Hlavní obsah
Cestování

Setkání se značně šikmou kostelní věží a s vulkány v muzeu, poté lanovkou nad Labe. Byli jsme v Ústí

Foto: Miroslav Šára

Větruše

Hlavní nádraží, vystupujeme. Ve vzdálenosti počítané na pouhé stovky metrů se nachází řada místních skvostů a pozoruhodností. Jsme v Ústí nad Labem.

Článek

Ke známým a oblíbeným turistickým cílům na jižním okraji severočeské metropole patří hrad Střekov a nedaleko přes vodu v kopci umístěný Vaňovský vodopád. O pár kroků dál korunovaný skvělým vyhlídkovým místem zvaným Vrkoč.

My se ovšem právě nacházíme v samém srdci města. Za něž je považováno Lidické náměstí a jeho blízké okolí. Před sebou máme vcelku nevelký okruh, cíle této trasy – jak už bylo naznačeno - jsou ve velice ohleduplných vzdálenostech.

Úplně nejblíž to v tuto chvíli máme ke kostelu sv. Vojtěcha. Poprvé byla tato svatyně zmiňována již v roce 1186 – jedná se tak o zdejší nejstarší památku svého druhu. Na samém počátku se jednalo o stavbu románskou, v 15. století byla přestavěna do gotické podoby.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Kostel sv. Vojtěcha

„V roce 1616 objekt získal řád dominikánů, který při něm založil klášter a starou svatyni dal v letech 1715-1730 radikálně barokně přebudovat (či spíš nově vystavět) podle projektu Octavia Broggia,“ uvádí autoři publikace České středohoří známé i neznámé.

Mobiliář jednolodního kostela s dvojicí hranolových věží byl v padesátých letech minulého století rozprodán, v letech 1967-1972 byl svatostánek přestavěn a začal být využíván jako výstavní a koncertní síň. Což trvá dodnes.

Doplňme, že v kostele, který jsme si prohlédli alespoň zvenčí, jsou od roku 1972 instalovány druhé největší tuzemské varhany. „Mají tři manuály, tři klaviatury a pedál, 47 rejstříků a 3 572 píšťaly. Postavil je krnovský oborový závod podniku Československé hudební nástroje.“ (České středohoří známé i neznámé)

Zasažená dominanta

Od dalšího kostela nás dělí slabých sto metrů. Míříme k dominantě městského jádra, která na dnešním Kostelním náměstí stojí od 14. století. Uvádí se, že původní gotický svatostánek tu vyrostl někdy kolem roku 1318. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ne vždy zažíval zrovna klidné, natož příjemné časy.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Foto: Miroslav Šára

Silně poškozen byl za husitských válek, zničena tehdy byla věž a trojlodí. Konkrétně se tak stalo v roce 1426, kdy tu sídlila míšeňská posádka. Husité pod vedením Jakoubka z Vřesovic město oblehli – výsledkem pak byla jedna z největších bitev na českém území; vítězství patřilo vojsku vedenému Prokopem Holým.

Zpět ke kostelu… V letech 1452-1530 se dočkal obnovy v pozdně gotickém stylu. V osmdesátých letech 19. století byl regotizován Josefem Mockerem. Duben 1945 přinesl nové jizvy. Důvodem bylo tehdejší bombardování města, zůstaly po něm poškozené klenby a obvodové zdivo – ale nejen to.

Značně výrazně byly narušeny rovněž základy kostelní věže. Po náletu zůstala vychýlena od své osy o 207 centimetrů. Uvádí se proto jako nejšikmější věž na českém území. „Údajně dokonce jako nejšikmější ve střední Evropě a čtvrtá na světě,“ podotýkají autoři výše zmíněné publikace. „Je vysoká 65 metrů a od svislé osy se (po statickém zajištění) dnes odchyluje o 201 centimetr.“

(Pro doplnění: Pokud by se bral v úvahu úhel náklonu, pak ústecká věž (1,8 stupně) tuzemskou rekordmankou není – tou je věž zříceniny hradu Michalovice u Mladé Boleslavi (7,3 stupně; uvádí se, že v jejím případě se jedná o vůbec nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbu na světě). Známá věž v italské Pise má po opravách náklon necelé čtyři stupně.)

Co se interiéru týká, zde máme větší štěstí – vstupní dveře jsou otevřené a dalšími, prosklenými, už nahlížíme do impozantního interiéru.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Vstup do kostela

Foto: Miroslav Šára

Pohled do interiéru svatostánku

V náruči historie

Přes Lidické náměstí a mj. i kolem městského divadla se přesouváme do Masarykovy ulice, k třetí zastávce této trasy. Po necelém půl kilometru stojíme před novorenesanční budovou Oblastního muzea. Původně se jednalo o školu postavenou koncem 19. století.

