Článek
Tři stovky už jsou v oficiálním návrhu
Ministerstvo práce poslalo do připomínkového řízení nařízení, podle něhož by se od ledna 2027 zvýšila základní výměra důchodu z nynějších 4 900 na 5 200 korun. Procentní výměra, která zohledňuje výdělky, dobu pojištění a případné výchovné, by se nezvyšovala.
Nejde tedy už jen o předběžný výrok politika. Návrh je zveřejněn v oficiálním systému vlády ODok. Stále je však v připomínkovém řízení a vláda ho dosud neschválila. Slovo „má“ je proto namístě. Konečnou podobu musí kabinet stanovit do konce září.
Běžně vyplácený starobní, invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod by se podle návrhu zvýšil o 300 korun měsíčně. Důvod je ukrytý v konstrukci penze. Jak připomíná MPSV, každý důchod se skládá ze stejné základní výměry a individuální procentní výměry. Tentokrát má růst pouze první z nich.
Kdo současně pobírá například starobní a vdovský důchod, neměl by očekávat dvě třísetkorunová zvýšení. Základní výměra se při souběhu důchodů vyplácí jen jednou.
Nízké penze dostanou relativně větší úlevu
Valorizace vychází z růstu životních nákladů důchodců a z části růstu reálných mezd. Základní výměra se současně nastavuje na deset procent průměrné mzdy. Příslušné indexy životních nákladů, včetně samostatných údajů za domácnosti důchodců, zveřejňuje Český statistický úřad.
Podle propočtu ministerstva odpovídá zákonné zvýšení průměrného starobního důchodu přibližně 1,4 procenta. Samotný růst pevné části o 300 korun tuto hodnotu pokryje, a proto zásluhová část zůstává beze změny.
Stejná částka pro všechny neznamená stejný dopad. U člověka s nízkou penzí tvoří tři stovky větší procentní nárůst než u důchodce s nadprůměrnou částkou. Návrh tak dál posiluje solidaritu systému, zatímco význam odpracovaných let a vyšších výdělků se v poměru k celé penzi mírně zmenší.
Existuje také důležitá výjimka. Minimální starobní důchod má podle zveřejněných podkladů stoupnout z 9 800 na 10 400 korun, tedy o 600 korun. Vedle základní výměry se totiž zvedne také zákonné minimum procentní části. Titulkových 300 korun proto nepopisuje úplně každou jednotlivou penzi.
I tak by šlo o nejslabší řádné zvýšení za poslední dekádu. V roce 2025 vzrostl průměrný starobní důchod přibližně o 358 korun, uváděla ČSSZ. Od ledna 2026 pak činilo průměrné přidání 668 korun podle údajů Ministerstva práce.
Vyšší částka zůstává politickým rozhodnutím
Zákon dovoluje vládě zvýšit procentní výměru nad běžný výpočet tak, aby průměrná penze vzrostla nejvýše o 2,7 procenta. Ministr práce Aleš Juchelka proto prosazuje variantu, při níž by průměrný starobní důchod stoupl až přibližně o 590 korun.
Takové přidání už ale není automatickým výsledkem valorizace. Vyžadovalo by politickou dohodu a další trvalé výdaje. Podle aktuálních podkladů, o nichž informovala ČTK, by vyšší varianta potřebovala navíc zhruba 7,75 miliardy korun a tento účet by se přenesl i do dalších let. Ministerstvo financí přitom upozorňuje na napjatý rozpočet.
Důchodci o lednové zvýšení žádat nemusí. Po schválení ho plátce důchodu provede automaticky. Do domácího rozpočtu je však zatím rozumné počítat pouze se třemi stovkami a u minimální starobní penze s navýšením vyplývajícím ze zvýšení zákonného minima. Částka kolem 590 korun je stále politická možnost, nikoli přiznaný nárok. Rozhodující nebude další slib před kamerami, ale konečné nařízení vlády.
