Článek
Slovenský premiér Robert Fico je dobře znám svými velmi kontroverzními postoji. Dokáže pravidelně šokovat nejen své domácí ale i mezinárodní publikum, které jeho podivně zvrácené šou přihlíží. Celé galapředstavení odstartovala jeho vláda hned po nástupu k moci, kdy na Slovensku okamžitě proběhly čistky na všech místech, kde viselo ve vzduchu jakékoliv ohrožení premiérových mafiánských praktik. Nyní Robert Fico rozehrál další velkou partii, jejímž cílem je vetřít se do přízně ruského diktátora a válečného zločince Vladimira Putina a posbírat co možná nejvíce drobků od jeho honosného stolu.
Ficova oddanost neunikla Lukašenkovi
Ficovo plazení se v Kremlu neušlo Putinovu nejvýše postavenému nohsledovi, běloruskému prezidentovi, Alexandru Lukašenkovi. Ficův květnový kalendář tedy začíná praskat ve švech. Nyní už na jeho stole leží dvě pozvánky na oslavy 80. výročí vítězství nad fašismem. Po pozvánce od samotného Putina byl Robert Fico přijat i do klubu Putinových elitních patolízalů a zařadil se hrdě po bok nejslavnějšího ruského lokaje Alexandra Lukašenka.
Fico svou politickou kariéru postavil na manipulaci a cynismu. Je mistrem populismu, který ví, jak hrát na strach a nejistotu obyvatel. Na Slovensku, v zemi, kde lidé dobře vědí co je to sovětská nadvláda, dnes zřejmě část voličů zapomněla, co znamená ruská sféra vlivu. Fico, hlavní architekt tohoto obludného příklonu, svými proruskými výroky čistě pragmaticky loví právě v těchto vodách a stačí mu málo. Zpochybňovat sankce, relativizovat agresi na Ukrajině a vychvalovat nutnost dialogu s Kremlem.
Je ostuda, do jaké společnosti se Fico bez mrknutí oka zařadil
Jeho návštěva Moskvy však byla o krok dál. Fico nepřijel jako partner, který by chtěl jednat o komplexních geopolitických problémech. Do Moskvy dorazil jako politický prosebník, který přišel demonstrovat svou oddanost Rusku. Během jednání s Putinem zdůrazňoval, jak je důležité obnovit standardní vztahy a překonat nedůvěru mezi Slovenskem a Ruskem. To, co by za jiných okolností mohlo být považováno za pragmatickou diplomacii, zde však působí jako opovržení obětmi ruské agrese. Ve své podstatě šlo o teatrální akt loajality vůči Kremlu. Jakoby říkal „až tohle jednou skončí, pamatujte, kdo za vámi vždycky stál“.
Slováci zase o krok blíže okraji Evropy
Ficova potenciální návštěva Běloruska znamená však jen další izolaci Slovenska od západu a jeho hodnot. Slováci, kteří Fica volili a dále jej nadšeně podporují, by se měli co nejdříve chytit za nos a uvědomit si, jak vysokou cenu Slovensko platí za Ficovo lísání se k největším tyranům současnosti, kterými Putin s Lukašenkem bez pochyby jsou. Fico se svými kroky zařadil mezi politiky, kteří jsou ochotni obětovat hodnoty demokracie, svobody a lidských práv ve prospěch vlastního mocenského zisku a spolupráce s autoritářskými režimy.
Je na Slovácích, aby pochopili, že tento směr nepřinese žádné dlouhodobé prospěchy. Slovensko se pod Ficovým vedením stává pouhým přívěskem Ruska, které zásadně podkopává evropské hodnoty. Je nejvyšší čas, aby občané Slovenska přehodnotili svůj postoj a přestali podporovat politiku, která jejich zemi směruje k autoritářským a agresivním režimům. Na Slovensku by měly všechny televizní kanály povinně vysílat minimálně jednou týdně filmy, které ukazují minulý režim a ruské zločiny v plné nahotě. Možná by to otevřelo oči i těm nejzabedněnějším z našich sousedů. Jenomže a to už je zřejmě pozdě, to by asi Robert Fico, který drží Slovensko pevně v rukou, nikdy nepřipustil, protože by to mohlo ohrozit jeho návštěvu velkolepých oslav po boku těch nejohavnějších kreatur.
Zdroje:
