Článek
Nová datová analýza think tanku Ministr zdraví ukázala, že míra obezity u dětí za posledních 20 let výrazně narůstá a stát selhává v prevenci. To má negativní dopady jak na zdraví populace, tak státní rozpočet – experti odhadují náklady pro rok 2050 na 11 miliard korun ročně. Což představuje zhruba 1,9 % výdajů vynaložených na zdravotní péči v roce 2022, tedy přibližně 50 tisíc korun na jedno dítě trpící obezitou.
Podle analýzy se vyšší riziko nadváhy či obezity u dětí pojí například s malou fyzickou aktivitou, nezaměstnaností otce a pocitem nedostatečnosti ve škole. S nižším rizikem se naopak pojí faktory jako střední až vysoká intenzita fyzické aktivity nebo lepší socioekonomické postavení rodiny.
Vážné dopady na zdraví dětí
„Data bohužel ukazují, že v Česku od roku 1990 výrazně narůstá míra obezity u dívek i chlapců ve všech věkových kategoriích. Tento problém je často provází po celý život. U obézních dětí a dospívajících je totiž podle studií pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, což má vážné důsledky. Institut pro měření a hodnocení zdraví potvrdil, že kvůli tomu děti přichází o téměř 17 let prožitých v plném zdraví. To je alarmující,“ popsal lékař, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministr zdraví Petr Smejkal s tím, že obezita v dětství je rizikovým faktorem pro rozvoj různých onemocnění, jako jsou diabetes, astma, rakovina, kardiovaskulární potíže, vysoký tlak, ale i psychické problémy.
„Těmto rizikům je přitom možné předcházet. Aby se nám to podařilo, musíme ale znát faktory, které se s riziky obezity či nadváhy u dětí pojí. Proto jsme za Ministra zdraví zpracovali potřebnou analýzu, která na vzorku více než 7 790 českých dětí potvrdila, že významnou roli hraje například zaměstnání otce, příjem domácnosti, nízká fyzická aktivita, ale i míra přijetí spolužáky,“ uvedl Smejkal.
Odpovědnost nesou dospělí
Související studie pak ukazují, že se obezita častěji vyskytuje u dětí, jejichž rodiče trpí nadváhou nebo obezitou. Rozdíly jsou také mezi jednotlivými školami či regiony. Na problematiku je tak třeba nahlížet komplexně, zásadní vliv má chování, se kterým se děti setkávají v rodině, ve škole i celospolečenské nastavení.
„Za dětskou obezitu nemůžeme vinit samotné děti. Ty se pouze přizpůsobují světu, který jim utváříme my, dospělí – rodiče, pečovatelé, učitelé, trenéři, ale také tvůrci politik. Právě dospělí nesou významnou část odpovědnosti. Dětská obezita není jen individuálním problémem, ale odrazem toho, v čem děti vyrůstají, co je učíme, že je normální. Prevence tak musí být komplexní a zaměřit se právě i na širší prostředí, které spoluutváří náš životní styl,“ nastínila lékařka, odbornice na výživu ve veřejném zdraví a členka Kabinetu Ministr zdraví Eliška Selinger.
Podle ní se nestačí spoléhat pouze na osvětu, ale je nutné odstranit faktory podporující nezdravé návyky a naopak podpořit ty zdravé. „U dětí je tak například důležité zaměřit se na kvalitu školního stravování, lépe kontrolovat reklamu a marketingové aktivity cílící na dětskou populaci, podpořit pohyb jako součást běžného života, třeba skrze budování cyklostezek, ale i pracovat na zapojení celé rodiny,“ dodala odbornice.
Celou analýzu Příčiny a následky dětské nadváhy a obezity včetně grafů naleznete ZDE.
