Článek
Od pondělí 18. až do úterý 26. prosince budeme u hlavního vchodu do Zoo Praha vybírat dárky pro naše zvířata: čerstvé ovoce a zeleninu (zejména jablka a mrkev), nesladké suché pečivo a piškoty. Jde o nejběžnější a současně nejtrvanlivější položky našeho seznamu krmiv. Tento seznam je ale samozřejmě mnohem, mnohem delší. Našli byste na něm nejen různé druhy mas či zeleniny, ale také cvrčky několika velikostí, květy rostlin nebo houby, nemluvě o speciálních granulích, sušenkách a krmných směsích. Musíme se zkrátka starat o velmi náročné strávníky.
V této souvislosti často padají otázky jako „kolik toho sežere slon“, „které zvíře vyjde ze všech nejdráž“ a podobně. Dnes vám nabídnu odpovědi.
Samec slona indického dostává nyní, v zimě, každý den přes 50 kilogramů sena, 3 metry krychlové větví, 4 kilogramy jablek, 2 kilogramy speciálního granulátu a 3 kusy banánů. Nedivme se, náš sloní býk váží více než 4 400 kilogramů.
Nejdražší je potrava pro medvěda ledního. V pondělí, středu a pátek se mu servíruje 15 kilogramů hovězího nebo vepřového masa na kosti a k němu pět křepelek (případně pět holubů nebo jedna slepice). V úterý, čtvrtek a sobotu má rybí dny, kdy mu 10 až 15 kilogramů makrel, sleďů nebo tresek doplňuje salát. V neděli pak drží půst.
Ani sloni, ani lední medvědi však nejsou v zoo největšími jedlíky. Alespoň tedy pokud budeme uvažovat o spotřebě potravy vzhledem k jejich tělesné hmotnosti. V tomto ohledu je držitelem rekordu jeden z úplně nejdrobnějších savců, bělozubka nejmenší. Denně zkonzumuje 12 až 15 cvrčků, což je skoro čtyřnásobek její hmotnosti. Dodávám jen tolik, že váží v průměru 1,8 gramu.
Naprostým protipólem bělozubky jsou plazi. Dospělí varani komodští – největší ještěři světa – dostávají krmení dokonce jenom jednou za pět týdnů (ne, to není překlep: jednou za 35 dní). Cpou do sebe zavěšené nohy ovcí, koz či jelenů a stráví je pak i s kostmi. Krom toho se jim předkládají také nasekané vnitřnosti a další části těl příslušných zvířat tak, aby jejich jídelníček v zoo byl co nejpodobnější tomu v přírodě.
Řada našich strávníků ovšem vyžaduje onačejší speciality. Více než metrová „ještěrka“ dracéna krokodýlovitá dostává hlemýždě z farmových chovů. Jiné druhy zvířat, jako jsou klokánci krysí, zase konzumují houby.
Vrcholem kuchařské školy v zoo je ale kaše pro luskouny. Ti se v přírodě živí zejména termity a mravenci. A nahradit jim je v lidské péči je opravdu oříšek. Naše pražská verze krmení pro luskouny, která vychází z tchajwanské receptury, obsahuje vedle zamrazených včelích larev také larvy potemníků, detoxikační hlínu, chitin, vitamín K a další složky. Příprava luskouního menu přitom obnáší přebírání včelích larev, odvažování s přesností až na desetiny gramu, sesypávání a vaření na páře. Luskouni pak misku s touto speciální kaší svým dlouhý jazykem vylížou co by dup.
