Článek
Zastihl jsem ho ležící u nohou jeho již čtrnáctileté matky Maureen, která mě bedlivě sledovala. Všechno vypadalo v pořádku. Bohužel to ale dlouho nevydrželo.
Krátce po porodu došlo u Maureen k částečnému výhřezu dělohy a bylo nutné jí v narkóze provést veterinární zákrok. Bohužel ve dnech, které po tomto zákroku následovaly, byla Maureen ve špatném stavu, nepřijímala potravu ani nekojila mládě. Prognóza jak pro ni, tak mládě – samičku – nebyla příznivá. Mládě sice dostalo mléko odebrané během anestezie od Maureen, ale s jeho umělým odchovem kolegové v tu dobu nepočítali. Důvodem byly možné problémy s trávením a zejména s jeho chováním v dospělosti.
Po několika dnech Maureen k naší velké lítosti uhynula a zdálo se, že tím bude zpečetěn i osud jejího mláděte. Malá samička však o svůj život úspěšně bojovala. Díky zapojení do stáda začala ještě před smrtí Maureen pít u obou dalších samic – matek předchozích mláďat – a jedna z nich ji dokonce bránila jako svou vlastní. To rozhodlo: Začlenění mláděte do skupiny do značné míry eliminuje negativní vliv standardního umělého odchovu, a Maureeninu dceru se tedy pokusíme zachránit.
Krmiváři zajistili dodávku kozího mléka a s napětím jsme čekali, jak je osiřelá samička bude ochotna přijímat a jak je bude schopna trávit. Ochotu příjmu této náhražky myslím dokládá fotografie, kterou jsem pořídil v tomto období, a rovněž trávení bylo v pořádku. Navíc mládě nadále vydatně připíjelo mateřské mléko u obou „tetiček“.
Současná situace je již taková, že se mládě zkouší pást a také konzumovat vojtěšku, tzv. okus i seno. Kozím mlékem nyní zcela pohrdá, nadále ovšem připíjí u samic, zejména u jedné z nich. Takže možná se přece jen dočkáme happyendu…
