Článek
Nejdřív zjistit, zda opravdu něco chybí
Dobrovolné důchodové pojištění není spoření na lepší stáří, jak si ho lidé někdy představují. Neukládáte si peníze na vlastní účet, odkud se vám jednou vrátí. Platíte pojistné do systému, aby se vám určitá doba započítala pro nárok na starobní důchod, případně pro jeho výši. To může být velmi užitečné. Ale také zbytečné, pokud člověk platí něco, co vůbec nepotřebuje.
Základní otázka zní: chybí vám doba pojištění, nebo máte jen obavu? Podle MPSV potřebuje člověk, který dosáhl důchodového věku po roce 2018, zpravidla 35 let doby pojištění. Existují i náhradní cesty, například 30 let bez náhradních dob nebo pozdější nárok s kratší dobou, ale pro běžného člověka je hranice 35 let nejdůležitější orientační číslo.
První krok tedy není složenka. První krok je kontrola evidence. ČSSZ umožňuje získat informativní výpis konta, kde jsou doby důchodového pojištění, náhradní doby, vyměřovací základy od roku 1986 a vyloučené doby. Kdo má elektronickou identitu, může využít ePortál. Kdo ji nemá, může se obrátit na správu sociálního zabezpečení osobně.
Teprve když člověk vidí konkrétní mezeru, má smysl řešit dobrovolné pojištění. Jinak se snadno stane, že někdo několik let platí tisíce jen proto, že „sousedka říkala, že je to jistější“. Důchodové pojištění se neplatí pro klid v duši, ale pro konkrétní výsledek.
Doplatit se nedá všechno a kdykoliv
Dobrovolná účast na důchodovém pojištění má dvě základní podoby. ČSSZ rozlišuje pojištění z kvalifikovaného důvodu a pojištění bez uvedení důvodu. Kvalifikovaným důvodem může být například evidence na Úřadu práce, některé studium, pobyt v cizině v určitých situacích nebo další zákonem vymezené případy. Bez uvedení důvodu se může přihlásit osoba starší 18 let, ale od roku 2018 musí mít předtím aspoň jeden rok českého důchodového pojištění z výdělečné činnosti.
Právě „bez uvedení důvodu“ je pro mnoho lidí nejdůležitější, ale má ostré mantinely. Účast je možná nejvýše 15 let za celý život. A zpětně ji lze bez důvodu zaplatit nejvýše za jeden rok bezprostředně před podáním přihlášky. Kdo přijde na OSSZ v roce 2026 a zjistí, že mu chybí osm let z doby, kdy nebyl zaměstnaný, nepodnikal a nebyl ani jinak pojištěný, nemůže čekat, že všech osm let jednoduše doplatí.
U některých kvalifikovaných důvodů jsou pravidla jiná. Například u některých dob může být zpětné přihlášení možné v rozsahu dvou let, jinde se u zvláštních situací posuzují delší období. Jenže to je přesně důvod, proč se vyplatí jít na OSSZ s konkrétními doklady a neřídit se jednou obecnou větou. Dobrovolné pojištění není jeden univerzální knoflík na opravu důchodu.
Cena také není malá. ČSSZ uvádí, že nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2026 činí 3 428 korun. Za rok je to 41 136 korun. Za pět let přes 205 tisíc korun. A protože minimum se odvíjí od průměrné mzdy, může se v dalších letech měnit. Pro člověka s nízkými příjmy je to částka, která se musí vážit velmi střízlivě.
Kdy může pomoci a kdy jsou lepší jiné kroky
Dobrovolné pojištění dává smysl hlavně tehdy, když člověku chybí relativně krátká doba do nároku. Modelově: žena má v evidenci 34 let a 8 měsíců pojištění a blíží se důchodovému věku. Pokud se chybějící čtyři měsíce nedají doložit jinak, dobrovolné pojištění může rozhodnout o tom, zda dostane starobní důchod včas. To je úplně jiná situace než u člověka, kterému chybí sedm let a teprve začíná zjišťovat, co se dá zachránit.
Někdy je ale placení zbytečné, protože doba už existuje, jen není správně doložená. ČSSZ u dokládání chybějících dob uvádí, že chybějící zaměstnání lze dokládat například pracovní smlouvou, potvrzením o zaměstnání, mzdovými listy, výplatními páskami nebo evidencí docházky. Studium, vojenská služba, péče o dítě nebo péče o závislou osobu mají také vlastní doklady. Než člověk zaplatí desítky tisíc, má se pokusit dohledat to, co už si jednou odpracoval nebo odpečoval.
Jindy může pomoci evidence na Úřadu práce nebo uznání náhradní doby. ČSSZ popisuje například započítávání evidence uchazeče o zaměstnání, péče o dítě do čtyř let nebo péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Ani tady nejsou pravidla neomezená, ale mohou být výhodnější než platit dobrovolné pojištění zbytečně.
Praktický postup je prostý. Nejdřív si vyžádat výpis dob pojištění. Potom označit mezery a rozdělit je na tři hromádky: co lze doložit, co může být náhradní doba a co je skutečně prázdné místo. Až u třetí hromádky má smysl ptát se na dobrovolné důchodové pojištění. Na OSSZ se vyplatí jít s občanským průkazem, starými pracovními doklady, potvrzeními o studiu, péči, evidenci na Úřadu práce a s přehledem, které roky člověk řeší.
Dobrovolné důchodové pojištění může zachránit penzi, když chybí poslední měsíce nebo roky. Může ale také spolknout peníze, které senior nebo budoucí senior potřebuje na bydlení, léky a běžný život. Nejhorší je platit naslepo. Důchod se nevyplatí zachraňovat od oka, ale podle evidence, dokladů a konkrétního výpočtu. Teprve potom se dá říct, zda je dobrovolné pojištění rozumná investice, nebo drahá snaha uklidnit strach.
