Článek
Pan Kubek uveřejnil ve svém podcastu následující sdělení: „To, co se stalo ve stomatologii, je šílená ostuda.“ Ano, ostuda to je, s tím je možné souhlasit.
Kdo za to může? Viníků je hned několik a lze mezi ně směle přiřadit i pana Kubka, respektive Lékařskou komoru a Lékařský odborový klub. Spolu s politiky a zdravotními pojišťovnami jsou viníky toho, že lékaři dnes mají pocit, že jsou něco více než ostatní lidé. Že jsou jaksi bohem vyvolení, kteří mohou všechno a těch dolních deset milionů, ale velice často i těch horních deset tisíc, mají být vděční, spočine-li na nich jejich oko či jim dokonce poskytne nějakou péči. Samozřejmě se to naštěstí netýká všech, dokonce ani většiny. Ale i ta výrazná menšina komplikuje občanům život a často jim tento přístup i život či zdraví bere.
Jak z toho ven? Cesta to nebude úplně krátká ani jednoduchá a také bude chtít poměrně hodně politické odvahy. Dovolím si podotknout, že níže uvedené návrhy vychází z mé vlastní zkušenosti u nás i ve světě a rozhodně si nedělají nárok na to, že jsou jedinou možnou cestou.
Takže čím začít? Za prvé je nutné změnit přijímací řízení na státem vlastněné univerzitní lékařské fakulty tak, že se bude zohledňovat i místo bydliště. To se v minulosti osvědčilo. Je totiž poměrně slušná pravděpodobnost, že student pocházející např. z malého města na Šumavě se tam vrátí. Neplatí to samozřejmě stoprocentně, ale dle minulých zkušeností si troufnu tvrdit, že minimálně ze 70% ano. Za druhé je nutné zavést (a to nikoli jen pro lékařské fakulty) smlouvy mezi studenty vysokých škol a státem. A to takové, že např. studenti lékařských fakult budou po dobu 10 let po ukončení studia poskytovat své služby v ČR. A pokud ne, nechť si svá studia zaplatí. Není žádný důvody aby občané ČR platili studia lidem poskytujícím následně své služby v zahraničí. Za třetí je nutné, a to obecně, zavést na vysokých školách školné. A to takové aby zohledňovalo délku a náročnost studia, ale i společenskou poptávku po daném oboru. Jinými slovy, nepotřebujeme asi ročně stovky politologů, archeologů, apod. Ano, každý nechť si studuje co chce, ale za své. K tomu je samozřejmě nutné zavést spoustu doprovodných programů typu půjček, atd. Ale to je na jiný článek. Školné nemůže a nemá pokrýt celé náklady na studium, ale má mít dvě funkce. Jednak selektivní, kdy studovat budou jen ti, kteří o daný obor mají skutečný zájem a nechtějí jen výhody a slevy vysokoškolských studentů a za druhé i motivační. Takže např. stát by měl možnost školné odpustit studentům těch oborů na kterých má eminentní zájem, jako jsou třeba technické vysoké školy nebo i lékařské fakulty. Ovšem něco za něco. A chce-li někdo jít pracovat do zahraničí, stát nemá právo mu v tom bránit. Má ovšem právo po něm chtít aby své vzdělání uhradil, a to v plné výši a nejlépe ihned.
Tolik opatření restriktivní. Nyní ta produktivní. A těmi musí být výrazná podpora stomatologů (ale třeba i praktických a jiných lékařů) na malých městech či na vesnicích. Od toho, že dostanou k dispozici plně zařízenou ordinaci, kterou budou moci splácet třeba 20 či více let, až po to, že budou ze strany zdravotních pojišťoven honorováni lépe než lékaři ve velkých městech.
Změnit se ale musí i následné vzdělávání, zkoušky, apod. Včetně zavedení atestací pro stomatology.
