Článek
Ani staré rozhodnutí nemusí být konečné
Výpočet důchodu obsahuje desítky let zaměstnání, příjmů a náhradních dob. Senior proto nemusí na první pohled poznat, že v něm něco chybí. Podezření někdy vznikne až při porovnání se stejně starým kolegou, po nalezení starých dokladů nebo při důkladném přečtení osobního listu důchodového pojištění.
Pravomocné rozhodnutí neznamená, že se chyba už nedá napravit. Jestliže byl důchod přiznán v nižší částce, než stanoví zákon, může Česká správa sociálního zabezpečení jeho výši změnit i po letech. Stejně lze postupovat, pokud byl důchod neprávem zamítnut nebo přiznán od pozdějšího data.
Zákon v takové situaci upřednostňuje správnou výši penze před neměnností starého rozhodnutí. Senior však musí doložit novou skutečnost nebo upozornit na konkrétní pochybení. Pouhý pocit, že soused dostává více, k novému výpočtu nestačí.
Obvyklou hranicí doplatku je pět let
Základní pravidlo říká, že zvýšený důchod lze doplatit nejvýše pět let zpětně ode dne, kdy ČSSZ chybu zjistila nebo kdy senior uplatnil svůj nárok na zvýšení.
Pokud tedy člověk požádá o nový výpočet například v říjnu 2026, může za běžných okolností získat rozdíl nejdříve od října 2021. Jestliže pobíral nesprávně nízkou penzi už deset let, starší část nedoplatku zpravidla propadne.
Samotný nárok na správně vypočtený důchod přitom nezaniká. ČSSZ částku opraví i do budoucna, časově omezená je však výplata starého rozdílu. Proto se nevyplácí čekat, až se podaří shromáždit úplně každý doklad. Podáním písemné žádosti si člověk zachytí datum, od něhož se pětileté období počítá.
Toto pravidlo vychází přímo z § 56 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje změnu nesprávně stanoveného důchodu.
Za chybu ČSSZ může přijít mnohem vyšší doplatek
Pětiletá hranice neplatí, jestliže byl důchod příliš nízký kvůli nesprávnému postupu orgánu sociálního zabezpečení. V takovém případě se rozdíl doplácí za celou dobu, po kterou nižší penze náležela, nejdříve však od 1. ledna 2006.
Rozhodující proto není pouze zjištění, že výpočet nesedí. Musí se určit také příčina. O chybu úřadu může jít například tehdy, když ČSSZ:
- přehlédla doklad, který už měla ve spise,
- nezapočítala zaměstnání nebo výdělek, na který ji žadatel upozornil,
- zaměnila údaje či se dopustila početní chyby,
- neprovedla výpočet, který jí ukládal zákon,
- nesprávně posoudila právní pravidla,
- rozhodla o invalidním důchodu podle neúplného nebo nepřesvědčivého posudku.
Možnost úplného doplatku při pochybení ČSSZ popisuje také aktuální návod veřejného ochránce práv ke změně důchodu.
Senior by proto neměl automaticky přijmout sdělení, že lze vše doplatit pouze pět let zpětně. Pokud úřad potřebné informace měl nebo si je měl na základě upozornění zjistit, je namístě požadovat posouzení výjimky pro nesprávný úřední postup.
Chybějící zaměstnání nemusí být pochybením úřadu
Jiná situace nastane, když důležitý doklad nikdy nebyl v evidenci a senior jej předloží až po mnoha letech. Typickým případem může být evidenční list, který bývalý zaměstnavatel neodeslal, nebo nově nalezené potvrzení o výdělku.
Pokud ČSSZ o zaměstnání nevěděla a žadatel je při sepisování původní žádosti neuvedl, zpravidla nepůjde o její chybu. Důchod sice přepočítá, ale doplatek omezí na pět let.
Jestliže však člověk neuvedené zaměstnání do žádosti zapsal, odevzdal pracovní smlouvu nebo výslovně požádal o jeho došetření a úřad věc přehlédl, může být závěr opačný. Právě kopie původní žádosti, dopisy a staré podací lístky proto mohou rozhodnout o doplatku za další roky.
Nejprve je potřeba zjistit, co ve výpočtu chybí
Základním dokumentem je osobní list důchodového pojištění, který bývá přílohou rozhodnutí o přiznání penze. Obsahuje započtené doby pojištění, vyměřovací základy a vyloučené doby. Kontrolovat se má rok po roce, nikoliv pouze výsledná částka.
Pozornost si zaslouží především starší zaměstnání, péče o děti nebo závislou osobu, vojenská či civilní služba, studium započitatelné podle tehdejších pravidel a práce v zahraničí. Problémem může být také evidovaný rok bez příjmu, který snížil průměr použitý pro výpočet.
Doby zaměstnání lze dokládat evidenčními listy, pracovními smlouvami, zápočtovými listy, mzdovými listy, výplatními páskami nebo výpisy z účtu. U zaměstnání od roku 1996 samotná pracovní smlouva zpravidla nestačí, protože neprokazuje skutečný výkon práce a účast na pojištění. Pokud se jiné podklady nedochovaly, lze za stanovených podmínek využít čestné prohlášení žadatele a dvou bývalých kolegů. Podrobnosti uvádí ČSSZ v návodu k dokládání chybějících dob.
Žádost musí být písemná a konkrétní
Na běžnou žádost o opravu starobního důchodu není předepsaný formulář. Lze ji zaslat přímo ČSSZ nebo sepsat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení.
V podání je vhodné uvést, že člověk žádá o zvýšení důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Dále má popsat, která doba, příjem nebo jiná skutečnost nebyla započtena, od kdy podle něj vyšší částka náleží a jakými doklady svůj požadavek prokazuje.
Pokud senior tvrdí, že chyba vznikla na straně úřadu, měl by to napsat výslovně a uvést proč. Současně může požádat o doplatek za celou přípustnou dobu, nikoliv pouze za posledních pět let.
ČSSZ musí o žádosti vydat rozhodnutí. Nestačí neformální dopis s vysvětlením, že se původní výpočet nemění.
U nového rozhodnutí se nesmí propásnout 30 dnů
Jestliže senior objeví chybu krátce po přiznání důchodu, neměl by čekat na pozdější přepočet. Proti rozhodnutí může podat písemné námitky do 30 dnů od jeho doručení. V nich označí napadené rozhodnutí, popíše chybu a uvede, čeho se domáhá.
Pokud neuspěje ani v námitkovém řízení, může do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o námitkách podat správní žalobu ke krajskému soudu. Přesný postup shrnuje ČSSZ na stránce věnované námitkovému řízení.
Nižší důchod tedy nemusí zůstat chybný navždy. Peníze zpětně senior dostat může, ale výsledek závisí na dokumentech, datu podání a především na tom, zda chyběl nový podklad, nebo zda pochybila samotná ČSSZ. Každý další měsíc váhání může u běžného pětiletého doplatku znamenat ztrátu dalšího měsíčního rozdílu.
