Článek
Místopředsedkyně ODS Eva Decroix ostře reagovala na veřejná prohlášení Jana Zahradila o vhodnosti spolupráce ODS s hnutím ANO. Zahradilovi vzkázala: „Kdo je Zahradil? Brzy bez funkce. Již dnes bez vlivu. Někteří kdysi vlivní muži neumí odcházet se ctí…“.
Tweetová přestřelka mezi Janem Zahradilem a Evou Decroix by nevzbudila nějakou zvláštní pozornost, kdyby se do ní svým velmi nepovedeným tweetem nevložil Mirek Topolánek:
„Tohle přesně je diskuze, která na X nepatří. Oba názory a obě cesty jsou špatné a to, která je špatná méně patří na vnitrostranické kolbiště, protože nejde o ideje, ale o reálpolitiku. Pokud se neumíte veřejným prohlášením ubránit, řešte své spory mimo ODS. ODS to přežije…“
Celá ta tweetová výměna názorů ukazuje, že úplně špatně je hned celá řada věcí. Za prvé to měl být on, Mirek Topolánek, nebo nějaká jiná tvář ODS, kdo měl hájit čest ODS proti chování Jana Zahradila. Ale jak je pro ODS typické, proti chování velmi problematických postav se v ODS neohrazuje nikdo. Trapné ticho rozťala Eva Decroix, která se pokusila od Zahradilových výroků ODS očistit. Mladá místopředsedkyně ODS to udělala za všechny, kterým na dobrém jménu ODS záleží. Místo podpory z ODS se jí od Mirka Topolánka dostalo vypeskování, aby „své spory“ řešila uvnitř ODS.
To se tedy Mirkovi Topolánkovi povedlo. Nejen z kontextu, ale i přímo z obsahu těch řádků je patrné, že i Mirek Topolánek je už nastavený na cestu k čemusi tak beztvarému, jako je spolupráce s hnutím ANO. Protože „nejde o ideje, ale o reálpolitiku“.
Pokud místopředsedkyně politické strany kritizuje jiného člena strany za to, že se veřejně chová v ostrém rozporu s politikou strany, pak to samozřejmě střet idejí je. Ale jak Mirek Topolánek velmi srozumitelně píše, jemu o nějaké ideje nejde. V podání Mirka Topolánka jde o reálpolitiku ODS, a v dnešní době je prý jejím obsahem spor mezi dvěma špatnými cestami. Na stejnou úroveň klade další práci v rámci současné koalice i úvahy o spolupráci s hnutím ANO. Takovému hodnotovému marasmu se v ODS nyní říká reálpolitika? Zajímá politiky ODS vůbec něco takového, že venku existuje volič? Pokud to nějaká strana s oslovováním voličů myslí vážně, musí být pro voliče alespoň elementárně srozumitelná.
Kromě jiného tímto tweetem Mirek Topolánek veřejnosti oznámil, že jakkoliv nyní výkladní skříň ODS vypadá proevropsky a prodemokraticky, uvnitř ODS se vede skutečná „reálpolitická debata“ o tom, jestli by ODS neměla raději zamířit do bahna bezbřehého populismu, a jestli není pro Česko vhodnějším partnerem Čína než Evropa. Jana Zahradila přece není třeba dlouze představovat - ani jeho ostře protievropské názory, ani jeho skandály s prosazováním čínského vlivu, ani jeho upřednostňování partnerství s nesystémovými seskupeními.
A tak nám tweet Mirka Topolánka umožnil velmi znepokojivé nahlédnutí pod pokličku ODS. Poměrně srozumitelně nám vysvětluje, proč se ODS stále nedokázala rozloučit s pány jako Jan Zahradil, Pavel Blažek a podobnými, ačkoliv svým chováním ODS poškozují. Jak se totiž zdá, nejde o jednotlivé problematické osoby, ale o propletenec nejrůznějších vlivových zájmů. ODS stále ještě je „pytlem blech“, do kterého když se bouchne, nikdo neví, jak vše dopadne.
Cesta ODS od klientelistického seskupení řízeného Václavem Klausem k moderní pravicové straně bude podle všeho ještě velmi trnitá. Především by si ODS měla ujasnit, co vlastně chce. Od toho, aby voličům nabídli beztvarou směs úplně všeho, od toho tady máme hnutí ANO. Od moderní pravicové strany bychom očekávali, že bude tušit, odkud kam směřuje, jakých postojů se chce držet, a vůči jakým postojům se musí vymezovat.
Ještě jedna věc je na tweetu Mirka Topolánka znepokojivá. Závěrečné doporučení „… řešte své spory mimo ODS. ODS to přežije…“ ukazuje zarážející míru jistoty, kterou Mirek Topolánek vkládá do budoucnosti ODS, aniž by projevoval nějakou viditelnou snahu k vyprofilování této strany jako srozumitelného a čitelného subjektu pro voliče. Mnozí politici ODS si vůbec neuvědomují, že jejich dlouholetý politický rival, ČSSD, „to už má za sebou“, a že jestli se ODS nevzpamatuje, může skončit podobně. Neuvědomují si, že jejich současní partneři v pětikoalici poskytují ODS cennou příležitost k dozrávání. Žádná jiná strana v pětikoalici nemá tolik vnitřních pnutí a žádná jiná strana pětikoalice není pro voliče tak málo čitelná, jako je ODS. Velmi výmluvná byla například úplně absurdní situace, když Piráti velmi znepokojeně řešili, jakou měrou je poškozuje chování Pavla Blažka - a přitom mateřská strana Pavla Blažka se v této záležitosti tváří, jako by jí na voličích vůbec nezáleželo, a tím ohrožuje nejen sebe, ale celý koaliční projekt.
Pokud se ODS v rámci „reálpolitiky“ přikloní ke spolupráci s populismem, proč ne. Potom ale sbohem ODS! Takový experiment by ODS nemohla přežít. Nejenže by takovou legitimizací populismu Andreje Babiše utrpěla ODS nezhojitelné šrámy na své reputaci, ale v bezbřehém populismu hnutí ANO by se celá ODS postupně rozpustila úplně stejně jako před časem ČSSD.
Mirkovi Topolánkovi nezbývá než doporučit, aby když se mladí nadšenci pokoušejí zachraňovat ODS, aby jim to nekazil, ale jen tiše seděl, dobře se díval a šoupal nohama. Možná byl jeho tweet jen nešťastně formulovaný. Každopádně to ale byl v tomto příběhu Mirek Topolánek, kdo svým tweetem poškozoval ODS.
Zdroje:
