Článek
Kosatky jsou plným právem označovány za jedny z nejchytřejších zvířat. Je vědecky prokázáno, že kosatčí kognitivní funkce mozku jsou přibližně na úrovni primátů nebo delfínů, kteří se společně s kosatkami řadí na absolutní vrchol žebříčku zvířecích géniů. Kosatky žijí v sociálních skupinách, lze říci v rodinách, které celý život obvykle drží spolu. Jejich, na zvířata, extrémně vyvinutý mozek využívají mimo jiné k realizaci promyšlených strategií lovu, které se tím stávají mimořádně účinnými. Co ale kosatky staví na piedestal mezi zvířecími mysliteli je jejich schopnost projevovat emoce. Dokáží například truchlit nad ztrátou člena skupiny.
Sociální skupiny, ve kterých kosatky žijí, jsou nesmírně složité a vládne v nich jasně daná hierarchie, kterou každý jedinec chápe a plně respektuje. Mezi všemi jedinci ve skupině bývají patrné silné sociální vazby. Jejich skupiny jsou matriarchálního typu, což znamená, že skupinu vždy vede nejzkušenější samice. Od této hlavy rodiny se mladí jedinci všemu učí a ona nade všemi členy skupiny drží ochrannou ruku.
Kosatky spolu komunikují pomocí rozmanitých zvuků. Tento jejich jazyk je natolik rozmanitý, že se v něm dokonce vyskytují různé řekněme dialekty, které od sebe odlišují jednotlivé skupiny. Díky této, pro nás zatím těžko pochopitelné, řeči ale kosatky dokáží navzájem sdílet spoustu informací. Jde o strategie lovu, na kterých se mezi sebou domlouvají, nebo sdílejí informace o migračních trasách. Navzájem komunikují i jindy než při lovu nebo migraci, ale i při běžných životních situacích. Kosatky si informace nejen předají, ale dokáží si je i zapamatovat, a to klidně i po celý život. Jedná se tedy o neobvykle inteligentní tvory, kteří si zaslouží velký lidský respekt.
Pozorovat kosatky v jejich přirozeném prostředí je neopakovatelný zážitek
Míra spolupráce, kterou kosatky vykazují při lovu, není mezi zvířaty vůbec obvyklá. Kosatky jsou schopny se dohodnout a synchronizovat svoji činnost tak, aby jejich útoky byly co nejefektivnější. Naprosto běžně dochází při lovu tuleňů k situacím, že se tuleň schová před nimi na ledovou kru. Kosatky se ale dokáží synchronizovat a vytvoří společně takové vlny, že tuleně z kry srazí do vody a pak už se stává snadnou kořistí. Umí dokonce zespodu synchronizovaně do kry vrazit, aby kořist dostaly do vody. O úlovky se běžně mezi sebou dělí. Když skupina zacílí na lososy, jsou schopni je společně nahnat do mělké zátoky, kde je postupně omračují údery ocasu, teprve potom je uloví. Kosatky nemají strach ani ze žraloků. Díky své inteligenci a koordinovanosti přesně vědí jak na ně. Žraloka úplně stačí obrátit na záda, čímž ho uvedou do stavu tonické imobility, žralok jakoby omdlí. A kosatky to moc dobře vědí a hojně této strategie využívají.
Některé kosatky dokonce reagovaly na svůj vlastní odraz v zrcadle, což svědčí o jejich sebeuvědomění. Tyto jedince jejich odraz v zrcadle zaujal natolik, že začali prozkoumávat vlastní tělo. To dokazuje, že kosatka si uvědomuje svoji vlastní existenci, což vyžaduje opravdu vysokou inteligenci.
Přestože jsou kosatky na absolutním vrcholu mořského potravního řetězce a člověk by pro ně byl velmi snadnou kořistí, nejsou zaznamenány žádné cílené útoky kosatek proti lidem. Kosatky zřejmě dobře ví, co je jejich potrava a na člověka prostě neútočí. Proto je vcelku běžné tyto inteligentní obry pozorovat i v jejich přirozeném prostředí. Samozřejmě je třeba dodržovat veškerá bezpečnostní opatření. Kosatky jsou úchvatní tvorové a jejich pozorování a pochopení určitě stojí za to. Málokteré zvíře na světě vykazuje takovou míru inteligence a empatie jako právě kosatky.
Zdroje:
