Článek
Vyhláška o školním stravování, která na podzim modernizovala školní stravování po třech desítkách let, ovlivňuje každodenní stravování více než 1,6 milionu dětí v Česku. Pomáhá vytvářet zdravé stravovací návyky na celý život a předchází řadě civilizačních onemocnění. Jednání o její změně není technickou debatou o tabulkách a limitech, ale zásadní diskusí o zdraví dětí, prevenci civilizačních onemocnění a odolnosti veřejného zdraví vůči tlaku potravinářské lobby. Ministr zdraví proto zveřejnil VÝZVU k podpoře zdravého stravování dětí, ke které se již přihlašují odborníci i veřejnost. Návrat k zastaralým pravidlům by byl doslova krokem do minulého století. Fakta a data jsou k dispozici na webu Ministra zdraví i projektu Máme to na talíři.
Novela vyhlášky o školním stravování vznikala několik let ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu, odborných společností i mezinárodních institucí. Jejím cílem bylo modernizovat pravidla, která desítky let nereflektovala současné poznatky o výživě, a posílit kvalitu surovin, pestrost jídelníčku a prevenci chronických onemocnění. Tento cíl již začala naplňovat a podporují ji lékaři, odborníci na stravování i Světová zdravotnická organizace. Nový spotřební koš vychází z nejnovějších výživových doporučení v Evropě i USA. Největším problémem je šíření nepravdivých informací ze strany potravinářské lobby, která se nesmířila s nižšími zisky a bez ohledu na zdraví dětí se snaží rozšířit paniku mezi školními jídelnami, pedagogy i rodiči.
„Vyhláška není o zákazu konkrétních jídel. Je o tom, aby děti dostávaly chutnou, kvalitní a cenově dostupnou stravu odpovídající současným vědeckým poznatkům. Při zavádění změn školní jídelny dostávají od Státního zdravotního ústavu metodickou i faktickou podporu, aby byly změny postupné a přijatelné pro strávníky i personál školních jídelen,“ říká Eliška Selinger, členka kabinetu Ministra zdraví, epidemioložka a expertka na výživu ve veřejném zdraví a dodává: „Školní strava není jen oběd. U dětí v mateřských školách pokrývá školní stravování až 60 % jejich denního energetického příjmu. Na internátech dokonce celodenní příjem. Na její kvalitě tak záleží a potvrzuje to i výzkum. Kvalitní školní strava odpovídající doporučením umí snížit nemocnost, zlepšit prospěch a je spojena s lepší kvalitou stravy i poklesem BMI.“
U dětí v mateřských školách pokrývá školní stravování až 60 % jejich denního energetického příjmu. Na internátech dokonce celodenní příjem.
Podle Světové zdravotnické organizace je školní stravování jedním z nejsilnějších nástrojů prevence. „Zdravé stravovací návyky se vytvářejí v dětství. To, co děti jedí ve škole, má dlouhodobý dopad na jejich zdraví i zdravotní systém jako celek. Víme, že více než polovina (55 %) obézních dětí si tento problém přenáší do dospělosti. Výživové standardy, které přináší vyhláška o školním stravování, jsou v nejlepším zájmu dětí a dává jim do života důležitý vklad: zdravé stravovací návyky,“ zdůrazňuje Zsófia Pusztai, vedoucí kanceláře WHO v ČR.
Zdravé stravovací návyky se vytvářejí v dětství. To, co děti jedí ve škole, má dlouhodobý dopad na jejich zdraví i zdravotní systém jako celek. Víme, že více než polovina (55 %) obézních dětí si tento problém přenáší do dospělosti.
