Změny ve školních obědech ušetří půl miliardy korun a pomohou předcházet nadváze i obezitě

Nabíhající změny školních obědů, které mj. snižují obsah volného cukru a soli ve školních jídelnách, v následující dekádě ušetří přes půl miliardy korun a zlepší zdraví tisícům dětí. Nová studie Ministra zdraví ukazuje, že i mírný posun ke zdravější stravě může přispět k tomu, že se tisíce dětí dostanou do příznivější váhové kategorie. Pokud si děti část těchto návyků udrží do dospělosti, zabrání se během deseti let přibližně 6 500 případům závažných chronických onemocnění a českému zdravotnímu systému to ušetří přes 524 milionů korun. Každá koruna vložená do implementace vyhlášky se tak státu vrátí šestinásobně. Jde o minimální hranici a lze čekat, že přínosy budou výrazně větší. S přechodem na nová pravidla jídelnám pomáhají s podporou SZÚ a MŠMT i krajské týmy složené z metodiků, hygieniků i samotných jídelen.

V Česku trpí obezitou přibližně 16 % dětí ve věku 5–17 let, tedy téměř čtvrt milionu školáků. Školní jídelny přitom hrají zásadní roli v celoplošné prevenci: každý všední den se v nich stravuje přes milion dětí a školní oběd tvoří přibližně třetinu jejich denního energetického příjmu. Školní jídelny postupně zavádějí do praxe tzv. nový spotřební koš, který bude povinný od 1. září 2027. Ten stanovuje pravidla pro potraviny spotřebované ve školním stravování. Jeho novela má za cíl mimo jiné omezit přidané cukry i sůl (např. i skrze omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin), a posílit v souladu s moderními trendy zastoupení celozrnných obilovin či ovoce a zeleniny.

Podle mikrosimulačního modelu Ministra zdraví povedou navržené změny v krátkodobém horizontu k poklesu průměrného BMI u dětí a k poklesu krevního tlaku. Tyto hodnoty při započtení celé populace žáků znamenají zásadní pozitivní změny z pohledu veřejného zdraví. „Na drobných preventivních opatřeních dostupných pro celou populaci, jako je toto, dnes stojí nejúspěšnější systémy veřejného zdraví na světě. Změna na talíři jednoho dítěte může vypadat nenápadně, ale v součtu milionu žáků znamená, že se více než 3 200 dětí dostane z pásma obezity do nadváhy a přes 8 300 dětí se posune z nadváhy do pásma zdravé hmotnosti. Jde o tisíce dětí, kterým tím ušetříme budoucí zdravotní komplikace a prodloužíme život ve zdraví,“ uvádí Martina Bulánková, ředitelka think tanku Ministr zdraví.

Při předpokladu, že si děti udrží alespoň 35 % získaných zdravějších stravovacích návyků i v dospělosti, ukazuje model výrazný pokles zátěže chronickými civilizačními chorobami v horizontu deseti let:

Snížení výskytu těchto onemocnění přinese českému zdravotnictví přímé úspory ve výši 523,8 milionu korun během deseti let. Největší část úspor (přes 318 milionů Kč) připadá na prevenci rozvoje diabetu 2. typu. „Zavedení vyhlášky představuje ukázkovou nákladově efektivní intervenci v oblasti veřejného zdraví. Přechod na změny znamená pro systém pouze minimální krátkodobé náklady, ale při přetrvání, byť jen části, zdravějších návyků přinese šestinásobnou návratnost investovaných prostředků. Školní jídelny se tak stávají klíčovým pilířem prevence a investicí do udržitelnosti celého zdravotního systému,“ vysvětluje Eliška Selinger, členka think tanku Ministr zdraví a expertka na výživu a veřejné zdraví.

