Článek
„Při pohledu na zříceniny hradu Vrabinec člověka napadá, jak může někdo vybudovat sídlo na takovém místě, pokud není pták? A tak se zdá pojmenování hradu víc než případné,“ trefně poznamenává Magdalena Wagnerová v publikaci Tajemství zřícenin v Čechách a na Moravě.
Právě jsme vystoupili z vlaku na zastávce v Těchlovicích, nějakých deset kilometrů východně od Ústí nad Labem, jen těsně nad úrovní labské hladiny. Čímž je naznačeno, v jaké části Českého středohoří, které se rozkládá na ploše více než 1200 kilometrů čtverečních, se budeme pohybovat.
Těchlovický kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Výklenková kaple Nejsvětější Trojice v Těchlovicích
Na úvod nás čeká tříkilometrová trasa s převýšením více než dvě stě metrů. Cílem bude zmíněná hradní zřícenina – ovšem nejen ta. Společně s ní také velice exponované místo. Ne zrovna snadno či snad dokonce bez námahy přístupné. O to pozoruhodnější skutečností je, že právě zde se kdysi stavělo.
S respektem píší o Vrabinci také autoři publikace Hrady bez ohrady: „Těžko bychom hledali impozantnější polohu pro hrad, než jakou nabízí skalní útvar (400 m) nad údolím Rychnovského potoka u Těchlovic v Českém středohoří, na pravém břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Strmé skály, tvořené vyvřelými horninami, nejsou ničím jiným než vypreparovaným sopečným sopouchem – výplní přívodní dráhy, která tu zůstala po zvětrání a odplavení okolních křídových usazenin a sopečných úlomků.“
Vrabinec z dálky
Vrabín, pozdější Vrabinec
Pohybujeme se na území Přírodní rezervace Vrabinec – rozprostírá se na necelých devíti hektarech v nadmořské výšce 198-350 metrů – a míříme ke stejnojmennému skalnímu útvaru. Čedičovému. Rezervace byla v těchto místech vyhlášena v roce 1993, důvodem ochrany „je fakt, že jde o ostrov teplomilné květeny v chladnější a vlhčí části Chráněné krajinné oblasti České středohoří“, čteme si na jedné z informačních tabulí na trase.
Dříve než se vyšplháme těsně pod nápadný skalnatý vrch, jehož svahy mají sklon až 40°, a než se zároveň přiblížíme k éře zdejších hradních stavitelů, alespoň stručně se ponořme do časů podstatně starších.
Cestou na hrad
Odhaduje se, že lokalita byla osídlena někdy před deseti tisíci lety. Z doby před čtyřmi tisíci lety pochází bronzový poklad, který byl nalezen v roce 1881 při stavbě nádražní budovy v Těchlovicích. V polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu se tu usadili Slované – konkrétně kmen Děčanů. Ti si na některých strategických místech vystavěli opevnění…
Dlouhým skokem se dostáváme do 12. či 13. století, kdy dřevěný hrad Vrabín byl přebudován na hrad kamenný. „V devadesátých letech 14. století páni z Těchlovic obnovili na své poměry poměrně výstavný hrad Vrabín, dále zvaný Vrabinec,“ sděluje informační tabule na začátku výstupu.
Doplňme, že hrad byl v minulosti známý rovněž pod jmény Vrábník či Sperlingstein.
Těsně pod hradem
Zbytky zdí
Čedičové věže
Náš výstup mezitím dospěl do finální fáze. Mírně se klikatící lesní cesta nás vede výš a výš, jdeme v mírném přítmí lesního porostu, míjíme drobné suťové pole – až nakonec nad svými hlavami zahlédneme stín majestátní skály, která se z dálky podobá mohutnému trojzubci. Už za chvíli mezi dva z těchto „zubů“ vkročíme.
Na vyhlídkové místo, podobající se skalní výkladní skříni, nás právě dovedla útlá cestička. Pohledy každého, kdo sem zavítá, míří jižním směrem – na hluboký labský kaňon obklopený zalesněnými vrchy s místy obnaženými skalisky, a také na místní nejvyšší kopec, Bukovou horu (686 m n. m.), kterou opticky výrazně prodlužuje stavba televizního vysílače. Dojem z místa je nádherný, vjemy takřka letecké.
