Článek
Lidé v Srbsku, Maďarsku i Gruzii se bouří proti tamním zkorumpovaným vládám, které se přiklání k Putinovi a jeho diktátorskému režimu. Odklon k proruskému přitakávačství je nebezpečným trendem, který ohrožuje nejen demokratické hodnoty, ale i nezávislost těchto zemí. Ačkoliv vlády tvrdí, že hájí národní zájmy, občané jsou stále více přesvědčeni, že se jejich představitelé pouze zaprodávají cizím vlivům.
Srbsko: Největší studentské protesty od pádu Miloševiće
Kdo by čekal, že listopadová tragédie v Novém Sadu, druhém největším městě Srbska, kde pád špatně zrekonstruované budovy zabil patnáct lidí, spustí vlnu rozsáhlých protestů proti srbské vládě? Původně studentská reakce na nekompetenci a korupci vlády se rychle proměnila v masový nesouhlas, který získal širokou podporu veřejnosti. Protesty, které začaly po násilných zásazích proti studentům během pietní akce, se rozrostly do více než 200 měst a vyústily v masivní blokády univerzit. Do ulic vyšlo během minulého víkendu okolo 300 tisíc demonstrantů z jejichž řad zaznívalo: ,,Nenecháme si vzít naše svobody”. Podle některých odhadů jde o největší vzedmutí občanské společnosti od roku 1968.
Nespokojenost s korupcí a netransparentními projekty vlády, jako je například kauza Rio Tinto, ve které jde o obnovení těžby lithia, se staly hnací silou protestů, které sice postrádají formální vedení, avšak jehož klíčovými hráči se stali aktivní studenti. Protestující požadují nejen spravedlnost pro oběti tragédie, ale také zásadní změny v politickém a hospodářském systému, který dlouhodobě ovládají zkorumpované elity v čele s prezidentem Aleksandarem Vučićem. Ten se navíc nedávno omluvil Putinovi za to, že Srbsko podpořilo evropskou rezoluci, která odsoudila Rusko jako agresora v rámci rusko-ukrajinského konfliktu.
Maďarsko: Blíží se Orbánův konec?
Také Maďarsko zažívá turbulentní období plné protivládních demonstrací. Jak už je u politika s autoritářskými sklony zvykem, nezapomněl premiér Orbán ve svém projevu ku příležitosti připomínky revoluce z roku 1848 demonstranty označit za štěnice, které přečkaly zimu. Degradování jeho odpůrců podtrhl zastrašujícími slovy: ,,Zlikvidujeme finanční mašinérii, která si za zkorumpované dolary kupovala politiky, soudce, novináře, falešné občanské organizace a politické aktivity. Zlikvidujeme celou tuto stínovou armádu. Jsou to naši novodobí zrádci národa, bruselští oblíbenci, kteří za peníze tlačí impéria proti vlastní zemi”.
Viktor Orbán a jeho vláda, která si dělá nárok na ochranu maďarských národních zájmů, se místo toho podřizuje Putinovi a přetváří Maďarsko na evropskou základnu proruských a autoritářských tendencí. Orbán je známý svou snahou omezovat svobodu tisku, potlačovat politickou opozici a podporovat zkorumpované praktiky, které mu umožňují upevnit vlastní moc. Maďarská vláda čelí silné kritice nejen za rozkrádání veřejných prostředků, ale i za potlačování demokratických práv a svobod. Vláda se stále více profiluje jako nástroj v rukou Kremlu, a tím pádem ohrožuje nejen Maďarsko, ale i samotnou evropskou stabilitu. A to občanská společnost zkrátka jednoznačně odmítá.
Gruzie: Boj proti posunu k autoritářství
V Gruzii se v posledních měsících odehrává drama, které odráží rostoucí autoritářské sklony vlády Gruzínského snu, jenž stále více podléhá ruskému vlivu a podkopává základy demokracie. Nejrozsáhlejší protesty, které pokračují i dnes, vypukly už v listopadu 2024, když vláda oznámila pozastavení přístupových rozhovorů s EU. Reakcí vlády jsou represivní opatření proti odpůrcům, včetně vysokých pokut a prodloužení doby zadržení pro účastníky protestů.
Gruzínská vláda zároveň přijala zákon o zahraničních agentech, který omezuje základní svobody a ztěžuje činnost občanským organizacím. Tento zákon, inspirovaný ruským obdobným právním předpisem z roku 2012, vyvolal vlnu protestů již v dubnu minulého roku, kdy do ulic vyšlo 50 tisíc odpůrců. Současný prezident Michail Kavelašvili, často označován za loutku oligarchy Bidziny Ivanišviliho, a celá gruzínská vláda se stále více odklánějí od evropských hodnot a směřují k autoritářství. V zemi sílí obavy, že se Gruzie opět dostane pod ruský vliv, což povede k mezinárodní izolaci a rozkladu demokracie, za kterou v zemi protestují tisíce občanů.
A co na to Česko?
To, co se děje v Srbsku, Maďarsku a Gruzii, by nám mělo sloužit jako varování i inspirace. I v České republice jsme v situaci, kdy rozhodnutí, která učiníme v nadcházejících volbách, mohou výrazně ovlivnit směřování státu. Stejně jako v těchto zemích čelíme sílícímu tlaku autoritářských a proruských sil, které se snaží využít jakékoliv příležitosti k oslabení demokracie a otevřenosti společnosti. Vlády, které se snaží posílit svoji moc za cenu omezení demokratických principů, jsou pro nás stejně nebezpečné jako proruské režimy v Srbsku či Maďarsku.
V těchto těžkých časech je klíčová naše jednota. Máme možnost rozhodnout o své budoucnosti - bude to ale vyžadovat odhodlání a aktivitu. Je nezbytné, abychom se nenechali zmást populisty, kteří usilují o to, aby naše země ztratila svůj demokratický směr. Spojme proto síly při obraně demokratických hodnot, svobody a demokracie. Je naší odpovědností zajistit, aby Česká republika zůstala pevnou součástí demokratického světa, který je schopný sebevědomě čelit hrozbám.
Pokud i vy chcete pomoci uchránit naši zemi před nástupem autoritářů k moci, podpořte svým podpisem Výzvu demokratickým politikům iniciovanou Milionem chvilek.
Autorkou článku je Bernardeta Bučoková, vedoucí analytického týmu Milionu chvilek.
