Článek
Kokos peníze na stáří nezhodnotí
Alena Schillerová zvolila pro představení změn penzijního spoření prázdninovou stylizaci. Kokos má patrně vyvolat představu spokojeného důchodu pod palmami, kde člověk nepočítá každou korunu za nájem, léky a potraviny. Jenže právě v tom vidím největší slabinu celé kampaně.
Většina českých seniorů totiž neřeší, zda si ve stáří objedná kokosový nápoj u moře. Zajímá je, kolik jim zbude po zaplacení bydlení, zda dosáhnou na příspěvek na péči a jestli zvládnou nečekaný výdaj za zubaře. Veselé video tak působí, jako kdyby se lidem s napjatým rozpočtem vysvětlovala finanční jistota pomocí rekvizity z dovolené.
Na sociálních sítích proto část lidí reagovala posměšně. Neřešili parametry spoření, ale kokos, herecké podání a velké slovo „milion“. To je pro politický marketing špatná zpráva. Když forma přehluší obsah, lidé si z kampaně zapamatují scénku, nikoliv podmínky. Samotný příspěvek Aleny Schillerové na síti X přitom tvrdí, že průměrný střadatel může mít v důchodu o milion korun více.
Tak silné číslo by si zasloužilo tabulku a poctivé vysvětlení. Kokos k němu nepřidává ani korunu.
Dnešní důchodce slibovaný milion nedostane
Pro současné seniory je podstatné něco jiného: avizovaný milion není dárek od státu, jednorázová prémie ani zvýšení starobního důchodu. Je to předpokládaný rozdíl ve výsledku soukromého spoření, který může vzniknout po několika desetiletích pravidelných vkladů a investování.
Právě délka je rozhodující. Rozbor zveřejněný v Seznam Zprávách pracuje s horizontem 35 let a s předpokládaným výnosem akciových investic. To může dávat smysl třicátníkovi. Člověku, který už důchod pobírá nebo do něj odejde za několik let, tak dlouhá doba jednoduše nezbývá.
Navíc od července 2024 nedostávají státní příspěvek účastníci, kterým byl přiznán starobní důchod. Toto stále platné pravidlo připomíná Ministerstvo financí. Současného penzistu se tedy nejvýraznější část novinky – vyšší podpora mladých střadatelů – vůbec netýká.
Senior může pocítit nižší poplatky nebo změny transformovaných fondů, pokud v penzijním produktu stále drží peníze. Rozhodně by ale neměl nabýt dojmu, že mu stát právě otevřel cestu k milionu. Pro něj bude výsledek záviset především na současném zůstatku, délce dalšího spoření, zvolené strategii a způsobu výplaty.
Smysl to má, ale hlavně pro mladé
Samotný návrh není nesmyslný. Podle Ministerstva financí by lidé do 30 let mohli dostávat státní podporu ve výši 40 procent svého vkladu, nejvýše 680 korun měsíčně. U dětí by nárok vznikal už při spoření stokoruny. Fondy by měly používat životní strategii, tedy v mládí investovat odvážněji a před penzí riziko postupně snižovat. Klesnout mají také některé poplatky.
Taková změna může mladším lidem skutečně pomoci vytvořit větší rezervu. Ani jim však nikdo nemůže garantovat konkrétní konečnou částku. Výnosy kolísají, inflace ukrajuje kupní sílu a ne každý zvládne posílat pravidelný vklad 35 let. Milion v době budoucí penze navíc nebude mít hodnotu dnešního milionu.
Návrh zatím není účinným zákonem. Ještě v červenci Schillerová na tiskové konferenci vlády mluvila o projednávání Legislativní radou vlády. Parametry se tedy mohou během legislativního procesu změnit.
Můj závěr je střízlivý: lepší investiční strategie a nižší poplatky smysl mají. Slib milionu je však marketingová zkratka určená především mladým, nikoliv pomoc dnešním důchodcům. A kokos? Ten může inspirovat k dovolené. K rozumnému rozhodování o penzi jsou užitečnější kalkulačka, výpis z účtu a podmínky napsané bez rekvizit.
