Článek
Nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data, tzv. EHDS má pacientům zajistit snadný a bezpečný přístup k jejich zdravotním údajům skrz mobilní aplikaci či webový portál, eliminovat zbytečná vyšetření a ulevit lékařům od administrativy. Zároveň slibuje zlepšení diagnostiky, koordinace péče a zrychlení vývoje nových léčebných metod. Česko však zatím zaostává v přípravách, které jsou nutné k tomu, aby mohli lidé z benefitů naplno těžit upozorňují experti think tanku Ministr zdraví.
„EHDS má obrovský potenciál. Jeho cílem je, aby měli pacienti do budoucna okamžitý, bezpečný a bezplatný přístup ke svým zdravotním údajům, včetně laboratorních testů, rentgenových snímků či lékařských zpráv. Zároveň bude možné dokumentaci snadno sdílet napříč zdravotnickými zařízeními či státy EU, což zabrání zbytečnému opakování vyšetření,“ uvedla Barbora Dubanská, advokátka, expertka na právo ve zdravotnictví a členka správní rady Ministra zdraví.
Pacienti podle ní rovněž získají kontrolu nad svými zdravotními daty – budou si moci kdykoli ověřit, kdo jejich záznamy viděl, a sami rozhodnout, komu je zpřístupní. „Pro lékaře pak EHDS znamená rychlejší diagnostiku a méně administrativy. Systém umožní lepší koordinaci mezi specialisty a nemocnicemi, což povede k efektivnější péči o pacienty. Díky bezpečnému přístupu k anonymizovaným datům se urychlí i výzkum nových léků a podpoří inovace ve zdravotnictví,“ nastínila benefity Dubanská.
EHDS má obrovský potenciál. Jeho cílem je, aby měli pacienti do budoucna okamžitý, bezpečný a bezplatný přístup ke svým zdravotním údajům, včetně laboratorních testů, rentgenových snímků či lékařských zpráv. Zároveň bude možné dokumentaci snadno sdílet napříč zdravotnickými zařízeními či státy EU, což zabrání zbytečnému opakování vyšetření.
Takto ambiciózní plán se samozřejmě neuskuteční ze dne na den. EHDS formálně vstoupí v platnost 26. března, jeho implementace však bude probíhat postupně po dobu dalších šesti let. „První dopady, včetně posílení práv pacientů na přístup ke svým zdravotním údajům, bychom měli vidět už v roce 2027, plná funkčnost se ale očekává až v roce 2031. Znamená to, že máme pár let na to, aby se stát, poskytovatelé zdravotních služeb i pacienti na změnu připravili. Ačkoliv se to může zdát jako hodně času, není to vzhledem k velké náročnosti projektu pravda. Stát musí už nyní přípravám věnovat patřičnou pozornost, pokud se má digitalizace zdravotnictví skutečně zlepšit,“ upozornil Petr Čermák, bývalý zdravotní atašé při Stálém zastoupení ČR při EU, nyní manažer projektu Digitální transformace zdravotnictví a EHDS Ministra zdraví.
S tím souhlasí i Klára Jiráková, právnička, koordinátorka IT projektů Kraje Vysočina a Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví: „Česko se nyní připravuje na implementaci EHDS zejména v oblasti primárního využití elektronické zdravotnické dokumentace, přičemž by základní centrální služby státu měly být připraveny do roku 2026.“
Podle Petra Čermáka ale pokulhává připravenost na sekundární využití dat pro vědu a výzkum, a to i v porovnání s mnoha evropskými zeměmi, dále v legislativě a ve veřejné i odborné osvětě. „Bez toho hrozí, že nevyužijeme potenciál EHDS naplno, což by byla vzhledem k jeho možným přínosům pro pacienty, lékaře i stát velká škoda. Je jen na nás, jak se k této příležitosti postavíme,“ uzavřel Čermák.
Prozkoumejte Digitalizační slovník Ministra zdraví
