Článek
Tři sta korun na papíře, deset korun na den
Podle aktuálního návrhu se má od ledna 2027 základní výměra důchodu zvýšit ze 4 900 na 5 200 korun. Procentní výměra odvozená od výdělků a let pojištění se zvednout nemá. Většina příjemců starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů by tak dostala shodně 300 korun měsíčně.
V době přípravy článku ještě nejde o definitivně schválenou částku. Vláda musí valorizační nařízení přijmout do konce září a teoreticky může rozhodnout o vyšším navýšení. Současný návrh a jeho dopady jsme již podrobně rozebrali v předchozím článku.
Nyní se podíváme na jinou otázku: co si za přidané peníze důchodce skutečně koupí.
Tři sta korun měsíčně znamená 3 600 korun za celý rok. Při rozpočítání na třicetidenní měsíc jde o deset korun denně. Není to nula, ale ani částka, která by vyřešila výraznější zdražení energií, nájmu, potravin nebo léků.
Stejných 300 korun pomůže každému jinak
Pevné zvýšení je výhodnější pro lidi s nižšími penzemi. U důchodu 15 000 korun představuje 300 korun růst o dvě procenta. U penze 20 000 korun jde o 1,5 procenta a u třicetitisícového důchodu pouze o jedno procento.
Průměrný starobní důchod činil v červnu 2026 podle podkladů ministerstva práce 21 803 korun. Přidání 300 korun proto odpovídá zvýšení přibližně o 1,4 procenta. Podrobnosti o návrhu zveřejnil iROZHLAS.
Výjimkou mají být lidé s nejnižším zákonným starobním důchodem. Jeho základní i minimální procentní výměra by se zvýšily na 5 200 korun, takže celková minimální penze by vzrostla z 9 800 na 10 400 korun. Tito příjemci by si tedy nepolepšili o 300, ale o 600 korun.
Rozdíl vznikne také mezi jednotlivcem a manželskou dvojicí. Jestliže pobírají důchod oba partneři, přiteče do společného rozpočtu 600 korun měsíčně navíc. Osamělý senior dostane jen 300 korun, přestože sám platí nájem, elektřinu, poplatky za televizi, telefon i další výdaje, které se po rozdělení mezi dva lidi výrazně zmenší.
Inflace může celé přidání spolknout
O skutečném polepšení nerozhoduje částka na důchodovém výměru, ale kupní síla. Jestliže se důchod zvýší o 1,4 procenta a ceny během roku porostou rychleji, senior bude mít sice na účtu více korun, ale koupí si za ně méně než dříve.
Aktuální výhledy přitom s vyšší inflací než 1,4 procenta počítají. Ministerstvo financí ve své srpnové predikci očekává pro rok 2027 průměrnou inflaci 2,7 procenta. Důvodem má být mimo jiné zdražení elektřiny a plynu a pokračující růst nákladů na bydlení.
O něco mírnější, ale stále nepříznivý výhled nabízí letní prognóza České národní banky. Ta pro rok 2027 počítá s průměrnou inflací 2,5 procenta.
Obě instituce tedy předpokládají rychlejší růst cen, než jaký by 300 korun představovalo u průměrného důchodu. Prognóza samozřejmě není jistota. Ceny se mohou vyvíjet jinak. Při současných odhadech však nelze tvrdit, že každému seniorovi skutečně vzroste životní úroveň.
Jednoduchý model ukazuje možnou ztrátu
Představme si seniora, který dnes každý měsíc vydá celý dostupný rozpočet za stejný soubor bydlení, energií, jídla, dopravy a dalších potřeb. Pokud by jeho osobní náklady vzrostly stejně jako inflace předpokládaná Ministerstvem financí, tedy o 2,7 procenta, dopad by mohl vypadat následovně:
- Při měsíčních výdajích 15 000 Kč by zdražení činilo 405 Kč. Po přidání 300 Kč by seniorovi stále chybělo 105 Kč.
- Při výdajích 20 000 Kč by náklady vzrostly o 540 Kč. Valorizace by pokryla 300 Kč a zbývajících 240 Kč by senior musel najít ve svém dosavadním rozpočtu.
- Při výdajích 25 000 Kč by zdražení představovalo 675 Kč. Ani po zvýšení důchodu by se kupní síla nezachovala – rozdíl by činil 375 Kč měsíčně.
Jde o zjednodušený model, nikoliv předpověď konkrétní domácnosti. Ukazuje však podstatu problému. Senior s měsíčními výdaji 20 tisíc korun by při rovnoměrném zdražení potřeboval přibližně 540 korun navíc, aby si zachoval stejnou kupní sílu. Přidání 300 korun by pokrylo jen část zvýšených nákladů.
Na účtu by tak viděl více peněz, ale po zaplacení stejného života by mu zůstalo přibližně o 240 korun méně než dříve.
Senioři mají vlastní inflaci
Celková inflace nikdy nedopadá na všechny stejně. Každá domácnost nakupuje jiný soubor zboží a služeb. Senior ve vlastním zatepleném bytě, s nízkou spotřebou energií a bez drahých léků může zdražení pocítit méně. Člověk v nájmu, s vysokými zálohami a pravidelnými doplatky v lékárně naopak mnohem více.
Český statistický úřad proto sleduje také samostatný index životních nákladů domácností důchodců. Jejich spotřební koš se od průměrné domácnosti liší, protože větší část rozpočtu obvykle připadá na bydlení, potraviny a zdravotní potřeby. Příslušné tabulky pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad.
Právě očekávaný růst cen elektřiny, plynu a bydlení proto může být pro část seniorů horší zprávou, než napovídá samotná průměrná inflace. Zvýšení zálohy na energie o několik stokorun dokáže celou valorizaci zrušit jediným dopisem od dodavatele.
Skutečný výsledek ukáže až rodinný rozpočet
Na otázku, o kolik si důchodci polepší, tedy neexistuje jediná odpověď. Nominálně půjde u většiny penzí o 300 korun měsíčně. Reálně může být výsledkem malé zlepšení, zachování současného stavu, ale také další pokles kupní síly.
Rozhodující nebude, kolik korun se objeví na lednovém výměru, nýbrž o kolik se změní pravidelné výdaje. Nejjednodušší kontrolu si může každý udělat sám: sečíst současný nájem nebo náklady na bydlení, energie, potraviny, léky, dopravu a další nutné platby. Jakmile jejich souhrn vzroste o více než 300 korun, bude celé přidání pryč.
Tři sta korun tedy není bezvýznamných. Při dnešních prognózách však nemusí znamenat, že se seniorům bude žít lépe. Krutě jednoduchá odpověď může znít: stát přidá tři stovky, zdražení si vezme ještě víc.
