Článek
Ať jsem se přiblížil ke kterékoli z nich, povyjela z útesu ven, roztáhla ploutve, a s hrozivým výrazem se postavila podvodnímu pouzdru mého fotoaparátu. Nejednou dokonce zaútočila na sklo kryjící objektiv.
Tyhle odvážné rybky jsem určil jako sapíny bojovné a jedno odpoledne strávil studiem prací věnovaných jejich výzkumu. Nejzajímavější články byly podepsány japonským biologem Hirokim Hatou. Ten zkoumal sapíny bojovné nejprve v laguně u Okinawy a pak i v dalších částech světa. Nevím, kolik času strávil se šnorchlem pod vodou, ale muselo ho být opravdu hodně. Jeho výzkumy však o této rybce přinesly fascinující poznatky.
Sapínů jsou stovky druhů a mnohé z nich hájí svá teritoria. Chrání tak jednak své snůšky jiker, jednak porosty řas a sinic, kterými se živí. Sapín bojovný ovšem nejen obhajuje svůj kousek útesu, on je bez nadsázky podmořským zemědělcem, který se s bezprecedentní důsledností stará o svá podmořská políčka. Především díky Hirokimu Hatovi dnes víme, že různé populace sapínů bojovných se ve své pěstitelské činnosti sice poněkud liší, ale obecně platí, že pilně odplevelují porosty červených řas (správněji ruduch) rodu Polysiphonia. Jiné, zejména zelené řasy, které mají snahu se v jejich zahrádkách usadit, důsledně vytrhávají a odnášejí pryč. Červené řasy jsou pro ně totiž mnohem lépe stravitelné než řasy zelené.
Ale to ještě není všechno. Díky celkem jednoduchým experimentům se Hatovi podařilo zjistit, že nebýt péče sapínů bojovných, porosty červených řas rodu Polysiphonia by pod náporem konkurenčních organizmů rychle zanikly. A k dovršení všeho se ukázalo, že v různých částech světa pěstují sapíni útoční několik příbuzných druhů těchto červených řas, které se nikde jinde než v jejich zahrádkách vůbec nevyskytují! Jsou tedy na svých rybích pěstitelích stejně závislé jako dejme tomu zelí na péči lidských zemědělců. To je něco neuvěřitelného!
Řeknu vám, že když jsem se tohle všechno dočetl, začaly pro mne být návštěvy kolonie sapínů bojovných ještě zajímavější a pociťoval jsem obdiv jak k nim samým, tak k Hirokimu Hatovi.
