Článek
Poslední roky v práci bývají nejkřehčí
Člověk dře čtyřicet let, a zrovna když je konec konečně na dohled, začne se mu pracovní život drolit pod rukama. Někdy přijde reorganizace, jindy nemoc, horší záda, operace nebo jednoduše vedoucí, který raději vezme mladšího člověka bez omezení. Není se čemu divit. Představa, že každý vydrží na stejném místě až do důchodového věku, je hezká hlavně v tabulce.
Červnová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že při dosažení důchodového věku už nepracuje zhruba každý druhý člověk. Pouze 59 procent lidí přechází do penze přímo ze stabilního zaměstnání nebo podnikání. Další lidé ztrácejí kontakt s prací jeden až dva roky před penzí, nejčastěji kvůli zdravotním potížím, nezaměstnanosti nebo péči o blízkého.
To není lenost ani vychytralost. U prodavačky, řidiče, pečovatelky, dělníka nebo člověka z výroby se tělo neptá, kolik měsíců zbývá do data v občance. A když zaměstnavatel neumí nabídnout kratší úvazek, méně fyzickou práci nebo rozumné přeřazení, končí to často tak, že si pracovník vezme neschopenku, po ní evidence na úřadu práce a nakonec předčasný důchod. Systém pak vidí čísla. Člověk doma vidí, že už nemá sílu.
Úřad práce není ostuda, ale termíny se hlídají
Kdo o práci přijde, neměl by z hrdosti čekat, až ho dožene poslední výplata. Pokud se přihlásí na Úřad práce nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí ho úřad do evidence už ode dne následujícího po skončení práce. Kdo to nestihne, začne se evidence počítat až ode dne podání žádosti. Přesný postup popisuje Úřad práce.
Evidence může přinést podporu, zdravotní pojištění placené státem a čas hledat práci, kterou člověk ještě zvládne. Nemá ale být jen lavičkou, na níž se čeká na penzi. Kdo má šanci na rekvalifikaci, vhodnější pozici nebo zkrácený úvazek, měl by ji zkusit dřív, než si definitivně zavře dveře. Úřad práce může rekvalifikaci zajistit a uhradit, někdy i přispět na nezbytné náklady spojené s kurzem.
Důležité je i to, co se z evidence započte do budoucího důchodu. Doba s podporou se hodnotí, ale evidence bez podpory už má limity. ČSSZ uvádí, že se takto započítají nejvýše tři roky a z doby před 55. narozeninami nanejvýš jeden rok. Není to detail pro puntičkáře. Nehlídaná mezera může později chybět právě tam, kde člověk počítá každý měsíc pojištění.
Předčasný důchod není automatická záchrana
Když se práce rozpadne rok před řádnou penzí, předčasný důchod vypadá jako jediná rozumná možnost. Někdy opravdu je. Ale nemá se brát jako nouzový východ bez počítání. Krácení je trvalé a několik dnů navíc může přehodit člověka do dalšího devadesátidenního bloku. Papír, ten starý neřád, je v tomhle přesnější než lidská únava.
Než někdo žádost podá, měl by porovnat několik cest: podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou při skutečné nemoci, krátký pojištěný úvazek, rekvalifikaci nebo odklad o pár měsíců. Ne každému sedne stejná varianta. Člověku po operaci se nedá radit, aby ještě rok tahal palety. Stejně tak ale není moudré utéct do trvale krácené penze jen proto, že jeden zaměstnavatel už nemá zájem.
Rodina by měla být ve střehu dřív, než přijde výpověď. Kdo je po padesátce, má zdravotní omezení nebo pracuje v náročném provozu, neměl by se spokojit s větou „nějak to do důchodu vydržím“. Lepší je včas se podívat na důchodové konto, zjistit přesné datum řádné penze a promyslet si záložní variantu. Ne proto, že by měl člověk čekat pohromu. Ale protože poslední roky před důchodem bývají pro mnoho lidí nejtěžší — a stát ani zaměstnavatel je za ně většinou neodpracují.
