Článek
Šalamounovy ostrovy, malý ostrovní stát v jižním Pacifiku, se znovu dostávají do centra geopolitické pozornosti. Parlament v pátek 15. května 2026 zvolil novým premiérem Matthewa Walea, dlouholetého opozičního politika, který je považován za opatrnějšího vůči Číně než jeho předchůdci. Wale ve volbě porazil Petera Shannela Agovaku poměrem 26 ku 22 hlasům, a nahradil tak Jeremiaha Maneleho, jenž byl o týden dříve odvolán po hlasování o nedůvěře.
Změna vedení je důležitá především proto, že Šalamounovy ostrovy se v posledních letech staly jedním ze symbolů soupeření mezi Čínou, Spojenými státy a Austrálií v Pacifiku. Zlom přišel v roce 2019, kdy tehdejší vláda Manasseha Sogavareho přerušila diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a uznala Čínskou lidovou republiku. V roce 2022 pak Honiara podepsala s Pekingem bezpečnostní dohodu, která vyvolala výrazné obavy ve Washingtonu i Canbeře. Austrálie a USA se obávaly především toho, že by Čína mohla získat hlubší bezpečnostní oporu v oblasti, která je strategicky citlivá pro celý jižní Pacifik.
Matthew Wale patřil v minulosti ke kritikům tohoto sbližování s Pekingem. Bezpečnostní pakt s Čínou z roku 2022 kritizoval a podle australských médií v jednu chvíli dokonce volal po jeho zrušení. Jeho nástup proto může znamenat změnu tónu zahraniční politiky, nikoli však nutně okamžitý obrat. Analytici upozorňují, že čínská infrastruktura je již v zemi pevně zakořeněná a Čína je pro Šalamounovy ostrovy důležitým ekonomickým partnerem i exportní destinací. Wale tak pravděpodobně bude muset postupovat pragmaticky a hledat rovnováhu mezi bezpečnostními obavami Západu a ekonomickou realitou vztahů s Pekingem.
Austrálie změnu ve vedení přivítala. Premiér Anthony Albanese uvedl, že se těší na spolupráci s novým lídrem při posilování ekonomického, rozvojového a bezpečnostního partnerství. Canberra má dlouhodobý zájem udržet si v regionu vliv a omezit prostor pro další čínské bezpečnostní ukotvení. Už koncem roku 2024 se Austrálie a Šalamounovy ostrovy dohodly na rozšíření policejních kapacit ostrovního státu, implementace však postupovala pomalu. Nová vláda proto může být pro Austrálii příležitostí obnovit důvěru a urychlit spolupráci v oblasti bezpečnosti.
Pro Čínu nejde nutně o zásadní ztrátu pozic, ale spíše o komplikaci. Peking si v posledních letech vybudoval na Šalamounových ostrovech významný vliv skrze infrastrukturní projekty, obchodní vazby a bezpečnostní spolupráci. I pokud bude Wale vůči Číně opatrnější, úplné přehodnocení vztahů je málo pravděpodobné. Pro malou pacifickou ekonomiku je důležité zachovat přístup k investicím, rozvojové pomoci a exportním trhům, což omezuje prostor pro radikální politické kroky.
Z investičního a strategického pohledu je vývoj na Šalamounových ostrovech dalším signálem, že Pacifik zůstává jedním z klíčových prostorů mocenské soutěže. Malé ostrovní státy zde mají výrazně větší geopolitickou váhu, než by odpovídalo jejich velikosti ekonomiky. Pro Austrálii a USA jde o otázku bezpečnostní architektury v regionu, zatímco pro Čínu představuje Pacifik prostor pro rozšiřování diplomatického, infrastrukturního a potenciálně i bezpečnostního vlivu.
Nový premiér tak vstupuje do úřadu ve velmi citlivém okamžiku. Na jedné straně bude čelit očekávání Západu, že zmírní bezpečnostní vazby s Pekingem. Na straně druhé si nemůže dovolit ignorovat ekonomický význam Číny pro domácí hospodářství. Nejpravděpodobnějším scénářem proto není ostrý obrat, ale opatrnější, vyvažující politika, která se pokusí získat výhody z obou stran geopolitického soupeření.






