Článek
Nejnižší penze už nemají být tak nízko
U důchodů mě vždycky rozčílí jedna věc. Stát udělá změnu, která může člověku přidat slušné peníze, ale vysvětlí ji tak, že by z toho i účetní bolela hlava. A pak se diví, že lidé tápou.
Od roku 2026 se změnilo hlavně minimum. Podle České správy sociálního zabezpečení má minimální starobní důchod dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Stejné pravidlo platí pro invalidní důchod třetího stupně, u dalších invalidních a pozůstalostních důchodů jsou nastavené jiné minimální podíly.
Tohle není drobnost. ČSSZ na svém příkladu ukazuje, že při průměrné mzdě 48 tisíc korun by minimální starobní důchod vyšel na 9 600 korun, zatímco podle starých pravidel by byl jen 5 570 korun. Rozdíl je přes čtyři tisíce měsíčně. Pro člověka s úplně nízkou penzí to může být rozdíl mezi ponížením a aspoň trochu snesitelným základem.
Neříkám, že z takového důchodu se žije dobře. To by byla drzost. Ale je velký rozdíl, jestli člověk dostane pár tisíc, nebo částku, která už se aspoň přibližuje důstojnějšímu minimu. A hlavně: u starších přiznaných důchodů se má dorovnání udělat také. Tady se tedy nemluví jen o nových žadatelích.
Péče konečně dostane cenu, ne jen pochvalu
Další změna se týká hlavně lidí, kteří část života nepracovali klasicky za mzdu, protože pečovali. O děti, o nemocného člena rodiny, o člověka závislého na pomoci. Taková práce se často brala jako samozřejmost. Hlavně u žen. Doma se všechno zařídilo, ale na důchodovém účtu to pak vypadalo bledě.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má od roku 2027 začít platit takzvaný rodinný vyměřovací základ. Péče o dítě do tří let nebo o osobu závislou ve třetím a čtvrtém stupni se má ocenit fiktivním příjmem ve výši 100 procent celostátní průměrné mzdy. U některých dalších typů péče půjde o 50 procent.
To zní hrozně úředně. Ve skutečnosti jde o jednoduchou myšlenku: když jste pečovali, systém už se nebude tvářit, že jste finančně neexistovali.
Jenže i tady je háček. Pravidlo se má týkat důchodů přiznaných od roku 2027. Starší penze se kvůli tomu zpětně přepočítávat nemají. A výchovné se také mění. Za první dvě děti má nově místo pevné pětistovky fungovat právě toto ocenění péče, pokud bude výhodnější. Pevné výchovné má zůstat hlavně za třetí a další dítě.
Takže žádné jednoduché „každý dostane víc“. Někdo si pomůže. Někdo zůstane zklamaný. A někdo bude muset dobře hlídat, podle kterého pravidla mu důchod vychází lépe.
Výpočet se zpřísňuje, proto se vyplatí nečekat
Současně ale neplatí jen dobré zprávy. Nově přiznávané důchody mají růst pomaleji. Podle pravidel k výpočtu důchodu se v roce 2026 základní výměra stanovila na 4 900 korun a procentní část závisí na výpočtovém základu a získané době pojištění. Jenže parametry se postupně mění tak, aby nově přiznané penze nebyly tak štědré jako dřív.
Ministerstvo práce u starobních důchodů uvádí, že sazba za každý rok pojištění klesá postupně z dřívějších 1,5 procenta výpočtového základu. V roce 2026 je to 1,495 procenta, v dalších letech ještě méně, až na 1,45 procenta po roce 2034, jak stojí v přehledu starobních důchodů MPSV.
To je přesně ten typ změny, kterého si člověk na první poslech nevšimne. Pár tisícin procenta, řekne si někdo. Jenže při desítkách let pojištění a celoživotních výdělcích už to v konečném výpočtu drobnost být nemusí.
Proto bych lidem před penzí řekla jednu věc bez obalu: nespoléhejte na řeči u stolu ani na titulky. Zkontrolujte si evidenci, zjistěte dobu pojištění, podívejte se do důchodové kalkulačky a nenechávejte výpočet na poslední chvíli. Někdy může rozhodovat rok přiznání důchodu, někdy péče, někdy chybějící záznam, někdy práce v penzi.
Důchodová pravidla se mění tak často, že se v nich ztrácí i lidé, kteří se o ně zajímají. Běžný člověk pak slyší jen útržky: vyšší minimum, výchovné, péče, valorizace, pomalejší výpočet. Není divu, že z toho má v hlavě guláš.
Jenže právě ten guláš může stát peníze. A někdy ne malé. Kdo má nízký důchod, může díky novému minimu získat výrazně víc. Kdo pečoval, může od roku 2027 čekat spravedlivější výpočet. Kdo ale počítá jen s tím, že stát všechno pohlídá za něj, může se jednou hodně divit.
U penzí platí nepříjemné pravidlo: co člověk neví včas, to ho později může bolet každý měsíc.
