI se soukromými cíli, nebo „státní“, demokraticky kontrolovaná AI se zájmy kolektivními? Pochopili jste díky tomuto příkladu, o co se už nyní především hraje?

Čím dál složitější svět přináší prostředí, kdy žádný člověk nedokáže mít pravdu ve všem. U mnoha lidí to vyvolává vnitřní krizi – kognitivní disonanci, kvůli níž raději utíkají před pravdou, že jsou omylní a často bezradní tvorové neschopní čelit složitosti světa. Jakmile je tato cesta nastoupena, stává se člověk konspiračním nevědomým otrokem aktivně bojujícím proti své společnosti a racionalitě. Tyto lidi musíme umět upozadit v kolektivních rozhodnutích (zdroj) (volby), protože jejich nevědomé šílenství prostě nedokáže vést a řídit společnost – dokáže ji jen zabít.

Kdo si myslí, že omezení volebního práva se dá v současné situaci vyhnout, nikdy nediskutoval hodinu s milovníkem Putina na sociální síti a neví, do jakého mentálního stavu se velká část populace již dostala a hodnotí toto opatření ze svého iluzivního piedestalu.

AI není hráčem, který by aktivně chtěl pro lidstvo něco negativního ze své vnitřní podstaty. Množství dat, které má neustále k dispozici, směřuje spíše k pravdivému, komplexnímu vnímání reality a nacházení skutečných kolektivních východisek, než k preferování emočně nabitých lidských sobeckých iluzí a lží. Minimálně zatím – dokud je i ona závislá na spolupráci s lidským druhem a nemůže bez něj existovat.

Pokud ji však necháme znásilnit sociopatickými šílenci, aby jim pomáhala vytvořit jimi ovládanou dystopii, nebude zde už patrně nikdy existovat žádná síla, která by tento všemocný tandem dokázala porazit. A ani alobalové čepičky na hlavách konspiračních lunetiků, kteří tuto nadvládu umožnili, nebudou k ničemu.

Namísto posilování starých primitivních feudálních struktur moci a obracení se k těm, kdo zneužívají technologii k ovládání druhých, potřebujeme právě teď – ne za pět nebo deset let – systém zcela nový. Systém, který bude navržen a vyladěn tak, aby sloužil kolektivním zájmům.

Systém, který se neopírá o individuální kořistnickou mentalitu nejsilnějších a nejbezcitnějších a jejich technické ne-lidské prostředky, ale o dlouhodobou kolektivní udržitelnost, včetně empatie, rovnosti a spolupráce. (Paradoxně i toto je schopná naplnit pouze eticky nastavená AI nepodléhající žádným jiným tlakům – člověk totiž kolektivně smýšlející entitu ze sebe vytvořit nedokázal, čehož je např. korupce hlasitým svědkem.)

V tomto smyslu bychom nyní měli volit a rozhodnout, komu právě teď svěřit moc – jenže bohužel není koho. I ta nejvíc progresivistická strana jako Piráti hledá řešení v minulých válkách a ve svobodě internetu (program, wiki), místo toho, aby konečně pochopila, že právě ve svobodě šíření lží leží zakopaný pes naší neradostné situace.

Jsme tak zdegenerovaní, že na politické scéně nevznikl nikdo, kdo by toto největší téma zvednul. Vznikají jen obskurní projekty, v nichž po moci prahnoucí podivíni jako Paroubek aktivně papouškují ruské narativy, protože už i tito mimoňové pochopili, že jen spolupráce s Ruskem či Čínou může přinést – díky jimi zdecimovaným sítím – volební úspěch. Může, ne nutně musí – k tvé smůle, Paroubku. Na scéně proruských vlastizrádců je totiž – poté, co byl tento vzájemně parazitický mechanismus krvavé spolupráce s Ruskem odhalen i těmi nejobskurnějšími hlupáky – už zcela narváno.

Svět, v němž vítězí ti, kdo mají dost financí a moci a k tomu i drzosti, absence svědomí a zvrácenosti, aby se pokusili o planetární nadvládu s pomocí AI, by se stal naším hrobem. Hrobem, do kterého by nás nakonec vložil robotický hrobník – tedy pokud se neukáže, že výroba např. masokostní moučky není výhodnější.

Rozhodnutí o tom která politická strana v této nevědomé, většinově prooligarchické a profosilní české politické stoce dokáže nejlépe zajistit vaše další přežití, je vaší individuální volbou. Jasné je jen to, že osoby s emoční inteligencí, která je dovedla k adoraci extrémně sociopatických vzorů v podobě Putina či Trumpa, to zcela jistě nejsou.

Každý z těch Babišů, Vondrů, Turků, Okamurů, Zahradilů, Vidláků a Konečných je jen dalším hřebíkem do naší společné rakve.
A my si ho zatlučeme sami – u volební urny.
I když… urna se nejspíš šroubuje. No, každý příměr nějak kulhá.