Článek
Tři stovky zněly jako studený čaj
Když se začalo mluvit o tom, že by průměrný důchod od ledna 2027 mohl vzrůst jen asi o 300 korun, mnoho seniorů si jen hořce odfrklo. Tři stovky nejsou nic, to neříkám. Ale kdo byl v lékárně, zaplatil elektřinu a koupil máslo, ten ví, že takové přidání se rozpustí rychleji než cukr v kafi.
Na jaře ministr práce Aleš Juchelka podle České televize uváděl, že průměrný důchod by mohl příští rok podle tehdejších pravidel vzrůst maximálně zhruba o 300 korun. Zároveň mluvil o snaze prosadit rychlejší růst penzí, tedy započítávání poloviny růstu reálných mezd místo třetiny.
Jenže u valorizace se nedá počítat podle přání u mikrofonu. Rozhodují data. MPSV u poslední lednové valorizace připomnělo, že zvýšení se odvíjí od růstu cen měřeného indexem životních nákladů domácností důchodců. V roce 2026 se důchody zvedly o 240 korun v základní výměře a o 2,6 procenta v procentní výměře, průměrná starobní penze měla dosáhnout 21 839 korun.
Jasno přijde až po číslech, ne po slibech
To, že se teď mluví o možnosti vyššího přidání, neznamená, že důchodce už má počítat s konkrétní částkou. Inflace se ještě musí dopočítat, mzdy mají svá pravidla a teprve potom se ukáže, co valorizace opravdu udělá. U penzí je to bohužel jako s počasím: předpověď se hodí, ale kabát si člověk bere až podle oblohy.
Zákon o důchodovém pojištění říká, že základní výměra starobního důchodu činí 10 procent průměrné mzdy, jak je uvedeno v zákoně č. 155/1995 Sb.. Procentní výměra je pak individuální, podle výdělků a doby pojištění. Proto se nikdy nedá říct, že všichni dostanou stejně. Jeden senior uvidí v dopise vyšší částku, druhý menší. A oba budou mít pocit, že zrovna u nich to mohlo být víc.
Tady je dobré brzdit i politické nadšení. Vyšší valorizace může seniorům pomoci, ale rozpočet to zaplatí každý rok znovu. Na druhé straně nízká valorizace zase vypadá hezky v tabulce ministerstva, ale doma u stolu znamená, že se škrtá na běžném životě. Mezi těmito dvěma světy sedí důchodce a čeká, co mu stát nakonec pošle.
Průměr nic neřekne paní s nízkou penzí
Průměrný důchod je oblíbené číslo politiků. Hezky se cituje, dobře vypadá a nikomu se u něj nemusí ukazovat konkrétní peněženka. Jenže průměr neřekne, jak žije vdova sama v nájmu, bývalá prodavačka s nízkou penzí nebo člověk, který po zaplacení bydlení přemýšlí, jestli odloží zubaře.
Do ledna 2027 navíc vstupuje další detail, který se snadno přehlédne. ČSSZ uvádí, že při valorizaci od 1. ledna 2027 se bude u starobních důchodů nejprve od procentní výměry odečítat výchovné 500 korun za dítě, zbylá část se zvýší a teprve potom se stejných 500 korun přičte zpátky. Výchovné tedy zůstane, ale nebude dál růst s valorizací.
To se týká hlavně žen, které dostávají výchovné za děti. Na papíře jim nikdo pětistovku nevezme. Jenže když část penze stojí na místě a ceny běží dál, víme všichni, co se stane. Ta stejná pětistovka bude časem kupovat méně. Takové věci se v tiskové zprávě tváří nenápadně, ale v obchodě už tak nenápadné nejsou.
Důchodci tedy mohou doufat, že lednové přidání nakonec bude vyšší než první skromné odhady. Ale plánovat podle toho by bylo nerozumné. Jasná čísla přijdou až po létě, až budou k dispozici potřebné údaje a vláda stanoví parametry valorizace. Do té doby platí staré pravidlo nás penzistů: sliby si vyslechnout, ale složenky platit podle toho, co skutečně přijde na účet.
