Článek
Těžká práce nestačí. Musí jít o vybrané riziko ve třetí kategorii
Potkala jsem už několik lidí, kteří dělají v hluku, zimě, horku, s těžkými břemeny nebo ve výrobě, a přesto netušili, že od roku 2026 může existovat povinný příspěvek zaměstnavatele na jejich penzijní spoření. Je to škoda. Ne proto, že by šlo o zázračnou penzi navíc, ale proto, že člověk v náročném provozu často nechává zdraví v práci dřív než ten, kdo celý život sedí u stolu.
Jenže nárok nevzniká každému, kdo má těžkou směnu a domů chodí zničený. Od 1. ledna 2026 platí zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se týká zaměstnanců, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Těmi jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž, pokud jde o dynamickou fyzickou práci velkými svalovými skupinami.
To je rozdíl, na kterém se dá snadno spálit. Nestačí říct „jsem svářeč“, „dělám ve skladu“ nebo „tahám těžké věci“. Rozhoduje konkrétní zařazení práce do kategorie a konkrétní rizikový faktor. Ministerstvo financí uvádí, že o zařazení práce ve třetí kategorii pro stanovené faktory rozhoduje krajská hygienická stanice; podmínky a odpovědi shrnuje na stránce k povinnému příspěvku pro vybrané rizikové profese.
Čtyři procenta mohou za rok udělat slušnou částku
Povinný příspěvek činí 4 procenta z vyměřovacího základu zaměstnance na sociální zabezpečení za daný kalendářní měsíc. U běžného zaměstnance se pro orientační představu dá přemýšlet velmi podobně jako o hrubé mzdě, i když právně jde o vyměřovací základ. Ministerstvo financí uvádí nejen sazbu 4 procenta, ale i to, že zaměstnanec musí v měsíci odpracovat alespoň tři směny rizikové práce a své právo u zaměstnavatele uplatnit.
Modelově: pracovník s vyměřovacím základem 30 000 korun může mít povinný příspěvek 1 200 korun měsíčně. Při 35 000 korunách jde o 1 400 korun. Při 40 000 korunách už je to 1 600 korun měsíčně. Za rok tak může jít zhruba o 14 400, 16 800 nebo 19 200 korun, pokud jsou podmínky splněny každý měsíc. Bez započtení výnosů a bez vlastních vkladů. Prostě peníze, které by měly jít na penzijní účet, ne tiše zmizet v nevědomosti.
A tady je důležitá věc: příspěvek se neposílá jen tak do ruky. Zaměstnavatel ho platí na zaměstnancem určené penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, životní pojištění ani jiný finanční produkt se tento povinný příspěvek posílat nesmí. Kdo žádné penzijní spoření nemá, měl by si nejdřív vyřídit vhodnou smlouvu a pak zaměstnavateli oznámit potřebné údaje.
Finanční správa navíc připomíná, že poskytnutí příspěvku není automatické: zaměstnanec musí právo uplatnit u zaměstnavatele a oznámit mu údaje podle zákona. Povinnost platit vzniká až od měsíce následujícího po oznámení; daňový pohled i limit osvobozených benefitů popisuje Finanční správa.
Největší chyba je čekat, že se vše vyřídí samo
Zákon sice ukládá povinnosti zaměstnavatelům, ale zaměstnanec by neměl sedět s rukama v klíně. Zaměstnavatel má o právu na povinný příspěvek písemně informovat prokazatelným způsobem, vést evidenci rizikových směn, nároků a zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností má místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Jenže papír na nástěnce, věta v interním systému nebo informace předaná při nástupu se v provozu snadno ztratí mezi směnami.
Prakticky bych začala jednoduchou otázkou na personální oddělení nebo mistra: je moje práce zařazena ve třetí kategorii pro některý z vybraných faktorů podle zákona o povinném příspěvku? A pokud ano, evidují se mi směny rizikové práce a co mám dodat, aby mi příspěvek začal chodit? Tohle není žebrání o benefit. Je to zákonné právo, pokud jsou splněny podmínky.
Pozor také na směnu samotnou. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že směnou rizikové práce je směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část; nestačí tedy, že se riziková činnost mihne v pracovním dni jen na chvíli. Zároveň vysvětluje odlišnosti mezi posuzováním rizik pro účely ochrany zdraví při práci a pro účely nového příspěvku na stáří na stránce k povinným příspěvkům zaměstnavatele.
Zaměstnanec by si měl po prvním zaplacení příspěvku pohlídat potvrzení, výplatní lístek nebo mzdový list a také svůj penzijní účet. Když firma už dříve dávala dobrovolný příspěvek na penzijní spoření, neznamená to automaticky, že je vše vyřešené. Ministerstvo financí výslovně rozlišuje dobrovolný a povinný příspěvek, protože s nimi zákon spojuje jiné povinnosti i evidenci.
Peníze na penzi v rizikovém provozu nejsou žádná milost od zaměstnavatele. Jsou pokusem alespoň trochu vyrovnat, že některá práce člověka opotřebuje rychleji než jiná. Kdo dělá v horku, zimě, vibracích nebo při těžké dynamické fyzické práci, nemá spoléhat na to, že mu někdo sám od sebe všechno vysvětlí. Má se zeptat, nechat si ukázat zařazení práce a dodat údaje k penzijnímu spoření. Protože čtyři procenta měsíčně nejsou drobné, když chybějí několik let.
