Článek
Cimrmanologie je vědní obor, který žádný základ nepotřebuje, protože pracuje s jednoduchou pravdou: Jára Cimrman byl všude. A všechno vymyslel a všechny ovlivnil.
Na první pohled se to zdá absurdní. Na jedné straně geniální český vynálezce, dramatik, cestovatel, učitel, filozof i cvičitel slepic. Na druhé straně Ozzy Osbourne, křičící do mikrofonu, v obklopení riffů, dýmu a občasných zvířecích ostatků. Ale i do jeho života nenápadně vkročil duch českého génia a morální vítěz ankety Největší Čech.
Stopy vedou do Británie
Málo se ví, že Jára Cimrman strávil na počátku 20. století několik měsíců v britském městě Walsall, kde se pokoušel zavést koncept „hudebního dorozumívání přes komínový tah“. Tam údajně založil spolek Metalurgická Estetika, který měl propojit zvuky těžkého průmyslu s duchovnem chorálu. Zůstaly po něm jen notové zápisy, které později údajně kolovaly mezi dělnickými sbory v oblasti Birminghamu.
A víte, kdo se v Birminghamu o několik dekád později narodil? Ozzy Osbourne.

Birmingham
Teorie hudebního šumu
Cimrman formuloval teorii, že „neuspořádaný zvuk je často jen předsíní k revoluční melodii.“ Tato myšlenka jako by předjímala celý koncept heavy metalu. Tóny, které pro konzervatoristu znamenají hluk, pro fanouška metalu představují domov. A co jiného je umění, než přesunout hranici mezi kakofonií a extází?
Netopýr jako znamení
Legenda praví, že Ozzy Osbourne měl v mládí sen. Zjevil se mu muž s jizvou na tváři, který mu klidně řekl: „Nelekej se, až ti netopýr padne do ruky. Bude to součást tvého image.“ O několik let později se stal tento výjev realitou. Náhoda? Možná. Anebo poselství z Liptákova.

Netopýr
Osbourne = Ozubřen?
Jiná spekulace pracuje s možností, že příjmení „Osbourne“ je zkomoleninou českého „Ozubřen“. Pod tímto jménem prý Cimrman krátce působil v plzeňské fabrice na ozubená kola. Potřeboval být inkognito, aby se mu dělníci ochotně svěřili se svými písněmi, které plánoval vydat ve sborníku dělnických písní.
Původ jména Osbourne oficiálně tkví jinde, o vlivu Járy Cimrmana na legendu hudební scény však pochybovat, vést o něm spory, ale nic jiného se proti tomu dělat nedá.
Co si z toho vzít?
Asi nic zásadního. Jen možná připomenutí, že Jára Cimrman je věčný. A že i když s těmito souvislostmi nepřišli renomovaní cimrmanologové z Divadla Járy Cimrmana, snad je dovoleno občas spekulovat i obyčejnému fanouškovi našeho národního velikána.
Děkuji za pozornost.