Článek
Podcasty posloucháme ve vlaku, při vaření, cestou do práce nebo jen tak, aby doma nebylo ticho. Slouží jako kulisa i jako malý únik během dne. Jenže kdykoli v nich zazní něco zajímavého, většinou to vzápětí přebije ping e-mailu nebo myšlenka na to, co je ještě potřeba stihnout. A přitom právě edukativní podcasty dnes suplují to, co dřív zvládaly knihy. Tedy vysvětlí složité věci jednoduše, navíc se dají rychle zapnout a dokážou skutečně naučit něco nového.
Aby ale tahle „audio kniha“ fungovala, potřebuje jediné: naši pozornost. Studie z posledních let ukazují, že lidé, kteří poslouchají v klidu, si zapamatují výrazně víc než ti, kdo zároveň řeší e-maily nebo scrollují sociální sítě. Mozek není stavěný na to, aby zpracovával nový obsah ve chvíli, kdy se musí souběžně rozhodovat, psát nebo reagovat. Naopak jednoduchý, rutinní pohyb, jako je třeba pomalá chůze, poslechu nevadí, někdy ho dokonce podporuje.
Užitečný trik přichází hned poté, co epizoda skončí. Místo toho, abychom okamžitě zapnuli další, je dobré si dát krátkou pauzu. Minuta ticha často stačí, aby se informace stihly usadit a nepřebila je další dávka obsahu. Jedna epizoda za druhou totiž nevede k většímu přehledu, ale k tomu, že ta první zmizí kdesi v mlze. Krátké bloky a pauzy mezi nimi fungují pro paměť mnohem lépe než dlouhé maratony.
Hodně pomůže i to, když si po poslechu cokoliv poznamenáme. Nemusí to být výpisky, ale stačí dvě věty, hlasová poznámka nebo jednoduché shrnutí: Co mi z toho zní v hlavě? Co chci vyzkoušet? Co si chci zapamatovat? V tu chvíli mozek informaci převede z krátkodobé paměti dál. A pokud jde o opravdu nabité epizody, podpoří to i opakovaný poslech. Ne náhodou část lidí, kteří používají podcasty jako nástroj učení, poslouchá epizody ve více kolech. Poprvé jen tak, podruhé s poznámkami a potřetí jen konkrétní pasáže, které chtějí pochopit do hloubky.
Ukazuje se, že to funguje. Výzkumy mezi studenty medicíny, kteří se učili pomocí podcastů, potvrzují, že opakovaný poslech přináší lepší výsledky než jednorázové čtení.
Podcast nemá být studijní cvičení, ale pokud si z něj chceme něco odnést a využít ho jako inspiraci do práce, jako malý kurz psychologie, vědy nebo byznysu, tak se vyplatí mu dát pár klidných minut navíc. Nenechat ho běžet na pozadí, prohodit mezi epizodami ticho a v hlavě si urovnat, co nám právě přinesl.