Odborníci upozorňují, že veřejnou debatu v posledních měsících zkreslují fakticky chybné interpretace vyhlášky, které někteří neoficiální školitelé i obchodní zástupci dodavatelů chybně prezentují školním jídelnám. Tyto výklady mylně tvrdí, že vyhláška zavádí extrémně přísné a neproveditelné limity nebo že diktuje konkrétní recepty či exotické potraviny. Nic takového však text vyhlášky neobsahuje. Naopak metodická podpora ze strany projektu Státního zdravotního ústavu Máme to na talíři, který za změnou školního stravování odborně stojí, je jídelnami přijímána kladně a zpětná vazba ze seminářů vysvětlujících reálné změny ve vyhlášce je jasná: 90 % účastníků z řad jídelen po semináři lépe chápe, jak zavádět do praxe nové požadavky ve školní jídelně a 91 % dokonce říká, že řadu pravidel už v praxi běžně aplikuje.
„Problém není ve vyhlášce, ale v tom, že odpůrci zdravého stravování šíří nepravdivé informace. Školní jídelny pak zbytečně čelí strachu a tlaku, který s realitou nemá nic společného. Naopak je nepochybné, že zdravá školní strava je jednou z nejlepších investic do zdraví dětí i celé společnosti a v dlouhodobém horizontu to pomůže snížit nejen dětskou obezitu, ale i zátěž na zdravotní systém jako celek,“ upozorňuje člen kabinetu Ministra zdraví a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Problém není ve vyhlášce, ale v tom, že odpůrci zdravého stravování šíří nepravdivé informace. Školní jídelny pak zbytečně čelí strachu a tlaku, který s realitou nemá nic společného.
Tento informační chaos rozpoutaný ze strany potravinářské lobby má i konkrétní lidský rozměr. Na komerčních školeních, ale i ústy obchodních zástupců dodavatelů jsou často šířeny zavádějící či nepravdivé informace. Mnoho vedoucích tak odchází s pocitem, že nebudou smět vařit běžná jídla, je zakázána česká kuchyně, musí povinně zařazovat obtížné suroviny jako quinou či pohanku, povinně vařit veganské alternativy masa nebo že každá odchylka od stoprocentního plnění limitů povede k sankcím. Tyto informace se pak dostávají i k pedagogům či učitelům. Nic z toho ale není pravda. Spotřební koš dává jídelnám prostor uzpůsobit nabídku strávníkům, neurčuje ani konkrétní povinné suroviny ani konkrétní recepty. Nový spotřební koš především klade důraz na správné sledování kvality potravin v souladu s potřebami dětí a limituje využití ultrazpracovaných a přesolených polotovarů či slazených nápojů.
Vedle zdravotních přínosů má novela i silný environmentální a ekonomický rozměr. „Podpora kvalitních surovin a omezení plýtvání jde ruku v ruce. Návrat k levným ultrazpracovaným polotovarům by znamenal krok zpět nejen pro zdraví, ale i pro udržitelnost,“ říká Michaela Číhalíková Straková, ředitelka organizace Zachraň jídlo.
Anketa
Význam vyhlášky potvrzují i kardiologové. „Zdravější školní stravování přímo podporuje cíle Národního kardiovaskulárního plánu. Prevence vysokého tlaku, obezity a diabetu začíná na talíři – a čím dříve, tím lépe,“ uvádí Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. To doplňuje i vyjádření České stomatologické komory, která jasně uvádí, že doslazované nápoje, se kterými nový spotřební koš již nepočítá, významně přispívají ke vzniku zubního kazu u dětí.
Jednání 3. února tak nebude jen administrativním krokem. Půjde o jasný signál, zda Česká republika chce chránit zdraví dětí na základě vědeckých důkazů, nebo zda ustoupí tlaku, který by do školních jídelen vrátil přesolené a přeslazené ultrazpracované produkty. Spolu s tím vším je ale nutné nezapomínat na náročné podmínky práce ve školních jídelnách stejně jako na skutečnost, že funkční systém stojí na kvalifikovaných, vzdělaných a adekvátně ohodnocených lidech a vyžaduje konstruktivní řešení, která je podpoří.
Grafika: Figma, Ministr zdraví
