Dětská práce a gorily pohání naše elektromobily

Těžba kobaltu zde však postihuje nejen gorily a jejich přirozené prostředí, ale také místní obyvatele, včetně dětí. V oblastech bohatých na kobalt jsou tisíce dětí nuceny pracovat v nelegálních dolech, kde jsou vystaveny nebezpečným podmínkám. Dětská práce v těchto dolech zahrnuje těžkou fyzickou námahu, jako je kopání a přenášení těžkých nákladů, často bez jakéhokoliv ochranného vybavení. Výplata těchto dětí a dospělých dělníků je mizivá, často nepřesahující 2 dolary denně, což z nich činí jedny z nejvíce vykořisťovaných pracovníků na světě.

Kromě dětské práce je zde běžná i nucená práce, kde jsou dělníci donuceni pracovat v nebezpečných podmínkách ozbrojenými skupinami, které kontrolují těžební oblasti. Tato vykořisťující praxe je přímým důsledkem globální poptávky po kobaltu, který je nezbytný pro výrobu baterií do elektromobilů a dalších moderních technologií

Kobalt těžený v Demokratické republice Kongo směřuje především do Číny, která je největším dovozcem této suroviny a zpracovává přibližně 80 % celosvětové produkce kobaltu. Čína nejen že dováží surový kobalt, ale také zajišťuje jeho rafinaci a výrobu komponent pro baterie, které se používají ve spotřební elektronice a elektromobilech. Kromě Číny jsou velkými dovozci také Evropská unie a Spojené státy, které využívají kobalt pro výrobu baterií do elektromobilů a dalších technologických produktů. Kobalt těžený v Demokratické republice Kongo tak tvoří klíčový prvek globálního dodavatelského řetězce pro obnovitelné zdroje energie a moderní technologie

Demokratická republika Kongo, kde žijí ohrožené horská gorily, je navíc místem, kde se nachází více než 70 % světových zásob kobaltu. Těžba tohoto minerálu má zničující vliv na přirozené prostředí goril. Rozsáhlé odlesňování, které těžbu provází, vede ke ztrátě jejich životního prostoru. Gorily potřebují rozsáhlé oblasti deštných pralesů nejen k životu, ale i k nalezení potravy a úkrytu.

Těžba kobaltu v Demokratické republice Kongo je spojena nejen s devastací přírodních rezervací, ale také s činností nelegálních ozbrojených skupin, které často kontrolují těžební lokality. Tyto skupiny se zapojují do nelegálního lovu zvěře, včetně goril, které jsou loveny na maso (tzv. „bushmeat“). Tento lov zhoršuje již tak kritickou situaci goril, které čelí úbytku populace.

Těžba kobaltu v Demokratické republice Kongo má také závažné ekologické dopady. Chemické látky používané při těžebních procesech, jako je síra a těžké kovy, kontaminují vodní zdroje a půdu, což ohrožuje jak volně žijící živočichy, tak i místní obyvatele. Těžba kobaltu produkuje velké množství prachu a emisí toxických plynů, jako je oxid uhličitý a oxid dusičitý. Tyto emise přispívají ke znečištění ovzduší, což zhoršuje kvalitu života místních obyvatel a přispívá ke globálnímu oteplování. Při těžbě a zpracování vzniká nebezpečný odpad, který často není správně likvidován. Tento odpad obsahuje toxické látky, které mohou kontaminovat půdu a vodní zdroje, což dále ohrožuje místní ekosystémy. Toxické látky se šíří nejen v blízkosti dolů, ale také po celé oblasti, což má vážné následky na zdraví ekosystémů.

Ironií je, že těžba kobaltu, která umožňuje rozvoj elektromobility a ekologických technologií, zároveň přispívá k ničení životního prostředí v Demokratické republice Kongo. Elektrická auta, prezentovaná jako řešení klimatické krize, spoléhají na suroviny z oblastí, kde probíhá devastace přírodních rezervací a ohrožení druhů, jako jsou gorily.

Jednou z cest, jak snížit tlak na těžbu kobaltu a její dopady na gorily, je investice do alternativních technologií, které by minimalizovaly nebo eliminovaly potřebu kobaltu. Vývoj baterií bez kobaltu, jako jsou lithium-železo-fosfátové (LFP) baterie, by mohl pomoci snížit poptávku po této surovině.

Také by bylo nutné zlepšit regulaci těžby a posílit ochranu chráněných oblastí, kde gorily žijí. Transparentnější dodavatelské řetězce a zodpovědnost technologických firem za suroviny, které používají, jsou klíčové k ochraně jak lidských práv, tak přírody.

Mezinárodní den goril nám připomíná, že ochrana těchto majestátních zvířat je naší odpovědností. Zatímco svět usiluje o přechod k čistší energii a ekologičtějším technologiím, nesmíme zapomínat na to, jaké jsou skutečné náklady těžby surovin potřebných pro tento přechod. Ochrana goril a jejich přirozeného prostředí by měla být prioritou, pokud chceme, aby budoucnost byla opravdu udržitelná.

Autor: Miroslav Kubásek

Zdroje: