Článek
Největší z deseti těchto velikých ryb měří metr a půl, což ve spojitosti s jejich špičatou hřbetní ploutví vede některé návštěvníky k domněnce, že vidí žraloky. Podobný postřeh není od věci, protože ačkoli tyto dravé ryby z povodí řek Mekong a Menam patří mezi sumce, bývají označovány právě jako sladkovodní žraloci. Jejich správné české označení je ovšem pangas vláknouploutvý (vláknoploutvý proto, že první paprsek ploutví má protažený do dlouhého vlákna).
Někdo se už jistě chystá poznamenat, že pangase si adoptuje leda tak k obědu – jenže není pangas jako pangas. Ten, který byl u nás nejprve ceněnou a později téměř opovrhovanou rybou, je pangas spodnooký produkovaný v ohromném množství ve Vietnamu. Jen za první pololetí letošního roku ho tam bylo „vyrobeno“ neskutečné množství: 771 430 tun! (Pro srovnání: U nás bylo loni za celý rok vyprodukováno celkem 21 000 tun všech druhů ryb dohromady.)
Pangas vláknouploutvý je naproti tomu kriticky ohrožený; v jednom ze smutných seznamů se dokonce ocitl v první stovce nejohroženějších druhů. Přivedly ho tam nezřízený lov (může měřit až tři metry, takže je pro rybáře lákavou kořistí, ale byli odchytáváni i malí pangasové pro zájmové chovy), ale především budování přehrad a další úpravy toků řek, které mu znemožňují migraci na místa rozmnožování. O jeho současné situaci není příliš informací, v Červeném seznamu IUCN je poslední zhodnocení z roku 2007, a to mj. předpokládá pokles populace o 99 procent během pouhých tří generací.
Podobně velké pangase vláknoploutvé jako u nás v zoo jen tak někde neuvidíte. Potřebují totiž veliký prostor k plavání a příkop u makaků jim nabízí 120 m3vody. Stojí za to věnovat jim během návštěvy Indonéské džungle trochu času, sledovat, jak se prohánějí vodou, a zatrnout, jestli si do hlubiny nestáhnou makačí mládě, které se ze břehu natahuje pro plovoucí zeleninu (ale nebojte, to se nestane).
A pokud by vás naši pangasové zaujali, můžete je adoptovat – třeba někomu jako vánoční dárek.
