Můj dům, můj hrad. To si nenechte ujít!

Kladivouši afričtí, kteří mají na výšku zhruba půl metru, jsou ptáci, které jsem často vídal ve společnosti našich čápů černých na jejich zimovištích v subsaharské Africe. Obvykle se o nich ale uvádí, (1) že jméno dostali podle tvaru hlavy, která z profilu připomíná kladivo, dále (2) že v Africe jsou opředeni řadou pověr a pověsti, a konečně (3) že staví opravdu veliká hnízda. O nich ostatně psal už Emil Holub: „Hnízdo to má 50 až 95 centimetrů výšky, na hořením obvodu jeho naměříš 2 až 2 1/2 metru, dole však vybíhá do špice, tak že jest ne nepodobno obrácenému zkomolenému kuželi. Hnízdo své, do něhož vede čtverhranný otvor, 20 až 26 centimetrů široký a vysoký, kladivouš buduje si z chrastí a z hlíny.“

Náš pár kladivoušů začal stavět loni. V „přízemí“ nejprve odchoval mládě, ale pak ve stavbě pokračoval a vybudoval „první patro“. To nebylo překvapivé, kladivouši jsou náruživí stavitelé, kteří budují bez ohledu na potřebnost svých staveb; snad jim to pomáhá utužovat vztahy v páru. Letos kladivouši ve voliéře pod skalou pokračovali třetím patrem. Nyní již v práci ustali a jejich kónické hnízdo má horní průměr asi 160 centimetrů a výšku ke dvěma metrům. Je to vážně megahnízdo, které byste si neměli nechat ujít!

Současně s kladivouši stavěli ve voliéře pod skalou svá skromná hnízda další ptáci, a aby jim je kladivouši hned nerozebrali a neodnosili na svou vlastní stavbu, chovatelka Aneta Kratochvílová se starala o přísun materiálu. Navozila tak do voliéry asi dvacet pytlů suchých travin, mechu a dalších stavebnin – ale třeba návštěvnický přístřešek z rákosu před kladivouši stejně neuchránila. Zejí v něm pořádné díry.

S kolegy ze stavebního oddělení jsem konzultoval, kolik asi může kladivouší hnízdo vážit. Odhadli ho na 300 kg. Za sucha. Když namokne, bude mnohem těžší. Nechal jsem k němu tedy přidat podpěry a s napětím budu čekat, jestli po letošním vyhnízdění budou kladivouši v jeho stavbě pokračovat. Pak už by možná stálo za zápis do ptačí knihy rekordů.