Článek
Proč je Grónsko najednou v centru pozornosti?
Grónsko – obrovský kus ledu rozprostírající se mezi Severním ledovým oceánem a Atlantským oceánem, který by leckdo označil za zdánlivě zapomenutý kousek světa. Avšak pozor! Největší ostrov planety, kde žije zhruba 57 tisíc obyvatel, se právě ocitá ve středu světové pozornosti. A to díky jednomu jedinému muži – čerstvě zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který odmítá pustit z hlavy svou bombastickou vizi: Chce Grónsko koupit.
Historie neklidného ostrova
Zatímco dnes Grónsko spadá pod dánské království jako autonomní území (s vnitřní samosprávou od roku 1979), jeho dějiny sahají daleko do časů vikingů. Ostrov pro Evropu objevil kolem roku 985 Viking Erik Rudý, a od té doby se pomalu začal proměňovat ve strategické místo – zvláště během druhé světové války, kdy se Američané chopili příležitosti zřídit zde vojenskou základnu Pituffik (dříve Thule). Tato základna dnes hraje v ostrovní bezpečnostní strategii klíčovou roli. Takřka by se dalo říct, že už tehdy spustila první vážnější diskuze o tom, kdo Grónsko vlastně „potřebuje“ víc: Dánsko, nebo USA?
Nerostné bohatství, jež vzbuzuje touhu
Proč je tohle studené území tolik zajímavé, že je americký prezident ochotný mluvit i o použití síly? Odpověď je jasná: nerostné suroviny. Grónsko je jednou z posledních „hranic“ na planetě, kde se skrývá nesmírné bohatství – ropa, zemní plyn, železná ruda, uran či vzácné zeminy důležité pro moderní technologie. A to není vše. Odchodem ledu se otevírá další příležitost k těžbě, což přitahuje pozornost nejen USA, ale i Číny a Ruska, kteří si tady brousí zuby na možné investice. Právě obava z čínských a ruských lodí poblíž grónského pobřeží v posledních letech v Bílém domě opakovaně zaznívá.
Gronsko/AI
Politika: ostrov mezi dvěma mlýnskými kameny
Grónsko dnes oficiálně patří Dánsku, avšak velkou část vnitřní politiky si řídí samo. Dánové sice zůstávají formálně v čele, ale reálně do vnitřních záležitostí Grónska zasahují jen minimálně. Peking a Moskva ovšem Grónsko rovněž nepřehlížejí, což Spojené státy považují za bezpečnostní riziko. Není proto divu, že nový americký ministr zahraničí Marco Rubio i dánský šéf diplomacie Lars Lokke Rasmussen si téma arktické bezpečnosti chtějí nechat do budoucna a na svém prvním pátečním telefonátu ho raději elegantně obešli.
Drsný Trumpův telefonát: Dánové v šoku
Vše přitom odstartoval jeden konfrontační hovor ještě před Trumpovou inaugurací. Podle deníku The Financial Times (FT) dal tehdy nastupující prezident Donald Trump dánské premiérce Mette Frederiksenové tvrdé ultimátum: „Chci Grónsko!“ A pokud Dánsko nevyhoví, hrozí mu vysoká cla a další nevybíravé kroky. „Bylo to strašné,“ prozradil FT nejmenovaný diplomat s tím, že atmosféra rozhovoru byla „velmi špatná“. Dánové prý přešli do krizového režimu a jsou z Trumpových agresivních požadavků naprosto vyděšení. Frederiksenová sice poté veřejně zopakovala, že Grónsko „není na prodej“, ale podle informací listu FT Trump nevyloučil ani ekonomický nátlak, dokonce ani možnou sílu.
A tady už nejde jen o Grónsko samotné. Nový americký prezident se opakovaně zaklíná strategickými zájmy: obranou USA před raketami a ponorkami v době rostoucího napětí s Ruskem i Čínou. „Grónsko je úžasné místo. Potřebujeme ho z důvodu mezinárodní bezpečnosti,“ prohlásil Trump podle hongkongského listu South China Morning Post. Jindy si neodpustil ani narážky na to, že by Američané rádi znovu ovládli i Panamský průplav nebo dokonce připojili Kanadu.
Co na to Gróňané?
Grónský premiér Múte Egede Trumpa zchladil jasnou odpovědí: Pokud USA chtějí o Grónsku jednat, ať jednají přímo s ním. Načež dánská premiérka Frederiksenová přitakala: „Grónsko není na prodej – a jeho budoucnost si musejí rozhodnout sami Gróňané.“ Washington ale ani tak nemíní ustoupit. Prozatím Američané v Grónsku zůstávají jen vojáky na letecké základně Pituffik, ovšem obavy, že by si Bílý dům mohl ostrov „přivlastnit“ i jinak, teď rezonují dánskou i grónskou politikou jako varovný signál.
Bude Grónsko bitevním polem?
Trumpovy požadavky jsou politicky výbušné a mohou změnit mapu arktických zájmů. Zatím se střet vyostřuje jen na diplomatickém poli. Otázkou zůstává, zda bohatství a strategická poloha Grónska nakonec nepřerostou v reálnou konfrontaci velmocí. Pro některé se to může zdát jako absurdní show, pro jiné jde však o velmi reálnou a nebezpečnou hrozbu, která mrazí víc než rozlehlé grónské ledovce. A jak to celé dopadne? Zda se obří ledový ostrov stane americkou kolonií, nebo setrvá v pevném sevření Dánska a své vlastní autonomie, ukáže až nejbližší budoucnost.
zdroj:
