Článek
Startovním místem se nám v první podzimní den stalo Masarykovo náměstí. Nejstarší a nejvýznamnější památkou je tu mariánský sloup z konce 17. století – postaven byl jako poděkování za odvrácení morové epidemie. V centru náměstí stojí čtyřboká kašna z poloviny 19. století – zdobí ji bronzové sousoší Nymfy a Kentaura z roku 1935, dílo místního rodáka Františka Rouse ml.
Mariánský sloup
Nymfa a Kentaur
Jelikož k muzeu jsme vykročili z náměstí, nemohli jsme cestou minout nejvyšší a nejdominantnější žamberskou stavbu – jí je barokní kostel sv. Václava.
Už z dálky je vidět dvojice jeho nepřehlédnutelných, 72 metrů vysokých věží. Svatyně s modrobílou fasádou je stavbou poměrně mohutnou – délka její lodi je 44 metrů, výška chrámové klenby dosahuje 22 metrů. Až úplně dovnitř sice vstoupit nelze, ale pohled skrz mříž i tak nabízí dostatečný vhled do interiéru.
Ke kostelu je to už jen pár kroků.
První kostel se jménem sv. Václava byl v Žamberku poprvé zmiňován v roce 1348. Svou roli plnil do roku 1684, kdy se o jeho konec zasloužil úder blesku. Svatostánek vyhořel. Uvádí se, že požár přečkal pouze obraz malovaný na cínu zobrazující sv. Václava. Barokní svatostánek vyrostl v letech 1729-1738, podobu mu vtiskl chrudimský stavitel Donato Theodor Morazzi.
„Hlavnímu oltáři dominuje obraz Zavraždění svatého Václava,“ lze se dočíst na informační tabuli před kostelem. „Tento pozdně barokní, mimořádně kvalitní a rozměrný obraz o velikosti 538×356 cm je dílem Francesca Trevisaniho z roku 1741 a byl zhotoven v Římě.“
Před kostelem
Pohled do interiéru kostela sv. Václava
Nejprve Senftenberg
Dříve než urazíme k několik set metrů vzdálené budově muzea, budeme mít čas alespoň na pár základních postřehů z historie města.
Na ostrohu především nad levým břehem Divoké Orlice zaujala pozici nejprve kolonizační osada. V polovině 13. století ji založili Drslavici, osídlili ji němečtí přistěhovalci z Lužice. V následujícím století se již jednalo o městečko – první zmínka o něm hovoří jako o Senftenbergu, počeštělá varianta Žamberk vstoupila na scénu v roce 1365.
Tehdy bylo zdejší území rozděleno mezi panství žampašské a litické. „Karel ze Žampachu, od roku 1568 majitel žampašské části, městečko obnovil a rozšířil. V té době byl Žamberk jedním z center českých bratří, kteří tu měli sbor. Obě poloviny spojil v roce 1575 Mikuláš z Bubna, který povýšil městečko na město a před rokem 1600 dal vystavět čtyřkřídlý renesanční zámek,“ píší autoři publikace 444 historických měst a městeček České republiky.
U vstupu do muzea
Nejen významní rodáci
Dokráčeli jsme na severozápadní okraj města, k empírové budově tzv. Kateřinského špitálu. V současnosti zde má své sídlo Městské muzeum.
Objekt nechal v roce 1845 postavit majitel panství John Parish coby útulek pro své přestárlé zaměstnance. Křestní jméno jeho manželky bylo Catherine, takže je jasné, jak budova ke svému pojmenování přišla. Muzeum je tu nastálo od roku 1975 – po tehdejších stavebních úpravách vznikla stálá expozice.
Ta návštěvníky seznamuje s historií města a zdejšími významnými rodáky a osobnostmi regionu: k nim mj. patří vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš (narodil se 26. března 1698 v nedalekých Helvíkovicích), zakladatel moderní chirurgie prof. Eduard Albert (20. ledna 1841, Žamberk) a hudební skladatel Petr Eben (22. ledna 1929, Žamberk).
V muzejní expozici
K vidění jsou i sbírky předmětů dokumentující rozvoj lidových a uměleckých řemesel na Žambersku, bronzová jezdecká plastika sv. Václava z dílny akademického sochaře Františka Rouse, své místo zde má rovněž Erxlébenova novogotická lékárna z konce 19. století, pozornost je věnována krajkářské a knihařské tradici regionu…
A u té se zastavíme déle.
