Článek
Dotace nefungují. Bariéry ano. Proč Česko potřebuje přestat rozdávat peníze a začít měnit pravidla
Česko si za posledních dvacet let vybudovalo systém, který se snaží řešit problémy dotacemi, slevami a pobídkami. Dotujeme zaměstnávání, dotujeme energie, dotujeme inovace, dotujeme rekvalifikace. A přesto máme nízkou produktivitu, málo zkrácených úvazků, nízkou zaměstnanost lidí 55+ a firmy, které si stěžují na nedostatek pracovníků.
Proč? Protože dotace neřeší příčiny, ale jen kompenzují následky. A často kompenzují bariéry, které stát sám vytvořil nebo neodstranil.
1) Sleva na sociálním pojištění: učebnicový příklad nefunkční dotace
Zdroj: MPSV, 31. 1. 2023; ČSSZ 2023
Od 1. února 2023 mohou zaměstnavatelé uplatnit slevu 5 % na sociálním pojištění za zaměstnance na zkrácený úvazek. Opatření mělo zvýšit počet částečných úvazků a pomoci rodičům, starším lidem a osobám se zdravotním postižením.
Realita po dvou letech:
· počet částečných úvazků vzrostl jen mírně,
· slevu využívá omezený počet zaměstnavatelů,
· hlavní bariéra — obavy z nemocnosti starších pracovníků — zůstala nedotčena.
ČT24 uvádí, že během prvního půlroku slevu využilo 24 tisíc zaměstnavatelů a částečný úvazek mělo 99 tisíc lidí. Zdroj: ČT24, 11. 9. 2023
2) Kolik částečných úvazků skutečně přibylo
Zdroj: ČT24, 8. 3. 2026 (data ČSÚ a Eurostatu)
Podle dostupných dat:
· 2023 → 2024: +40 000
· 2024 → 2025: +30 000
· Celkem: +70 000 nových částečných úvazků
Zároveň však každoročně zaniká 10–15 tisíc částečných úvazků (odchody do důchodu, přechod na plný úvazek, ukončení pracovního poměru).
Čistý efekt je tedy slabý.
3) Jak dlouho tato místa vydržela
Zdroj: Studie IDEA „Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží“, Grossmann & Münich, 2025
Studie IDEA jako první v ČR detailně zkoumala stabilitu částečných úvazků. Zjištění jsou zásadní:
· průměrná délka trvání částečného úvazku v ČR je 12–18 měsíců,
· u starších pracovníků (55+) je stabilita vyšší — 18–24 měsíců,
· u rodičů malých dětí je stabilita nižší — 6–12 měsíců.
To znamená, že velká část úvazků, které vznikly díky slevě, zanikla do dvou let.
4) Kolik to stálo: cena jednoho částečného úvazku
Zdroj: MPSV 2023–2024; ČT24 2026
Náklady státu:
· 2023 (únor–prosinec): 877 mil. Kč
· 2024 (celý rok): cca 3,5 mld. Kč
Celkem za dva roky: ≈ 4,4 mld. Kč
Výpočet ceny jednoho vzniklého úvazku:
4,4 mld. Kč :70,000≈62,800 Kč
Stát tedy zaplatil cca 60–100 tisíc Kč za vznik jednoho částečného úvazku.
A protože většina těchto úvazků zanikla do 12–18 měsíců, skutečná cena jednoho stabilního úvazku je ještě vyšší.
5) Proč sleva nefunguje: míří na náklady, ne na riziko
Zdroj: Podnikatel.cz, 21. 9. 2023
Zaměstnavatelé neodmítají starší pracovníky kvůli ceně práce. Odmítají je kvůli riziku nemocnosti:
· vyšší pravděpodobnost krátkodobé PN,
· delší rekonvalescence,
· vyšší fixní náklady při absenci.
Sleva na pojistném toto riziko neřeší. Proto nezměnila chování firem.
6) Co funguje: odstranění bariér místo rozdávání peněz
Sdílení nemocenského rizika 55+ a 60+
· 55+ → zaměstnavatel platí nemocenskou jen 7 dní
· 60+ → jen 5 dní
· od dalšího dne platí stát
Tím se odstraňuje hlavní bariéra, která brání zaměstnávání starších lidí.
Právo na zkrácený úvazek od 55 let
Zaměstnavatel může odmítnout jen z vážných provozních důvodů.
Částečný starobní důchod
Umožní plynulý přechod mezi prací a důchodem.
7) Závěr: Česko nepotřebuje více dotací. Potřebuje méně bariér.
Sleva na sociálním pojištění je typickým příkladem nefunkční dotační logiky: stojí miliardy, ale mění málo. Pokud chce Česko zvýšit zaměstnanost, snížit invaliditu, zlepšit důchody a posílit veřejné finance, musí přestat rozdávat peníze a začít měnit pravidla.
Co bude dál?
Tento text ukazuje, proč současný systém dotací a slev nefunguje a proč je nutné přejít k odstraňování bariér — zejména těch, které brání zaměstnávání lidí 55+. V příštím článku nabídnu konkrétní řešení: jednoduchý, cílený a fiskálně pozitivní model sdílení nemocenského rizika, který může zásadně zvýšit zaměstnanost starších pracovníků a zlepšit udržitelnost veřejných financí. Malá důchodová reforma — je způsob, jak lze propojit flexibilní práci, částečné důchody a motivaci pracovat déle tak, aby systém fungoval pro lidi i pro stát.
