Článek
Než jsem se na článek pana Pokorného pomstychtivě vrhnul, musel jsem si jako plebejec ujasnit několik pojmů. Při jejich vyhledávání na Wikipedii jsem zjistil, že autor článku téměř vždy věren materialistické dialektice, zdůrazní vždy tu stránku, která se mu hodí do krámu.
Cituji:“ Ve veřejném prostoru dlouhodobě rezonuje téma hluboce rozdělené společnosti“. Jaké je to příšerné téma? Konktrétně. Opět bych připomenul, že společnost lidí není stádo jednotlivců, ale v naší bohumilé společnosti je společnost rozdělena sociálním, třídním a já nevím jakým dalším postavením jedinců v této společnosti. A toto rozdělení dorazí politici.
Cituji, protože to jinak nejde. „Příčin tohoto stavu je nepochybně více. Ta hlavní však dle mého názoru spočívá v rostoucí morální propasti mezi systémovým mravním altruismem(1, který je pojmovým znakem hodnotové politiky, a hypertrofovaným (2 egoismem(3, který je pojmovým znakem pragmatismu (4 či utilitarismu(5 a zároveň je zneužíván populismem“.(6
Kdybych byl knězem, tak se rozpláču. Co je to systémový mravní altruismus? Má být pojmovým znakem hodnotové politiky. Za prvé se mi nepodařilo najít význam pojmu „hodnotová politika“. Za druhé, kapitalismus je jak známo známý dobrodinec, plný lásky, lidumilnosti a nezištnosti. Pán si dělá srandu. Na druhé straně stojí odporný tvar, který prorůstá společnost svým sobectvím a je ztělesněním bezohledné praktičnosti, nebo tím, že jednání hodnotí podle skutečných dosažených výsledků. A to je předěláno prostému lidu, aby zbloudil.
Pan Pokorný vytáhl z kredence Václava Klause jako nositele bezpříkladného pragmatismu a proti němu postavil Václava Havla, tentokrát střízlivého, jako nositele morálky.
V poslední době společnost chvátá do definitivní zkázy. Sobecká část společnosti se radikalizuje. Původní rozpory se přeměnily v propast, respektive v rokli, kdy na jedné straně stojí milí a dobrotiví „fialovci“ a na druhé straně zrůdní a odporní „babišovci“. Může za to covid a válka na Ukrajině. Heč.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak do toho denně buší ruská propaganda. Ani plukovník to nezvládá. Svině si pořád melou svoje. Nenosí roušky, chodí po vsi a chrchlají. A nakonec ta chátra chce mít levnější ruský plyn, když přitom ví že ten dražší ruský dodaný z Německa, je bezpečnější pro NATO. Opět oblíbený“ antihodnotový extremismus. Kdyby autor napsal „antisystémový, tedy protikapitalistický“, bylo by jasno.
A ke všemu ta zradikalizovaná pakáž, odporný populus chce mít vliv na vládní politiku, nebo dokonce politiku dělat. Pan autor obviňuje tuto spodinu, toužící po moci z využívání sociálněpatologických jevů. Tyto zla podněcuje taková pakáž jako je ANO, SPD,Motoristé a Rajchlovci. Pod heslem, které pan Pokorný objevil:“Není důležité, co chcete, ale že to chcete. Dejte nám hlasy, a budete to moci dělat.“
Počínaje německými hranicemi v Evropě směrem na východ je to samý šmejd. Bývalá NDR nevyjímaje.
Krkouni a sobci jásají a na webu otevřeně říkají, že budou volit Babiše. Vůbec jim nevadí, že je jako kapitalista úplně stejný jako vládní představitelé kapitalismu, nositelé dobra. Ale budou potrestáni.
K závěru. Pan Pokorný se už vyčerpal. Začal mluvit o politikovi, který používá lež jako standartní prostředek politiky. Soudruhu Bože! Celá politika stávající vlády je postavena na lžích, definovaných volebním programem. To si nepřátelská propaganda mlaská. Nepřátelská propaganda má největší efektivitu tam, kde politici programově lžou a okrádají populus.
Pan Pokorný si může být jistý, že kapitalismus v Česku bude zachován. Vždyť kapitalista Babiš má výrobní prostředky v kapitalistické cizině. A demokratická EU by mu ihned přistřihla křidýlka, kdyby náhodou chtěl udělat něco extra pokrokového.
Posledními odstavci pan Pokorný zcela kapituloval, když přiznal, že s naší republikou si každá mocnost, včetně současných spojenců vytře levé oko.
Ještě, že jsme v NATO. Naše spása. Ani Orbán nás nezviklá.