Codex Gigas
Vstupujeme do přítmí expozice Žamberští knihaři a Codex Gigas. „Otevřena byla v červnu 2024, věnuje se historii žamberského knihařství, jehož vrcholným dílem bylo vytvoření nejvěrnější makety Codexu Gigas, tzv. Ďáblovy bible, která se největší rukopisnou knihou světa,“ píše se na jednom z informačních panelů.
Přímo před námi takřka ze tmy vystupuje „levitující“ artefakt. Alespoň tak má maketa na příchozí působit. Rozevřená kniha, dvě stránky s textem, pod tím sklopené zrcadlo odrážející koženou vazbu a její kování. Unikátní dílo. Toto označení si plně zaslouží nejen originál.
Maketa Ďáblovy bible a zrcadlový odraz kožené vazby
Panelu napravo od makety dominuje zobrazení ďábla ze strany 290. Součástí jsou základní informace o knize – o originálu i o maketě. Obě díla mají shodné rozměry: 92×51×28 cm. Originál váží 75 kg, maketa je o tři kilogramy těžší. Originál má 624 stran, maketa 630 stran – na 210 stranách jsou fotokopie originálního rukopisu.
Originál pochází z počátku 13. století, pravděpodobným autorem byl neznámý benediktinský mnich. Dílo mj. obsahuje Starý a Nový zákon v latinském překladu včetně textů, které se běžně v bibli nevyskytují. Dále zmiňme historické a lékařské spisy, zaklínadla pro vyhánění démonů, ale také stranu s hlaholskou a cyrilskou abecedou a Kosmovu kroniku českou.
V roce 1295 byl originál zakoupen pro břevnovský klášter, v letech 1477-1593 byl uložen v klášteře v Broumově, o rok později převezen do sbírek císaře Rudolfa II. a v roce 1648 coby válečná kořist odvezen do Švédska.
Maketa vznikla v roce 2007 pro knižní výstavu LIBRI v Olomouci. Výroba a vazba jsou dílem Jiřího Fogla a Pavlíny Rambové, kování vytvořil Vladimír Beneš.
Erxlébenova novogotická lékárna
O autorovi makety
Jiří Fogl (16. srpna 1940, Rychnov nad Kněžnou – 1. listopadu 2022, Žamberk) se vázání knih věnoval nejprve jako koníčku, od roku 1990, kdy založil knihařskou firmu, se této profesi věnoval až do konce života. „Zúčastnil se úctyhodných 64 výstav umělecké knižní vazby a absolvoval také 9 samostatných autorských výstav. Za své dílo obdržel v roce 1999 od Svazu českých knihařů titul Mistr knihařského řemesla v oboru umělecká knižní vazba,“ uvádí text panelu nalevo od žamberské Ďáblovy bible.
Mezi Foglova významná díla se mj. řadí listovací faksimile Žlutického kancionálu, umělecké knižní vazby pro Pražský hrad, Památník národního písemnictví či Národní muzeum v Praze. Jako jeho nejznámější počin se uvádí právě Codex Gigas. „Na tomto díle strávil s knihaři žamberského ateliéru stovky hodin, především však musel vymyslet a poté zvládnout zcela jedinečné postupy při zhotovování vazby této velikosti i nevšední výzdoby. Od roku 2023 je maketa vystavena v expozici Městského muzea Žamberk.“
Zámek Častolovice
Tipy pro příště
V Žamberku a jeho blízkém okolí stojí za zastavení i další pozoruhodné cíle: jmenujme alespoň Židovský hřbitov, Domek Prokopa Diviše či Tyršovu rozhlednu.
Turistické „žně“ nabízejí i jen mírně vzdálenější lokality. Ve směru na severovýchod zmiňme u polské hranice ležící Zemskou bránu na Divoké Orlici či nedaleký unikátní kostel (a nejen ten) v Neratově. O obou cílech jsme nedávno psali:
Malý výběr tipů ve směru na západ od Žamberka přináší na nevelkém území početný seznam zámků (Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Častolovice), ale také reprezentativní zástupce hradů (Litice nad Orlicí, Potštejn).
Což je výčet určitě ne zcela úplný. Tak šťastné cesty a s nimi spojené spousty zážitků!
Zdroje:
Petr David, Vladimír Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
Petr David, Vladimír Soukup: 444 historických měst a městeček České republiky; Kartografie Praha, 2004
Památky a turisticky zajímavá místa v Žamberku; Turistické informační centrum Žamberk, 2022
Informační tabule na trase
https://www.muzeumzamberk.cz/web/cs/navstevni-mista/mestske-muzeum-zamberk-2-7.html?tab_id=web
