Článek
Zní to jako dobrý vtip, ale je to bohužel realita. Dvojí metr, který je dnes a denně uplatňován, začíná být do očí bijící. Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) byla konfrontována s fotografií, která ji zachycuje s neznámým bílým práškem. Sama tvrdí, že fotografie je pravdivá, sebereflexe žádná.
V kontextu toho, co se událo v týdnu po zveřejnění, je to komické. Někteří politici vyzývají k legalizaci některých drog. Jednalo by se samozřejmě o rekreační drogy typu marihuana nebo kokain.
V pátek po uveřejnění fotografie přichází informace o policejním zákroku proti kyvadlovému autobusu směřující na hudební festival Let It Roll. Dle policie měl v autobuse být cizinec, který měl převážet větší množství drog.
Zarážející na tom celém je několik věcí. Jak je možné, že primátorka Brna okamžitě nesložila svoji funkci, když pravděpodobně požívala zatím nelegální drogu? Jak je možné, že toto není pro policii důvod k tomu, aby celý Magistrát v Brně prohledala podobně, jako onen kyvadlový autobus? To znamená všechny zaměstnance nechat nastoupit ve dvojstupu před budovou a začít s prohledáváním.
Jak je možné, že někteří politici obhajují, dost možná, úlet paní primátorky? Jak je možné, že někteří politici tvrdí, že kokain je mezi politiky normální? Proč po těchto prohlášeních policie nečinně přihlíží?
Proč protidrogové oddělení neudělá zátah v politice? Zákony přece máme dodržovat všichni a ne jen někteří z nás.
Pokud policie v případě autobusu tvrdí, že dostala tip, ptám se, proč nezakročili na Magistrátu? Vždyť tam tip dostala také, a ví o něm celá republika.
Proč policie uplatňuje svoji autoritu na dětech, které se jely bavit na festival? Jaký je rozdíl mezi kokainem v politice a kokainem na hudebním festivalu? Zvlášť ve světle událostí posledních dnů.
Zátah na autobus malinko připomínal „slavné“ doby VB, chybělo tomu jen odvezení účastníků 30 kilometrů za město a bílé obušky. A nebude náhodou hudební festival Let It Roll rozehnán podobně, jako CzechTek za dob Jiřího Paroubka a Františka Bublana?
Osobně jsem zažil kontrolu letadla po příletu do Itálie. Žádné dvojstupy, žádný pokyn, abychom někam postavili příruční zavazadla a vyčkali. Všichni cestující šli do haly a cestou nás všechny stihl zkontrolovat policejní pes. Psovod jen stál a držel psa na vodítku. Žádná buzerace, ale plynulá kontrola.
Vím, že se odpovědi on kompetentních lidí nikdy nedočkám, ale alespoň doufám, že se tento text k nim dostane. Možná jsem naivní, ale opravdu bych chtěl žít ve světě, kde je vše měřeno stejným metrem.
Ale bohužel vždy platilo a vždy platit bude: „Všichni jsme si rovni, někteří z nás jsou si rovnější, ale VIP jsou prostě VIP.“
