Článek
Česká sídliště již dávno nejsou synonymem bydlení pro chudé, ale jsou sužována problémem, který není patrnější nikde jinde, než právě na sídlištích. Jsou to bezohlední majitelé psů, kteří nedodržují základní pravidla slušného chování a hygieny, čímž ohrožují své okolí. Ať už se jedná o neuklízení psích exkrementů, nepoužívání vodítek či košíků, tito nezodpovědní páníčci proměňují klidná sídliště v potenciálně nebezpečná místa, zejména pro děti a seniory. Tato situace vyvolává oprávněné obavy a volá po komplexním řešení, které by zahrnovalo osvětu, prevenci i důslednější postihy.
Problematika psích exkrementů je určitě jedním z nejpalčivějších projevů bezohlednosti sídlištních chovatelů psů. Trávníky, chodníky i dětská hřiště se stávají minovými poli, kde na každém kroku hrozí nepříjemné setkání s jejich zapáchajícími výtvory. Nejenže takové dekorace jsou esteticky nelibé a znehodnocují veřejný prostor, ale představuje to i závažné hygienické riziko. Psí exkrementy mohou obsahovat parazity a bakterie, které jsou přenosné na člověka. Děti jsou obzvláště ohrožené, protože si neváhají hrát i na zemi a u menších dětí není palec v puse nic neobvyklého. Zodpovědní pejskaři by měli mít vždy po ruce sáček na exkrementy a po svém mazlíčkovi uklidit. Bohužel, realita je často jiná a neuklizené exkrementy hyzdí veřejná prostranství, znepříjemňují život obyvatelům a ohrožují jejich zdraví.
Dalším závažným problémem je ignorace vodítka. Volně pobíhající pes, ať už sebevíc přátelský a vychovaný, může představovat hrozbu. Může vběhnout do silnice a ohrozit sebe i řidiče, polekat dítě či seniora, nebo se poprat s jiným psem. I malý pes může způsobit vážné zranění, pokud se cítí ohrožen, lekne se, nebo se dostane do konfliktu s jiným zvířetem a ani v tom nemusí být žádné špatné úmysly jak psa, tak jeho pána. Úplně stačí, když takový na volno puštěný psík přátelsky vyskočí na kolem procházejícího seniora, který tento skok nemusí ustát a spadne. Ve vyšším věku takový pád může být klidně i fatální. Vodítko je základní pomůcka, která zajišťuje kontrolu nad psem a předchází nebezpečným situacím. Jeho absence svědčí o nezodpovědnosti majitele a jeho lhostejnosti k bezpečnosti svého okolí.
Důvody, proč někteří majitelé psů nedodržují základní pravidla, jsou různé. Někteří si neuvědomují, jak jejich chování ovlivňuje okolí a jaká rizika představuje, nebo si vlastně ani nic uvědomovat nechtějí. Jiní se prostě jen nehodlají obtěžovat s úklidem exkrementů a to, že je zrovna nikdo neviděl, považují za dostatečné, a dílo svého Azora klidně nechají ležet. Majitelé volně pobíhajících psů mohou například argumentovat svobodou svého psa, jeho přátelskou povahou, nebo tím, že „on by nikdy nikomu neublížil“. Ale takové argumenty jsou velmi slabé. Ať už je důvod jakýkoliv, důsledky jsou stejné: znečištěné a nebezpečné prostředí pro všechny obyvatele sídliště, znehodnocení veřejného prostoru a narušení sousedských vztahů.
Když páníček vezme svého nejlepšího přítele na pořádnou procházku mimo lidi, ocení to lidé i takto skvěle vyvenčený pes
Je důležité si uvědomit, že pes je živý tvor a jeho chování je do značné míry ovlivněno jeho majitelem. Zodpovědný pejskař by měl dbát na výchovu svého psa, socializovat ho a učit ho základním povelům. Měl by respektovat pravidla slušného chování a dbát na bezpečnost svého okolí. Měl by si být vědom své zodpovědnosti za svého psa a jeho chování. Netvrdím, že všichni psi by měli mít celý svůj život na čumáku košík a k dispozici pouze životní prostor o poloměru délky jejich vodítka. Jenom prostě není možné takovou psí svobodu naplno realizovat na lidmi plném sídlišti. Majitel holt musí se svým pejskem popojít nebo poodjet někam, kde jeho volnost nebude představovat tak velký problém. A navíc si myslím, že takové prostředí ocení při vycházce i každý náš čtyřnohý parťák.
Zdroje:
