Článek
Jistě existuje celá řada nejrůznějších důvodů, proč hnutí ANO zrušilo účast na pondělní schůzce u prezidenta:
- bezradnost hnutí ANO ohledně vize důchodové reformy
- zákaz majitele hnutí ANO svým politikům jakkoliv dále uvažovat o možnosti prodlužování věku odchodu do důchodu
- při nesouhlasu s prodlužováním věku odchodu do důchodu neschopnost přijít s alternativním řešením důchodové reformy
- populismus, s jakým hnutí ANO parazituje na seniorských voličích, blokuje možnost hnutí ANO účastnit se jakékoliv konstruktivní debaty o důchodové reformě
- obecně nechuť populistů k řešení jakýchkoliv témat, která nepřinášejí body u voličů, bez ohledu na závažnost témat a potřebu jejich řešení
Jsou to jistě důvody vážné, troufám si ale tvrdit, že žádný z nich, ani všechny dohromady, by nevedly ke zrušení účasti na pondělní schůzce. Proč? Protože žádná bezradnost v jakémkoliv tématu hnutí ANO nikdy nepřekážela, bezradnost se populismus vždy snaží schovávat do velkého množství populistických frází a zahladit ji záplavou výpadů vůči návrhům druhé strany. Schůzka u prezidenta by hnutí ANO v tomto směru nečinila žádné potíže.
Opravdový důvod zabraňující hnutí ANO v účasti na pondělní schůzce u prezidenta je jiný. Dovedl by si někdo představit, jak Alena Schillerová nebo Karel Havlíček tváří v tvář prezidentovi opakují, že prezidentova slova hodnotící výsledek předcházející schůzky nebyla pravdivá, a že ani od Aleny Schillerové, ani od Karla Havlíčka na předchozí schůzce nezaznělo, co zaznělo?
Andrej Babiš po návratu z dovolené sice Alenu Schillerovou i Karla Havlíčka k takovému veletoči donutil, ale ono je jednoduché mlžit na dálku. Sociální sítě a sebeprezentace na YouTube snesou ledacos. Ale postavit se tváří v tvář před prezidenta a lhát mu do očí, to by Alena Schillerová ani Karel Havlíček nedali. I když by si to jejich šéf sebevíc přál.
Pro nás všechny, kdo jsme se na pondělní schůzku těšili, je to velké zklamání. Moc jsme se těšili, protože jsme byli škodolibě zvědaví, jestli, až dojde řeč na předchozí schůzku, jestli se budou Karel Havlíček s Alenou Schillerovou červenat, když budou před dalšími účastníky schůzky prezidentovi lhát do očí - nebo jestli zvládnu lhát bez uzardění. To se však nikdy nedozvíme, protože se hnutí ANO rozhodlo té trapné situaci vyhnout a účast na schůzce zrušit.
Jak se zdá, i bezbřehý populismus našel své limity. Bohu díky. A díky prezidentovi. Jeho angažovanost v debatě o důchodové reformě ukázala, že ani bezbřehý populismus nemusí být až tak beznadějně bezbřehý, jak se doposud zdálo. Protože i populismus může narazit na to, že slova mají určitou váhu a že s nimi nelze žonglovat podle okamžité potřeby úplně neomezeně.