Jde přitom o konzervativní výpočet. Odhady počítají pouze se školními obědy, věkovou skupinou 7–16 let a třemi složkami stravy (cukr, sůl, celozrnné obiloviny). Reálný celkový přínos tak bude zřejmě vyšší i proto, že mladší děti se stravují ve školním stravování nejen na oběd, ale i po většinu dne. Vyhláška přináší i další pozitivní změny, například větší důraz na ovoce a zeleninu nebo na kvalitu surovin.

Aby byl pro jídelny přechod na nová pravidla co nejsnazší, je pro ně v průběhu celého roku připravena intenzivní metodická podpora. Na webu projektu Máme to na talíři jsou dostupné metodické manuály, pomůcky na plánování jídelníčku, harmonogram přechodného období, webináře i plakáty pro rodiče připravené týmem Státního zdravotního ústavu, MZd, MŠMT i dalších institucí. „Vyhláška stanoví, jaké suroviny jídelny nakupují, ale skutečná změna se odehrává v kuchyních. Proto jsme společně s dalšími institucemi i samotnými jídelnami připravili metodiky i další pomůcky, které jídelnám ukazují konkrétní cestu – jak upravit receptury, naplánovat jídelníček nebo spočítat spotřební koš. Žádná jídelna na přechod nemusí být sama,“ říká Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Kromě těchto metodických pomůcek byly pro jídelny v jednotlivých krajích sestaveny i tzv. Krajské metodické týmy. Jejich seznam a kontakty jsou dostupné na webu projektu. „Ve funkci vedoucí školní jídelny působím jedenáct let a změny vítám. Podklady k nové vyhlášce jsme obdrželi již v září 2025 a na základě nich jsem byla schopna upravit pro své paní kuchařky stávající dokumenty. Nový systém pracuje se stejnými principy jako ten předchozí. Kdo podklady prostuduje, má vyhráno, což představuje většinu z nás. V mém okolí vedoucí školních jídelen vzájemně spolupracují a navrhované změny vítáme jako pozitivní krok správným směrem,“ říká Lucie Lexová, vedoucí školní jídelny 7. mateřské školy v Plzni. Kromě metodiků školního stravování, hygieniků a nutričních terapeutů spolupracují týmy také s více než 40 školními jídelnami, které již nové normy zavádí do praxe a mohou tak být nápomocné i dalším jídelnám. „Hlavní smysl nové vyhlášky vidím v omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin a ve větší pestrosti používaných surovin. Děti dnes často vyrůstají v prostředí, kde mají významné místo polotovary a marketing zaměřený především na prodej právě vysoce průmyslově zpracovaných potravin. O to důležitější je, aby bylo na prvním místě zdraví dětí,“ doplňuje Lucie Novotná, vedoucí školní jídelny ZŠ Pod Svatou Horou v Příbrami.

„Školní jídelna je součástí školy, a změny proto nemohou ležet jen na bedrech vedoucích jídelen a jejich týmů. V krajských metodických týmech působí lidé z krajských pracovišť ministerstva, kteří spolupracují s řediteli škol, s hygieniky a odborníky na výživu. Jídelny každý den vaří pro více než jeden a půl milionu dětí a zaslouží si naši podporu. Chceme, aby ředitel, jídelna i zřizovatel táhli za jeden provaz a aby každá škola věděla, na koho se může obrátit,“ uvádí Jan Mareš z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

„Ve školních jídelnách Primirest dlouhodobě razíme to, že i čas strávený nad jídlem je čas, kde se děti můžou hodně naučit. O výživě, o hodnotě jídla i o tom, jak si užít společný čas u dobrého oběda. Nový spotřební koš vítáme. Sami jsme podle jeho pravidel začali vařit už před tím, než vstoupil v platnost. Omezení množství používané soli, zpracovaných potravin nebo sladkých jídel je něco, co dětem může jenom prospět. My máme navíc výhodu, že na systému zavádění takových pravidel léta pracujeme. Naši kuchaři mají podporu a vědí, co mají dělat. Víme, že v kuchyních, kde tato podpora chybí, je těžké jakékoliv změny adoptovat,“ uvedl Josef Hásek, regionální ředitel Primirest.