Hlavní obsah

Lidský hlas místo algoritmu. Proč dnes podcastům věříme víc než sítím

Foto: Milovnice podcastů, chatGBT

Důvěra se v digitálním světě stává vzácným zbožím. Sociální sítě ji ztrácejí pod náporem dezinformací, manipulace a únavy z nekonečného scrollování. Podcasty naopak rostou, protože působí osobněji, pomaleji a věrohodněji.

Článek

Podle Edelman Trust Barometru 2025 i evropského výzkumu mediální důvěry se napříč světem dál prohlubuje rozdíl mezi tím, co lidé sledují, a čemu skutečně věří. Tradiční média si pořád drží relativně vysokou důvěru, ale překvapivě rychle roste ještě jedna kategorie: podcasty. Stávají se mostem mezi redakční profesionalitou a osobním vztahem k publiku, který na sociálních sítích mizí.

Když sociální sítě unavují

Krize sociálních sítí už není jen otázkou image. Podle australského Indexu etiky 2025 označuje každý čtvrtý člověk sociální platformy za „velmi neetické“. Důvody se opakují: manipulace, dezinformace, tlak na psychiku.

Evropa na tom není jinak. A i když česká čísla nejsou tak dramatická, nálada je stejná. Lidé ztrácejí trpělivost. Feed je přehlcený, debata agresivnější a hranice mezi faktem a názorem se dál rozmazává.

Podcasty jako klidnější a důvěryhodnější prostor

Na druhé straně stojí podcasty, médium, které si důvěru nevynucuje algoritmem, ale buduje ji jinak.

V Austrálii spoléhají posluchači hlavně na nezávislé tvůrce. Důvěra vzniká přímo z hlasu a osobnosti, které znají často roky. V Česku to funguje trochu jinak. Lidé oceňují hlavně instituce, které za podcastem stojí. Jistotu, že za obsahem je redakce s jasnými standardy.

Český výzkum mezi posluchači zpravodajských podcastů ukazuje, že důvěru nejvíc ovlivňují čtyři prvky:

1) Hlas – tón, rytmus, přirozenost. Hlas dokáže navodit blízkost, kterou text nebo sociální sítě neumí.
2) Osobnost moderátora – autenticita, otevřenost, lidskost.
3) Zvuková kvalita – profesionální zpracování podporuje i vnímání obsahu jako věrohodného.
4) Redakční zázemí – jistota, že za podcastem stojí ověřené médium, ne jen jednotlivý názor na internetu.

Dohromady tyhle prvky vytvářejí tzv. parasociální vztah – pocit, že posluchač moderátora vlastně „zná“. A tahle intimita je přesně to, co algoritmy sociálních sítí neumí napodobit.

Kritické myšlení pořád potřebujeme

Podcasty ale nejsou dokonalé. Studie Brookings Institution ukazuje, že 70 % politických podcastů obsahuje alespoň jedno neověřené tvrzení. Důvěra se tak pro tvůrce stává závazkem.

Navíc podcasty posloucháme hlavně při činnostech, které nevyžadují soustředění, třeba při řízení, vaření, sportu. V těchto chvílích jsme sice uvolněnější, ale zároveň méně kritičtí.
Proto platí jednoduché pravidlo: nezáleží na tom, kde informace získáváme, ale jak s nimi zacházíme. Ověřovat zdroje má smysl v každém médiu.

Důvěra jako nový luxus digitální doby

V době, kdy je důvěra vzácná, jsou podcasty návratem k lidskému hlasu, který působí opravdově.

Evropský výzkum ukazuje, že největší šanci obnovit důvěru mají média, která dokážou propojit dvě věci: profesionální redakční standardy a osobní, civilní tón. A právě podcasty tohle zvládají nejlépe. Málo kde dnes vzniká tak silný vztah mezi tvůrcem a publikem jako v podcastingu.

Zajímá vás politika, ale nevíte, kde začít? Zkuste některý z politických podcastů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz