Článek
Důchody se po svatbě neslijí do jedné částky
Označení „sdílený důchod“ může vyvolat nesprávnou představu, že manželé dostanou jednu společnou penzi nebo že si po odchodu do důchodu rozdělí dvě hotové částky. Tak to fungovat nebude.
Od roku 2027 mohou manželé a zákonem vymezení partneři sdílet vyměřovací základy, tedy příjmy evidované pro výpočet budoucího starobního důchodu. Za příslušná období se jejich základy přepočítají tak, jako by oba dosahovali stejného průměrného příjmu.
Každému přitom nadále vznikne vlastní důchod a každý ho bude dostávat samostatně. Základní výměra penze se sdílením nemění. Novinka zasáhne pouze individuální procentní část, která se odvozuje od výdělků a doby pojištění.
Pravidlo už není jen politickým návrhem. Bylo přijato v rámci zákona č. 417/2024 Sb. a pro sdílené základy nabývá účinnosti od 1. ledna 2027.
Jednomu se základ zvýší, druhému zpravidla klesne
Novinka není státním příspěvkem ani penězi navíc, které by vláda vložila do rodinného rozpočtu. Je založena na přerozdělení mezi dvěma lidmi.
Pokud jeden z manželů v započitatelném období vydělával více, část jeho vyměřovacího základu se přesune k druhému. Hůře vydělávajícímu se tím může budoucí starobní důchod zvýšit. U lépe vydělávajícího je nutné počítat s opačným účinkem.
Rozdíl mezi oběma penzemi se tak zpravidla zmenší. Nemusí však platit, že o stejnou částku, kterou jeden získá, druhý přijde. Český důchodový výpočet vyšší příjmy redukuje a z nadprůměrných výdělků započítává jen určitou část. U výrazně příjmově nerovného páru proto může sdílení v některých případech zvýšit i součet obou budoucích penzí. Jinde se pouze přerozdělí jejich poměr.
Bez individuálního výpočtu nelze výhodnost určit podle posledních výplat ani podle současného rozdílu mezi hrubými mzdami. Do výsledku vstupují celé pracovní kariéry, délka sdíleného období, vyloučené doby, redukční hranice i roky získané mimo manželství.
Nestačí, že jeden pracoval a druhý zůstal doma
Sdílení má důležitou podmínku, která se v krátkých vysvětleních snadno ztratí. V konkrétním roce musejí mít vyměřovací základ oba manželé. Přepočet se navíc týká jen počtu dnů, za které se jejich výdělečná činnost překrývala.
Jestliže jeden z manželů celý rok pracoval a druhý neměl žádný příjem podléhající důchodovému pojištění, tento rok se prostřednictvím sdíleného základu jednoduše nerozdělí. Novinka také nepřevede odpracované roky a sama nedoplní chybějící dobu pojištění.
To je podstatné například u rodin, kde jeden člověk zůstal dlouho mimo zaměstnání kvůli dětem nebo péči o blízkého. Taková období mohou být při výpočtu penze chráněna jinými pravidly, včetně náhradních dob a od roku 2027 také nového ocenění některých dob péče. Nejde však o totéž jako sdílení manželských výdělků.
Podle konečné zákonné úpravy se sdílený základ stanoví z denních základů a pouze za dobu, pro kterou měli evidovaný příjem oba. Zjednodušená věta, že si manželé „rozdělí všechny výdělky napůl“, je proto nepřesná.
Nelze si vybrat pouze výhodné roky
Manželé nebudou moci označit několik let s největším rozdílem v příjmech a ostatní vynechat. Sdílení se vztáhne na všechny celé kalendářní roky splňující zákonné podmínky.
Prvním započitatelným obdobím je rok následující po roce uzavření manželství. Rok svatby se tedy nesdílí, i kdyby manželství trvalo téměř celý. Posledním může být rok předcházející roku, ve kterém první z dvojice získá starobní důchod, manželství zanikne nebo je sdílení ukončeno.
Zahrnuty nebudou ani části roku. Pokud svazek nebo důchod začne během kalendářního roku, příjmy za tento rok už do sdílení nevstoupí. Přehled pravidel zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení.
Zvláštní omezení se týká období spojených s invalidním důchodem jednoho z manželů. U párů, kterých se invalidita týká nebo týkala, proto nebude stačit jednoduché porovnání mezd. Rozhodující bude konkrétní období nároku na výplatu invalidní penze.
Souhlasit musí oba a správný okamžik nelze propásnout
Sdílení se nespustí automaticky svatbou ani společnou domácností. Vyžaduje formalizované prohlášení obou manželů na předepsaném tiskopise. Podpisy musejí být úředně ověřené nebo je ověří pracovník územní správy sociálního zabezpečení.
Prohlášení je možné učinit pouze za trvání manželství. Nejzazší termín představuje den, kdy první z manželů podá žádost o starobní důchod. Jakmile se žádost podá bez společného prohlášení, dvojice už tuto možnost dodatečně neotevře.
Stejná hranice platí pro zrušení sdílení. Ukončit je mohou oba společně, ale také kterýkoliv z manželů samostatně. Zrušení ovšem působí pouze do budoucna. Základy za dříve sdílená období se nevrátí do původního stavu.
To chrání člověka, který na společné rozhodnutí spoléhal. Současně to však znamená, že podpis nelze chápat jako nezávaznou zkoušku. Ani pozdější rozvod automaticky nevymaže přerozdělení provedené za předchozí roky.
Současní důchodci si penze přepočítat nemohou
Novinka platí pouze tehdy, jestliže budou starobní důchody obou sdílejících osob přiznány po 31. prosinci 2026. Pokud jeden z manželů odešel do starobní penze dříve, sdílení využít nelze.
Pravidlo proto není cestou ke zvýšení již vypláceného nízkého důchodu. Nepomůže ani páru, v němž je jeden člověk dlouhá léta penzistou a druhý teprve pracuje. Ministerstvo výslovně uvádí, že se dříve přiznané důchody zpětně přepočítávat nebudou.
Největší význam má změna pro dvojice, které mají odlišné výdělky, oba ještě čeká žádost o starobní důchod a jejich pojištěná práce se během manželství překrývala po delší dobu. U podobně vydělávajících lidí může být dopad zanedbatelný.
Rozhodnutí může ovlivnit také budoucí vdovskou penzi
Při porovnání není dobré sledovat jen první starobní důchody. Procentní výměra vdovské či vdovecké penze se odvozuje od procentní části důchodu zemřelého. Jestliže sdílení sníží penzi původně lépe vydělávajícího manžela, může se později promítnout také do pozůstalostního důchodu.
ČSSZ uvádí, že samostatně vypočtený vdovský nebo vdovecký důchod obsahuje procentní výměru odpovídající polovině procentní výměry důchodu zemřelého. Při souběhu s vlastní penzí se pak používají další pravidla krácení.
Společný základ proto není pouze otázkou, komu stát pošle více peněz první měsíc po odchodu do penze. Jde o dlouhodobou dohodu, která může zasáhnout oba starobní důchody, pozdější zabezpečení ovdovělého partnera i finanční poměry po případném rozvodu.
Před podpisem má smysl znát evidované příjmy obou lidí a nechat si porovnat obě varianty. Dobrá volba může vyrovnat následky dlouhodobě rozdílných výdělků. Unáhlené rozhodnutí však pouze přesune část penze z jednoho rozpočtu do druhého, aniž by rodina jako celek skutečně získala.