Celoročně otevřené muzeum (s výjimkou pondělků) vzniklo coby muzeum uměleckoprůmyslové v roce 1876. V současnosti muzeální sbírka obsahuje přes 320 tisíc sbírkových předmětů, rozdělena je na 18 oborových podsbírek, např. archeologická, geologická, staré tisky, technika, fotografie…

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

V záběru divadlo (vlevo) a muzeum

V nabídce pochopitelně nechybějí stálé expozice. Před pěti lety – konkrétně 18. listopadu 2021 – byla otevřena jedna z nich: pod názvem Naši Němci představuje dějiny německy hovořícího obyvatelstva na českém území.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Vulkány v hlavní roli

Novinkou, pro veřejnost zpřístupněnou ve čtvrtek 12. listopadu, je expozice Vulkány – J. E. Hibsch a příběh Českého středohoří. Až do 27. června příštího roku bude vyprávět jeden z poutavých příběhů z dějin země: kromě české krajiny obklopující mj. i hostitelské Ústí nad Labem popisuje genezi některých zahraničních vulkanických lokalit. V nabídce tak pochopitelně nechybí končiny kolem italského Vesuvu, ostrov stvořený ve spolupráci ohně a ledu (Island), francouzský centrální masiv a řada dalších.

Současně – a to zejména – připomíná v mnoha ohledech až průkopnické dílo prof. Josefa Emanuela Hibsche (1852-1940). „Je považován za zakladatele moderního geologického výzkumu Českého středohoří a jednoho z nejvýznamnějších vulkanologů své doby. Celý svůj život zasvětil odhalování tajemství sopečného světa Českého středohoří,“ sděluje jedna z informačních tabulí zmíněné expozice.

Psané texty tu jsou doplňkem poutavých snímků, videí, ukázek Hibschových map, minerálů a pomůcek, které profesor používal.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Ve vulkanologické expozici

Foto: Miroslav Šára

Josef Emanuel Hibsch

Foto: Miroslav Šára

Zjevení sv. Václava

Zcela jiného druhu je nabídka, zvoucí zájemce na audiovizuální projekci nazvanou Zjevení sv. Václava. Odhadem asi desetiminutové dílo vychází z historické události, jíž byla bitva mezi českým knížetem Soběslavem I. a králem Svaté říše římské Lotharem III. Střet byl vyvrcholením sporu o vládu mezi Otou II. Olomouckým a Soběslavem. Bitva se odehrála 18. února 1126 nedaleko Chlumce v Krušných horách.

V krátké krvavé bitvě zvítězilo české vojsko, Ota II. (který si na pomoc přivolal právě Lothara III.) zahynul, Lothar padl do českého zajetí. Soběslav tak uhájil českou nezávislost, ale také se dokázal s poraženým Lotharem dohodnout na budoucím spojenectví, čímž významně posílil.

„Dobové svědectví hovoří o zjevení svatého Václava v oblacích nad posvátným svatováclavským kopím s praporcem na počátku bitvy. Na paměť vítězství v bitvě u Chlumce nechal kníže Soběslav I. v roce 1126 přestavět rotundu na hoře Říp,“ lze se dočíst u vstupu do sálu, kde sugestivní projekce podmalovaná Svatováclavským chorálem probíhá.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Právě jsme „přistáli“ na Větruši

Vzhůru na Větruši

Vracíme se ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, abychom odtud „zaútočili“ na jeden z místních nepřehlédnutelných vrchů. Kousek nad soutokem Labe s Bílinou má v Obchodním centru Forum svou dolní stanici lanovka – horní je nahoře u zámku Větruše.

Ještě malá poznámka k místu, kde se stýkají dva říční proudy: právě zde vše začalo, v těchto místech se dávné osady spojily do jediné vesnice, které se právě proto, že tu Bílina ústí do velké řeky, začalo říkat Ústí/Ústie.

Trasa visuté kyvadlové lanové dráhy je dlouhá 330 metrů, zdolává padesátimetrové převýšení, v provozu je od konce roku 2010. I té patří tuzemský primát: jedná se o nejdelší visutou lanovku bez samostatně stojících podpěr.

V nabídce vrchu, který dosahuje nadmořské výšky 205 metrů, je kromě zámečku s restaurací řada znamenitých vyhlídek na město. Kromě té, kterou nabízí třicet metrů vysoká vyhlídková věž objektu, se o slovo hlásí další: mj. terasa zámečku či blízká Vyhlídka Heleny Borské, pojmenovaná po autorce regionálních vlastivědných publikací z Ústecka.

Foto: Miroslav Šára

Pohledy od zámečku

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky
Foto: Miroslav Šára

Pohled na Ústí, stuhu řeky Labe (v čase naší návštěvy strádající nedostatkem vody), vrchy Českého středohoří (včetně Bukové hory na obzoru) či kopce krušnohorské umí opravdu potěšit.

Zdroje:

Informační tabule a materiály Oblastního muzea v Ústí nad Labem

Petr David, Vladimír Soukup: 444 historických měst a městeček České republiky; Kartografie Praha, 2004

Petr David, Vladimír Soukup: České středohoří známé i neznámé; Euromedia Group, 2025

Mapy.com

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz