Článek
Většina lidí dnes běžně každý den používá auto. Téměř každý řidič dobře ví, jaká je dopravní situace v centrech větších měst, a řidič, který to neví, je šťastný řidič. Zůstat v klidu za volantem například v Praze v odpoledních hodinách a ideálně v pátek, vyžaduje pokročilou úroveň jogínství. A když už se touto džunglí prokoušeme, kam potřebujeme, začíná úplně nová hra. Parkování. Placená místa už jsou dnes poměrně běžná a často i k dispozici, ale co když zastavujeme jen na moment? Jen zaběhneme něco vyřídit a za pár minut jsme zase zpět. Zná to asi každý. Nechám to na blikačkách a hned jsem tu. Ale to je špatně a málokdo to ví.
Blikačky jen v nutných případech
Stávat na chodníku na blikačkách bychom fakt neměli. Lidé berou blikačky jako něco, co jim umožňuje krátkodobě porušovat předpisy. Ale není to tak. Výstražná světla naše auta nemají proto, abychom si mohli odskočit vyřídit nejnutnější a hned se zase vrátili. Jsou to nouzová světla, která máme využívat při nenadálých případech, kdy nemáme na výběr a například z důvodu poruchy na autě, nebo zdravotní indispozice musíme nutně zastavit kdekoliv, kde bychom neměli. Důležitá je ale ta nutnost a nenadálost situace. Prostě bychom si neměli doma naplánovat, že někam dojedeme a auto na nás počká na blikačkách. To není nutné ani nenadálé.
Tučná pokuta je to nejmenší
Věřím, že většina lidí toto dělá, ne z důvodu, že by to byli ignoranti, ale protože to prostě neví. Výstražná světla by řidiči neměli vnímat jako samozřejmost, která je k vidění na každém kroku. Řidič má zpozornět, když vidí blikající vůz. A tato pozornost otupuje, pokud jsou k vidění úplně všude. Za neoprávněné užití výstražných světel hrozí na místě pokuta 1500 Kč a ve správním řízení se potom sankce může vyšplhat až na 5000 Kč.
Ve městech je celkem běžně k vidění blikající auto, které dvěma koly stojí na chodníku a dvěma koly v pravém jízdním pruhu, čímž blokuje chodník a navíc silnici nijak zvlášť neulevuje tím, že půlka auta je na chodníku. Pravý pruh je prostě pro ostatní auta neprůjezdný. Co na tom, že takové auto bliká. V tu chvíli se všichni ostatní musí začít sjíždět do pruhu levého a v hustém provozu začne prakticky okamžitě vznikat zácpa. V lepším případě ovšem, v tom horším může takto odstavené vozidlo někdo přehlédnout a máme tu mnohem větší malér, než jen dopravní kolaps. A kvůli čemu? Kvůli tomu, že někomu bylo za těžko, zaplatit parkování tam, kde se parkovat má, nebo se mu nechtělo dojít pár metrů z nejbližšího parkovacího domu. A chodník je jen špička ledovce. Někteří řidiči dokonce při použití výstražných světel považují za krátkodobá parkoviště třeba autobusové zastávky, nebo v podstatě cokoli, kam se jejich vůz vejde. Takový špatně zaparkovaný vůz může klidně zkomplikovat cestu záchranářům nebo policii. V takovém voze není nikdo, kdo by s ním ihned mohl uhnout.
Lidé by si měli uvědomovat, že vše, co udělají s sebou nese následky. Určitě existuje spousta absurdních nařízení, která nás vytáčejí do běla, ale většina jich nějaký smysl má. Člověk by se měl nejdříve zamyslet, než si začne hrát na boha, a začne nastolovat vlastní pravidla. Spousta pravidel může působit směšně, když je vztáhneme na jednotlivce, ale v kontextu celé společnosti už začínají dávat jasný smysl. Zkrátka co se týká parkování, zkusme být ohleduplnější, a blikačky nevyužívat jako parkovací lístek do zakázané zóny a raději udělejme pár kroků na čerstvém vzduchu. Ať člověk spěchá, jak chce, 5 minut navíc ve finále chybí opravdu málokomu, kdo se nenachází v kritické situaci. A přesně takovému člověku svojí lhostejností oněch nutně potřebných pár chvil můžeme docela klidně sebrat a způsobit katastrofu.
Zdroje:
