Článek
Střední Asie se v posledních letech mění z přehlíženého regionu na důležité geopolitické a investiční centrum. Válka na Blízkém východě narušila dodávky komodit, zvýšila obavy z inflace a ukázala zranitelnost tradičních obchodních tras. Právě v tomto prostředí získávají země jako Kazachstán, Uzbekistán nebo Turkmenistán na významu díky svému nerostnému bohatství, energetickým zásobám a rostoucí roli v dopravě mezi Evropou a Asií.
Většina ekonomik regionu si udržuje solidní růst kolem 5–6 %, zatímco zahraniční investoři stále více sledují tamní energetická aktiva, zlato, uran, vzácné kovy i infrastrukturní projekty. Střední Asie navíc dokázala relativně dobře zvládnout dopady války na Ukrajině a současně balancovat mezi zájmy Číny, Ruska, USA a Evropy.
Největší pozornost přitahují Kazachstán a Uzbekistán. Kazachstán těží z produkce více než 1,7 milionu barelů ropy denně a zároveň je největším světovým producentem uranu. Díky investičnímu ratingu a energetickému významu zůstává atraktivní pro investory, kteří hledají expozici mimo Rusko a Blízký východ. Zájem potvrzuje i návrat velkých firem, například BP zvažuje nové projekty v kazachstánském ropném a plynárenském sektoru.
Uzbekistán naopak profituje z vysokých cen zlata, patří mezi deset největších světových producentů a pokračuje v ekonomických reformách. Země zároveň úspěšně vstupuje na kapitálové trhy, vydává dluhopisy a otevírá prostor pro privatizace a IPO. První londýnská veřejná nabídka akcií národního investičního fondu přilákala i velké globální investory, včetně BlackRock a Franklin Resources.
Důležitým tématem je také takzvaný Middle Corridor, tedy obchodní trasa mezi Čínou a Evropou přes Střední Asii a Kaspické moře. Objemy nákladu na této trase od roku 2022 výrazně vzrostly a dosáhly zhruba 5 milionů tun. I když tato cesta plně nenahradí ruskou trasu, přináší regionu nové příležitosti v logistice, železnici a infrastruktuře.
Rizika však zůstávají výrazná. Kazachstán drží úrokovou sazbu na rekordní úrovni 18 %, Uzbekistán na 14 %, což ukazuje na přetrvávající inflační tlaky. Některé menší ekonomiky, například Kyrgyzstán nebo Tádžikistán, jsou zranitelnější kvůli závislosti na dovozu paliv, remitencích z Ruska a externích obchodních trasách. Globální růst cen energií a hnojiv by proto mohl region zasáhnout nerovnoměrně.
Celkově ale Střední Asie vstupuje do období, kdy jí geopolitická nestabilita paradoxně pomáhá. Země regionu využívají strategickou polohu, komoditní bohatství a zájem velmocí k přilákání kapitálu. Pro investory se tak Střední Asie stává jedním z nejzajímavějších příběhů mezi rozvíjejícími se trhy.
