Článek
Když jsme byli robátka chodil k nám čert s Mikulášem. Zatím na sobě v 80 letech nepozoruji duševní poruchy vzniklé touto návštěvou. To samé absolvovali naši potomkové, postupně tak, jak rostli. Pamatuji si jak v Příbrami přišel čert, kterému svítili červené žárovky a syna poměrně vyděsil. Nicméně vyvinul se zcela normálně. Obě dcery jsou taktéž po návštěvách čertů a Mikulášů v pořádku. Později jsme s vnukem (8 let)a dále i s vnučkou (4 roky) navštívili peklo v Úštěku. V prvním případu byla pekelnice fešanda a byla s ní sranda. Vnuk se nechal zavřít do klece, aby si to užil. Vnučka rovněž pochopila, že jde o legraci a že pohádkové bytosti tohoto typu mají v Čechách jiné vlastnosti než obdobní bubáci na severu. Předvedli jsme jí kotel na smažení hříšníků a váhu na které se měří hříšnost. Pak jsme šli na proti do akvária, podívat se na rybičky. Myslím, že je nutné dětem promítnout českou kreslenou pohádku Čert a Káča, aby pochopily čertí kouzla. Děti se čerta a Mikuláše bát nemusí. Pro hrůzu jim stačí stávající politický a ekonomický vývoj v naší zemičce.