Nad námi se tyčí cosi jako čedičové věže. O to víc člověku připadá neskutečné, že i tady se stavělo. Nejen staré zprávy a svědectví to dokládají, k vidění tu jsou ne úplně malé zbytky zdí. Uvádí se, že na severní skále stála hranolová obytná věž, jižní dominoval palác stojící na obdélníkovém půdorysu. K vybavení dále mj. patřily brána s padacím mostem či okrouhlá bašta.
Skála hodně zblízka
Na konci vrabinecké stezky
Aktivní dějiny závěrečné podoby hradního objektu nebyly nijak dlouhé. Už někdy na začátku 15. století páni z Těchlovic hrad prodali Zikmundovi z Vartemberka, k pozdějším majitelům patřil např. Mikuláš z Lobkovic. Ten tu sídlil ve dvacátých letech 15. století. „Je doloženo, že někdy v této době pozval Zikmund z Vartemberka Mikuláše na hostinu, zajal ho a požadoval, aby mu Mikuláš vydal Vrabinec zpátky, jak se také stalo,“ popisuje majetkovou rošádu Magdalena Wagnerová.
Další osudy byly neméně dramatické – při válkách Vartemberků s lužickým Šestiměstím byl hrad dobyt a vypálen, ale ještě na začátku 16. století oficiálně žil. Král Vladislav Jagellonský v roce 1504 potvrdil držení hradu Zikmundovi mladšímu z Vartemberka. Jenže netrvalo dlouho a hrad zanikl, již v roce 1515 byl uváděn jako pustý. Začal se měnit v ruinu. Jeho hlavní role se naplnila.
Střekovská vyhlídka
Větší koncentrace atraktivních vyhlídkových vrchů je spíše na jihozápadě Českého středohoří (za všechny jmenujme Milešovku, Ostrý, Oltářík, Košťál, Oblík či Ranou), ale i v oblasti u Ústí si lze vybrat. Bukovou horu jsme již zmínili. Kromě toho tu jsou v dosahu rozhledny, vhodně doplňující přírodní místa dalekovidná. Právě jedna z nich se stala závěrem této středohorské cesty.
K ní jsme se přemístili do ústecké městské části Střekov. Nejprve po kamenných schodech a poté cestou úbočím zalesněného vrchu stoupáme k rozhledně Malé Sedlo. Na mapách ji najdete rovněž pod označením Střekovská vyhlídka.
Pohled z vrchu Sedlo
Rozhledna
Osmimetrová stavba začala vznikat v roce 2009, slavnostně byla otevřena 15. května následujícího roku. Vyrostla na místě protiletecké pozorovatelny z druhé světové války. Stala se tak novou dominantou vrchu Sedlo, jehož vrcholová kóta dosahuje nadmořské výšky 284 metry.
Jedná se o kamennou stavbu, kterou spirálovitě obtáčí dřevěné schodiště s jedenačtyřiceti stupni. Z vyhlídkové plošiny se otevírá kruhový pohled – mj. na historické centrum města, mohutnou Mariánskou skálu, zámek Větruše, vrchy Českého středohoří, v dálce je patrný i hřeben Krušných hor. Rozhledna je volně přístupná.
Turistických tipů je tu víc
Střekov pochopitelně nabízí víc přitažlivých – i známějších – cílů. V této souvislosti nelze nezmínit stejnojmenný hrad; z ryze přírodních lokalit pak zejména Vaňovský vodopád a skalní útvar Vrkoč.
Zdroje:
Informační tabule na trase
Magdalena Wagnerová: Tajemství zřícenin v Čechách a na Moravě; Nakladatelství PLOT, 2011
Petr David, Vladimír Soukup: Hrady bez ohrady; S & D (Soukup & David), 2021
Petr David, Vladimír Soukup: České středohoří známé i neznámé; Euromedia Group, 2025
https://cs.wikipedia.org/wiki/České_středohoří
