Článek
Po turbulentní volební kampani a napínavém průběhu voleb došlo ve Spojených státech k dalšímu zvratu. Kamala Harrisová v emotivním projevu podnítila své příznivce k útoku na Kapitol a hodlá převzít nad Spojenými státy plnou kontrolu. Překotné dění prověřujeme z několika nezávislých zdrojů a o nepřehledné situaci budeme dále informovat.
Z kusých komentářů získaných přímo od Kamaly Harrisové se nám zatím podařilo zjistit, že tato překvapivá akce byla pečlivě připravována a je podložena řadou analýz, které si demokraté objednali jak u právníků, tak sociologů. Právní pohled se opírá především o precedens Donalda Trumpa ukazující, že neuznání výsledku voleb a zavelení k útoku na Kapitol není v žádném právním rozporu s možností následného výkonu funkce hlavy státu. Sociologické průzkumy navíc potvrdily, že styl „silné ruky“ se voličům líbí a že útoky na sídelní budovy amerických institucí jsou tedy správnou cestou, jak přesvědčit voliče, že Kamala Harrisová je schopna do politiky přinést styl, který si moderní americký volič žádá.
Kamala Harrisová vůbec nezapírá, že nový politický styl opsala od Donalda Trumpa: „Není důležité být za každou cenu originální. Důležité je osvojit si všechny možnosti, které prokáží svoji efektivitu, pokud jsou legální a jsou společností kladně přijímané.“ Volební štáb Kamaly Harrisové proto již od začátku pracoval se dvěma variantami. Buď ve volbách zvítězí standardním postupem Kamala Harrisová, nebo se strategie Donalda Trumpa ukáže efektivnější - a v takovém případě přejde Kamala Harrisová k náhradní strategii plně inspirované Donaldem Trumpem, odmítne výsledek voleb a pokusí se převzít kontrolu nad Spojenými státy, k čemuž před několika hodinami došlo.
Součástí náhradní strategie jsou i další prvky z Trumpova repertoáru. Velký potenciál je především v marketingové kreativitě. Veřejnosti je třeba předkládat takové informace, které veřejnost ocení, a nesvazovat se přitom lpěním na racionalitě kampaně. Pro začátek byla, po vzoru fungujících dezinformací Donalda Trumpa, připravena série zpráv vysvětlujících, že hospodářsky nejúspěšnějším obdobím v celých dějinách Spojených států bylo právě končící období demokratického prezidenta Joea Bidena. Bylo mnohem, mnohem úspěšnější než slavná éra Ronalda Reagana a samozřejmě mnohem úspěšnější než hospodářský zázrak při prezidentování Donalda Trumpa. Tým Kamaly Harrisové konečně pochopil, že nechat prostor předvolebních fabulací výhradně Trumpovi bylo vážnou chybou, protože ta tam je doba, kdy nepravdy voličům vadily. Naopak - dnešní volič je velmi náročný a vyžaduje předkládání co nejlepších výsledků z minulosti, aby mohl snít nad volebními sliby do budoucna.
Stranou nezůstalo ani zajištění zahraniční podpory, protože volební tým Kamaly Harrisové dobře ví, že podpora ze zahraničí je pro Donalda Trumpa velmi důležitá. Vyjednávání Kamaly Harrisové s Vladimírem Putinem proběhlo hladce – k přesměrování ruské dezinformační mašiny ve prospěch Kamaly Harrisové na úkor Trumpa, k tomu stačilo slíbit Putinovi čtvrt Ukrajiny (tedy dorovnání nabídky Donalda Trumpa) a navrch celý Kyjev k tomu.
Vrásky týmu Kamaly Harrisové zatím dělá jen vyjednávání podpory u Institutu Václava Klause, jednání se zaseklo na dvou bodech. Václav Klaus sice Kamalu Harrisovou považuje za komunistku, ale zase ne tak ryzí, aby si zasloužila Klausův respekt a podporu. Druhým problematickým bodem je zatím to, že Václav Klaus je s komunistickými režimy zvyklý spolupracovat na úrovni jejich tajných služeb a na stará kolena nechce své zažité postupy měnit. Navzdory tomu všemu je ale tým Kamaly Harrisové odhodlán o podporu IVK dále usilovat - z rukávu se chystá vytáhnout nabídku, kterou nelze odmítnout. Uspořádá pro Václava Klause v USA přednáškové turné po oblastech postižených nedávným hurikánem, aby mohl lidem vysvětlovat, že žádné klimatické změny ve skutečnosti neexistují.
Ale zpátky na domácí americkou scénu. Když dva dělají totéž, není to vždy totéž – a tak budeme se zájmem sledovat, nakolik se potká se všeobecnou podporou, že Kamala Harrisová přebírá postupy Donalda Trumpa. Pokud byl pes zakopán v tom, že moderní americký volič touží po silném a rázném vůdci, který se nerozpakuje vysmívat demokratickým institucím a ohánět se násilím, potom by se Kamale Harrisové po násilném převzetí moci mohlo podařit všechno dotáhnout do úspěšného konce. Prozíravé je i to, že Kamala Harrisová současně pracuje i s křehkou stránkou voličovy duše a že je po Trumpově vzoru odhodlána ustoupit od racionality a poskytovat voličům takové informace, které je náležitě vystraší nebo nadchnou.
Stále zde však existuje nebezpečí jiného scénáře - že Kamale Harrisové odvážné kousky opakované po Donaldu Trumpovi jen tak neprojdou. Ani u soudů, ani u voličů. Může se ukázat, že vysmívat se demokracii a obelhávat voliče v Americe tolerováno není a že je to z nějakých záhadných důvodů tolerováno pouze jemu - Donaldu Trumpovi. Jakkoliv by to znělo záhadně - proč nikomu, pouze Donaldu Trumpovi -přesto by to byla při všem tom kocourkovském chaosu dobrá zpráva o americké demokracii. Že si z ní nikdo (kromě Donalda Trumpa) nemůže dělat smích.
