Článek
Na žulovém ostrohu, dnes zvaném Na Karlově, měl zakladatel dnešního Benešova opevněný dvorec již někdy ve druhé polovině 11. století. Tak hluboko do historie dnes sice nenahlédneme, ale zmíněnou lokalitu nevynecháme. O dvě staletí později právě zde vyrostl minoritský klášter – a v jeho sousedství osada s tržištěm (dnes toto místo patří Masarykovu náměstí).

Masarykovo náměstí
„V roce 1327 získali Benešov Šternberkové, tehdy se poprvé uvádí jako městečko,“ lze se dočíst v publikaci 444 historických měst a městeček. Jako o městě se o Benešovu hovoří od počátku 16. století.
Dějiny přinesly řadu významných, ale i tragických zápisů: v 15. a 16. století se tu konaly zemské sněmy, v roce 1451 zde jednal Jiří z Poděbrad s papežským legátem Eneášem Silviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II., město se zdárně rozvíjelo, ale pak přišla třicetiletá válka a také morové epidemie.
Od konce 19. století byl majitelem zdejšího panství František Ferdinand d´Este, následník trůnu i oběť sarajevského atentátu v roce 1914. V roce 1942, během nacistické okupace, bylo na Benešovsku zřízeno cvičiště SS a část města vystěhována.
Některé další historické události si připomeneme u architektonických památek, k nimž se právě blížíme.
Jedna z nejstarších piaristických škol
Jsme na začátku asi půlkilometrové trasy, které se městem vine od Piaristické uličky k ulici Na Karlově. Dokráčeli jsme ke zdejší piaristické koleji, k našemu prvnímu zastávkovému místu. Piaristický řád (celým názvem Řád chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol; katolický řeholní řád založený v Římě v roce 1597) ji v Benešově založil v roce 1703.

Před kostelem sv. Anny

Na chodbě piaristické koleje
Stavělo se v letech 1705-1715 podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho, společně s kolejí se budoval i blízký chrám sv. Anny. Piaristé se soustředili na rozvoj vzdělanosti – k tomu logicky patřilo zřizování škol. Jedna z jejich prvních v Čechách vyrostla právě v Benešově. Její náplní bylo základní vzdělání i gymnázium. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů.
Kolejní areál je volně přístupný – v ambitu je umístěná stálá expozice, seznamuje s působením piaristů v Benešově.
O jejich usazení v českých zemích se mj. zasloužil kníže František kardinál Ditrichštejn (v letech 1599-1636 olomoucký biskup). V roce 1631 povolal piaristy z Říma do svého města Mikulova, kde provozoval latinské školy, aby v nich učili. První piaristická kolej byla v Čechách založena v roce 1640 v Litomyšli.

Kostel sv. Anny při pohledu z náměstí
Vrcholné baroko
V těsném sousedství stojí další místní barokní památka. Tou je kostel sv. Anny, budovaný souběžně s piaristickou kolejí. Kostel byl dokončen v roce 1708 a o dva roky později vysvěcen.
Architekt byl tentýž, Giovanni Battista Alliprandi. Jméno významné. Podobně jako např. Santini či Dientzenhoferové (Kryštof a Kilián Ignác) patří k nejvýznamnějším tuzemským vrcholně barokním architektům.

Interiér kostela sv. Anny

Benešovský kostel sv. Anny nechali vystavět hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a hrabě Jan Josef z Vrtby. Když jsme v říjnovém dopoledni nahlédli dovnitř, zrovna prostorem zněly varhany. Interiér se v tu chvíli zdál ještě rozlehlejší, ještě majestátnější…
Osudem stíhaný klášter
Procházíme Masarykovým náměstím, míjíme náměstí Mojmíra Chromého a vstupujeme do části zvané Na Karlově. Před sebou máme čtveřici pozoruhodných objektů, ten poslední bude vůbec nejstarší dochovanou stavbou ve městě.
Nejprve se o pozornost hlásí Dolní zvonice. Původně tu od roku 1627 stála zvonice dřevěná – zděnou podobu, kterou si zachovala dodnes, získala po přestavbě v první třetině 19. století. Jeden z nejstarších zvonů v Čechách (zvaný Ave Maria, z roku 1322) je součástí právě této zvonice.

Dolní zvonice
O necelých padesát metrů dál stojíme před zříceninou minoritského kláštera. Zbytky zdí někdejšího gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, součásti kláštera, se v němé výčitce vypínají k nebesům – dochovalo se pouze torzo presbytáře se dvěma hrotitými okny a pilíři.

U zříceniny bývalého klášterního kostela

Ruina si má proč stěžovat.
Klášter založil staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova. Stalo se tak v roce 1247. Netrvalo příliš dlouho, když na stavbu dolehla první osudová rána. V roce 1294 vyhořelo celé město – zničený klášter byl ovšem časem nejen obnoven, ale i rozšířen. Jenže to nebylo vše.
V roce 1420 bylo zdejší městečko – majetek katolického pána Petra ze Šternberka – vypáleno husity. Plameny zničily i minoritský klášter s kostelem. I tehdy opět zvítězila obnova objektu.
Ale do třetice (v tomto případě všeho zlého) už se něco podobného nezopakovalo. V roce 1648 klášter dobyli a vypálili Švédově – a zůstalo jen výše popsané torzo.
Dodejme, že u zříceniny je k vidění model středověkého Benešova, bronzová maketa města i s minoritským klášterem v podobě ze 14. století.

Model města
Nejstarší stavba
Po nějakých sto metrech se potkáváme s další, tentokrát Horní zvonicí. Se samostatnou věží s hodinami pomyslně „střežící“ vchod do kostela sv. Mikuláše. Podoba zděné zvonice pochází z roku 1828.
Kostel na nízkém návrší je vůbec nejstarší dochovanou stavbou v Benešově. Ve 13. století byl postaven v raně gotickém slohu. Uvádí se, že tehdy nebyl úplně dostavěn. „Roku 1420 vyhořel, roku 1648 byl vypálen a poté opraven až koncem 17. století,“ uvádí Marek Podhorský v publikaci Středočeský kraj – Průvodce na cesty.

Kostel sv. Mikuláše


V polygonálním presbytáři se dochovala původní křížová klenba, gotická okna, v sakristii a západní předsíni gotické portály. Vybavení kostela je ve své podstatě barokní.
„V interiéru byla dochována barokní výzdoba – sochy od Matyáše Bernarda Brauna a nástěnné rokokové malby – cyklus 24 obrazů s výjevy ze života sv. Klimenta od Ignáce Raaba. K nejcennějším částem náleží hlavní oltář z roku 1696 zdobený akantovými řezbami,“ píše se na Wikipedii. Významným dílem je tu rovněž obraz madony na dřevě, který vznikl patrně za působení majitele panství Jaroslava ze Šternberka někdy před rokem 1500.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Mikuláše; dílo bylo vytvořeno v první polovině 18. století v dílně Martina Jelínka staršího.
Zdroje:
Petr David, Vladimír Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
Petr David, Vladimír Soukup: 444 historických měst a městeček České republiky; Kartografie Praha, 2004
Petr David, Vladimír Soukup: Okolí Prahy (Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku); Soukup & David, nakladatelství a vydavatelství, 2002
Informační tabule na trase
Marek Podhorský: Středočeský kraj – Průvodce na cesty; freytag & berndt, 2006
https://cs.wikipedia.org/wiki/Benešov
https://cs.wikipedia.org/wiki/Řád_zbožných_škol
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Mikuláše_(Benešov)
Mapy.com





