Článek
Netflix je gigant, který se hřeje na výsluní streamovacího průmyslu. Originální projekty z jeho dílny dokáží často překvapit a nabízejí nevšední zpestření všedních dnů. Mezi nejvýraznější úspěchy patří jihokorejský seriál Hra na oliheň, který se stal fenoménem a podmanil si diváky po celém světě. První série v roce 2021 přišla s neotřelým konceptem, který detailně pracoval s psychologií postav. Hra na oliheň dokázala vytvořit napjatou atmosféru a divákům nedarovala ani vteřinu odpočinku.
Neúplná a ještě k tomu nudná 2. série
Netflix se však ve snaze maximalizovat zisky a prodloužit životnost veleúspěšného projektu rozhodl natáhnout pokračování na dvě části. Tento krok se ukázal být sporný a přinesl smíšené reakce jak od kritiků, tak od samotných diváků. Kromě toho, že děj výrazně utrpěl, se také jako divák cítím podveden faktem, že Netflix nikomu neřekl, že série bude neúplná. Toto vědět, počkal bych si na vydání druhé poloviny a celou sezónu zhlédnul najednou.
Lidé po celém světě Hru na oliheň znají. Pokračování je ale neslané nemastné
Hlavním problémem půleného pokračování je do očí bijící rozmělněnost děje. Zatímco první série měla dynamický rytmus a udržovala diváky v napětí od začátku do konce, druhá série se potýká s pomalým tempem a místy se divák může dokonce i nudit, což v první sérii nepřicházelo v úvahu. Zaměření se na kvantitu místo kvality byl podle mého krok naprosto špatným směrem. Výsledkem je, že děj druhé série je místy utahaný a postrádá tah na branku, který byl tolik charakteristický pro první sérii.
Napětí přechází v nudu
Zatímco první série předplatitelům Netflixu nedovolovala ani odběhnout k mikrovlnce pro popcorn, její pokračování velkoryse nabízí svým divákům prostor pro přečtení všech aktuálních i starších bulvárních článků, aniž by se v ději ztratili. První 3 díly se snaží přiblížit, co prožívá hlavní postava, Seong Gi-Hun, po úspěšném absolvování smrtonosné hry z první série. Celé Gi-Hunovo pátrání po strůjcích masakrů v duchu dětských her působí značně roztahaně a více než nervydrásající podívanou připomíná Ordinaci v Růžové zahradě.
Diváci, kteří doslova nudné první díly nevzdali, se ve čtvrté epizodě konečně dočkají samotné hry. Radost byla ovšem předčasná. Celá hra jede ve vyjetých kolejích první série. Divák prostředí již dokonale zná a nedá tudíž moc práce odhadnout, co ve kterou chvíli přijde. Zvratu a odbočení z vyjeté trasy se dočkáme až v díle sedmém, kde po malé ochutnávce napětí, na které jsme byli zvyklí z první série, bohužel celá akce končí.
Zisk nade vše
Motivace Netflixu k rozdělení na dvě části je zřejmá. Maximalizace zisků. Hra na oliheň byla jedním z největších hitů platformy a přilákala obrovské množství předplatitelů. Na druhé sérii je ale až příliš patrná snaha Netflixu svůj zlatý důl co nejvíce vyždímat. Touto chamtivostí bohužel, jinak skvělý, projekt velmi utrpěl. Diváci, kteří očekávali pokračování na úrovni první série, musí být nutně počínáním Netflixu zklamaní.
Uvidíme, jestli dokáže třetí dějství zmírnit rozčarování ze druhého
Navzdory těmto problémům si druhá série Hry na oliheň stále nachází své fanoušky, u kterých pachuť z úvodu druhého dějství ještě nepřevážila euforii z vynikající první série. Hra na oliheň je bez pochyby jedním z nejvýraznějších seriálů posledních let. Její první série nastavila laťku velmi vysoko a vytvořila očekávání, která bylo těžké splnit. Rozdělení pokračování na dvě části zatím vypadá jako nešťastný krok. Ačkoli seriál stále nabízí silné momenty, celkový dojem je zklamáním. Diváci, kteří se těšili na další dávku napětí a emocí, se často cítí podvedeni a unaveni zdlouhavým tempem bez zvratů.
Co na to diváci?
Otázkou zůstává, zda Netflix dokáže škody, které napáchal opravit. Pokud bude i nadále se svými klenoty zacházet takto, může snadno o svoji pozici na výsluní streamovacího průmyslu přijít. Hra na oliheň by mohla sloužit jako varování před nebezpečím, které přináší přílišná chamtivost a zaměření se na krátkodobý zisk. Ve finále to ale nebude nikdo jiný než samotní diváci, kdo Netflixu a pokračování Hry na oliheň vystaví konečné vysvědčení.
Zdroje:
