Článek
Tohle se prostě může stát jen u nás…
Byl to jeden z těch typicky letních dnů v kanceláři – horko, dusno a víc ochoty ke kafi než k práci. Můj kolega Marek, známý svým zvláštním životním postojem „svoboda těla především“, se objevil v kraťasech, do kterých si – jak s oblibou říkal – „nebere zbytečnosti navíc“.
Seděli jsme zrovna na poradě, když se Marek omluvil a odběhl na záchod. Za pár minut se ozvalo něco mezi výkřikem a bolestivým zakňučením. Nejprve jsme si mysleli, že si snad sáhl na pavouka nebo na mokrou kliku. Ale ne – realita byla mnohem ostřejší.
„Já si tam přicvak' koule!“
Když se nevracel ani po deseti minutách, naše asistentka Veronika šla zjistit, co se děje. Když se vrátila, byla bledá jak stěna a mumlala jen: „Potřebuju pinzetu. A trochu odvahy.“ Marek si totiž při zapínání zipu… no, doslova přicvakl pytlík.
A nebyl to malý problém. Zip zajel hluboko a kůže byla zaseknutá v mechanice tak nešťastně, že s tím nemohl sám pohnout. Zůstal stát napůl svlečený v kabince a jediné, co dokázal říct, bylo: „Verčo, prosím tě, pomož mi… Jinak tu umřu.“
Záchranná akce „naostro“
Veronika, která ještě před hodinou řešila objednávku toneru, se tak náhle stala hrdinkou v oboru mikrochirurgie. Se zatnutými zuby, dezinfekcí, pinzetou a spoustou legrace (z naší strany – Marek se nesmál ani trochu) se jí nakonec podařilo zip uvolnit. Marek vyšel z kabinky bledý, ale celistvý.
Od té doby nosí výhradně tepláky. A Veronika? Tu jsme začali titulovat „anděl v administrativě“.
Závěr: Některé věci prostě patří do spodního prádla
Tahle historka se u nás bude vyprávět ještě dlouho. Ať už jako varování pro všechny „naháče v kanceláři“, nebo jako důkaz, že asistentky zvládnou opravdu všechno – od Excelu až po krizovou první pomoc. Hlavní ponaučení? Zipy nejsou kamarádi. Obzvlášť, když mezi ně něco omylem strčíte.
Zdroj:
menshealth - penis zipper injury what to do
