Článek
Začal nám rok 2025. Rok Dřevěného Hada i rok volební a tak, protože si na demokracii v naší zemi mnozí brousí nože, je slyšet onen charakteristický zvuk snad ze všech sekretariátů různých politických hnutí i stran, které mají demokracii pouze za prostředek k dosažení moci. Ale jinak je to pro ně sprosté slovo.
V médiích se lze dočíst o parním válci agenta StB Babiše, kterým nás údajně zajede a rozmačká a poté námi naplní umělá střívka svých šmakulád, kde nás přimíchá k mletým kůžím, mouce a vodě a chemikáliím a rozdá nás lidu k opékání.
Těmi nás, myslím nás slušné a obyčejné lidi, kteří i nadále chtějí žít v normální zemi, kde je liberální demokracie zákon nejvyšší, a kde se člověk nemusí obávat zítřka a toho, co se přes noc vylíhne v hlavě psychopatického fýrera ze Slovenska s českou občankou.
A tak se nás různí prostituté snaží přesvědčit o tom, že je vše již rozhodnuto dopředu a tudíž vlastně ani nemá cenu udavači Babišovi vzdorovat a rovnou mu to hodit, aby se po volbách nemusel s nikým dělit o moc a rozhlížet se okolo a semlít to všechno na čabajku.
A protože si myslím, že právě tohle by bylo úplně to nejhorší, co bychom naší České republice mohli udělat, tedy, že bychom ji odevzdali do spárů slovenského ekonomického imigranta, který si z ní již jednou udělal pokladničku pro svůj holding a chce to zopakovat a vykrást ji na několik generací dopředu, řeknu vám jeden příběh. Příběh o zázraku v Sudetech.
Žil byl, v Senátu dlel senátor příjmením Adámek. Rodák ze Šumperka, krásného města z podhůří Jeseníků, kde nám i starostoval. I přijel tenkrát sám Lihoš Zeman, aby ho v kampani do senátu podpořil a tak místní důchodci jej tam vyslali, aby nám tam, nám slušným lidem ze Šumperka a senátního obvodu vůbec, dělal ostudu.
Dělal ji tam po celé své funkční období, kdy tam zastupoval zájmy Agrofertu, když rok s rokem se sešel a milý Mirek, jak se jmenuje jménem, počal s předvolební kampaní za znovuzvolení.
Samozřejmě, vzhledem k regionu, preferencím i jiným faktorům, na nichž mají vinu poválečná kataklyzmata, kdy k nám do Sudet byli nastěhováni lidé z jiných civilizačních okruhů, to byla pouhá formalita a parní válec pana senátora to měl u nás v Jeseníkách převálcovat a rozjezdit na cimpr campr.
Ale ouha, kde se vzal tu se vzal, kandidoval i pan Standa Balík. Zdánlivý outsider, profesůrek Masarykovy Univerzity v Brně, kde vyučuje politické vědy, a hodil Mirkovi rukavici k souboji.
I nadešel den voleb a Mirek zpočátku vedl o parník. Neboť jako první byly spočítány hlasy z malých vesnic, kde žijí již jen staří lidé, kteří dělají všechno proto, aby těm mladým zkazili život, a tak volí komunisty, fašisty nebo jiné zločince všeho druhu, že ANO.
Ale jakmile začaly přicházet hlasy z měst, počala milému Mirkovi hořet koudel u zadnice, až mu nadobro vzplála jasným plamenem a sny o dalším angažmá v senátu vzaly za své a zbyla z nich jen hromádka popela.
Inu, důvod je prostý, když mají slušní lidé opravdu na výběr mezi lumpy a normálními lidmi, zvolí si lidi normální. Lidi, kteří jim nebudou dělat ostudu v převlečení za hranolky a kteří je ani neožebračí ani nezotročí. Lidi takové, pro které jsou partneři a kteří jim pomůžou a budou je zastupovat ve smyslu jejich zájmů, nikoliv ve smyslu zájmů majitelů holdingů nebo Kremlu.
A tak je tomu i s volbami následujícími, parlamentními.
Dejte lidem na výběr z dobrých kandidátů, dejte nám možnost dobře zvolit a my občané tomu tak učiníme. To je ten nejlepší volební program, který občanům lze nabídnout. Pak se stane zázrak nejen v Sudetech, ale i v České republice a pan velkouzenář se bude moci věnovat jen mouce, vodě a éčkám ve svých produktech a my budeme žít své klidné a spokojené životy i nadále.
