Článek
Vidět kojící matku mě stejně jako ženské tělo nijak nepohoršuje a určitě nepochybuji o tom, že vytváří příjemnější prostředí než do půl těla vysvlečený muž, který pochoduje středem města a už víc než pár let přenáší několik set půllitrů. Nicméně je na čase si přiznat, že existují situace, kdy vás odhalené prso dokonale překvapí tím, jak bizarní situaci dokáže vytvořit. Některé matky zřejmě vidí v odhalení svého ňadra na veřejnosti nejen řešení hladu svého dítěte, ale i příležitost stát se středem pozornosti. Možná by stálo za zamyšlení se, zda kromě mateřského mléka neposkytují okolí i pořádnou dávku nepohodlí.
Mateřství jako životní performance
Matky jsou nepochybně hrdinky. Nosí dítě devět měsíců, porodí, nespí, kojí – seznam obětí je dlouhý. Ale musí se tahle hrdost nutně ventilovat v podobě veřejného expozé? Když si dítě během jeho účasti na cizí dětské oslavě žádá mléčný bar, znamená to automaticky, že matka musí ignorovat přítomnost ostatních a přeměnit prostor mezi narozeninovým dortem a nafukovacími balónky na improvizovanou kojící zónu?
Kojení na veřejnosti má své místo a rozhodně nikdo netvrdí, že matky mají sedět zavřené doma nebo lovit ke kojení temné kouty města, aby je náhodou při této činnosti někdo nespatřil. Ale nemůže to probíhat s trochou citu pro situaci? Tak jako jedna maminka, která v klidu odejde do rohu restaurace, přehodí šátek a téměř ničí pozornost, je snad něčím míň? Vskutku, kojit se dá i decentně – bez toho, aby se z toho stal nechtěný divadelní akt a zároveň to zůstalo přirozenou součástí života, o které nemusíme dělat, že neexistuje.
Je prso nutně symbol revoluce?
V poslední době se kojení na veřejnosti stalo jakýmsi symbolem odporu proti „umlčování žen“ a symbolem „normalizace mateřství“. Ale když si matka na balkoně během maturitního plesu vysvlékne půlku těla tak, aby se odhalila celému sálu, kde do té doby byla pozornost upřena úplně jinému vystoupení, je to opravdu feministická revoluce, nebo prostě jen špatný odhad situace? Zvlášť v případě těch matek, které snad i provokativně čekají na jeden zmatený nebo nechápavý pohled, aby se na dotyčného mohly obořit s tím, že to je přece něco krásného a nemají je utlačovat.
Existuje tenká hranice mezi normalizací a exhibicionismem. Nikdo nezpochybňuje právo matek na kojení, ale zároveň nikdo nepotřebuje mít exkluzivní výhled na odhalené tělo tam, kde to je vlastně svým provedením nevhodné. Vzniklé situace tak někdy mohou být celkem ošemetné, překvapené okolí najednou neví, jak reagovat, kam s pohledem - aby necivělo, ale ani okatě neuhýbalo, zda se dál bavit, počkat atd. Pochopitelně nejistota druhých by neměla být určující, ale špetka citu pro aktuální atmosféru, kterou není potřeba otočit naruby, prostě neuškodí.
„Jsem matka, kdo je víc?“
Je nepochybné, že pro mnoho žen je mateřství zásadní životní etapou. Bohužel se ale zdá, že některé v této roli našly jediný zdroj své identity. Tento, nazvěme to, „kult mateřství“ pak často přechází do fáze, kdy je mateřství nejen přirozeným stavem, ale i platformou pro ukazování své dokonalosti a nejvyššího stupně lidského bytí a nezpochybnitelné důležitosti. A co je lepší než to dát najevo veřejně? Vždyť komu jinému by se povedl takový neobyčejný úspěch?
Matky, které mají potřebu demonstrovat svou oddanost dítěti tím, že kojí uprostřed jakékoli společenské události, by možná měly zvážit, jestli to není víc o nich než o dítěti. Není lepší zkusit být trochu nenápadná, uchovat si trochu intimity a mateřství užívat v klidu a bez zbytečné pozornosti?
Respekt k dítěti i k okolí
Veřejné kojení je otázka rovnováhy – respektu k dítěti, které potřebuje jíst, i k ostatním, které není třeba uvádět do rozpaků bizarností nastalého výjevu, tedy pohledu na cizí prsa třeba při svatebním obřadu nebo divadelním představení (ano, stalo se). Pokud maminka dokáže vyvážit tyto dvě strany, je svět hned o něco příjemnější.
Zkrátka, kojit na veřejnosti určitě ano. Ale nemusí se přitom nutně všem ukazovat, že dotyčná zvládá multitasking mezi krmením dítěte, obejmutím návštěvy a bojem za mateřskou revoluci. Slušnost a ohled na okolí totiž ještě pořád nejsou přežitek – ani v době, kdy mateřské mléko zřejmě teče nejen po bradě kojence, ale zdárně okupuje i sociální sítě.
