Co je na snímku? To neuhodnete!

Tehdy jsem se večer už vracel ke břehu, když jsem těsně pod hladinou spatřil zvláštní objekt. V první chvíli jsem si myslel, že je to kus umělé hmoty, ale vzápětí jsem si uvědomil, že asi půjde o nějaký organismus. Pořídil jsem tedy jeden snímek a večer ho nahrál na síť iNaturalist. Její umělá inteligence mi bohužel zcela výjimečně nenabídla vůbec žádnou nápovědu, a tak moje fotografie zůstala bez jakékoli identifikace.

To se nyní konečně změnilo. Mořský biolog Alejandro Escánez z univerzity ve španělském Vigu určil, že jde o vajíčka krakatice třásnité. Ještě jednou: Krakatice!

Samozřejmě se mi hned vybavila klukovská léta, kdy jsem hltal Verneových Dvacet tisíc mil pod mořem: „Ale sotva byly matice uvolněny, příklop se s nesmírnou prudkostí otevřel, stržen zřejmě přísavkami na chapadle chobotnice. Zároveň jedno z dlouhých ramen vklouzlo otvorem jako had. Nad ním se zmítalo dvacet dalších. Kapitán Nemo jediným mávnutím sekerou strašné chapadlo usekl. To za stálého svíjení sklouzlo po schodech dolů.“

Třebaže Jules Verne píše o chobotnici, na nezapomenutelných rytinách od Alphonse de Neuvilla a Édouarda Rioua je zachycena krakatice; nemluvě o tom, že sám Verne se odvolává na příběh korvety Alecton, která se v listopadu 1861 pokoušela ulovit dvoutunovou krakatici obrovskou (to byl nejspíše hodně nadsazený odhad, ale faktem je, že tato tajemná krakatice může dosáhnout opravdu fascinujících rozměrů).

V případě mého pozorování sice nešlo o vajíčka krakatice obrovské, nýbrž podstatně menší krakatice třásnité, ale přesto: Jak často při plavání v moři natrefíte na snůšku natolik zvláštního, vysloveně ikonického tvora?

„Moje“ krakatice třásnitá může mít bez chapadel délku přes metr, takže úplný drobeček to také není. Navíc je pozoruhodná v dalších ohledech, třeba zrovna svou snůškou. Samice ji klade párovými vejcovody a současně vylučuje sekret, který je ve šroubovici spojuje do fosforeskujícího tubusu o průměru deseti až dvaceti centimetrů a délce až ke dvěma metrům. Tento zakroucený válec může obsahovat na desetitisíce vajíček – a když na něj velice vzácně natrefí nějaký potápěč, vzápětí se vynoří i hodně divoké spekulace, o co asi tak mohlo jít. Současně je však záznam o každé takovéto snůšce cenným dokladem o přítomnosti a reprodukční aktivitě krakatice třásnité v dané oblasti.

Takže shrnuto: Identifikace objektu na mém skoro dva roky starém snímku, kterou navíc ještě potvrdil specialista na hlavonožce, mě vážně potěšila a zlepšila mi ne jeden, ale hned několik dnů.