Článek
Starozákonní desatero je jistě zajímavé jako dokument a může se považovat za morální základ evropské civilizace. A nejen pro křesťany. Rozhodně platilo a platí pro vyznavače judaismu. Jenomže mnohé morální apely najdeme až v Novém zákoně a biblické desatero je tedy nemůže obsahovat. Držet se proto zuby nehty Starého zákona a sofistikovaně vysvětlovat jeho platnost pro dnešní dobru se mi zdá poněkud kostrbaté. Mnohem přínosnější se mi jeví porozhlédnout se v Novém zákoně, zda tam nejsou nosnější témata pro dnešek. A opět: nejen pro křesťany.
Zdržet se násilí a zabíjení (Žalm 11:5)
Ano, v Mojžíšových deskách je nezabiješ, ale to se vztahovalo jen na souvěrce. Ostatně ihned, jak se vrátil Mojžíš z hory, tak se svými věrnými vybili půlku izraelského tábora. Příkaz zdržet se násilí je mnohem širší, ale Starý zákon násilí nezapovídá.
Neužívat omamné látky (Marek 15:23)
To se mi jeví jako velice důležité a potřebné pro dnešní dobu. Jistě, omamné látky byly požívány v mnoha náboženstvích, ale celá řada náboženství je naopak zapovídala. Existují omamné látky (alkohol, nikotin), které byly legalizovány a jsou téměř ve všech státech světa povoleny či alespoň tolerovány, stejně jako je toleruje většina světových náboženství. Přitom je zřejmé, že problém není v omamných látkách samotných , ale v jejich zneužívání vedoucí k závislosti. Bez ohledu na zákonodárství té či oné země je užívaní omamných látek a zejména jejich nadužívaní nemorální, ale starozákonní desatero k tomu mlčí, přesto, že už v té době byly omamné látky problém.
Nelhát (Přísloví 6:16)
Naše babička říkávala, že kdo lže, ten krade. Jak jsem pochopil později, nemyslela to jen tak, že kdo je ochoten lhát, bude později nakloněn tomu i krást. Myslela to také takto : Kdo jinému lže, ten mu krade pravdu. Proto také Jan Hus kázal: Braň pravdu… Starozákonníci ovšem mohou lhát, až se hory zelenají, hřích neudělají.
Nekrást (Mojžíšova 6:2)
Nekrást je starozákonní a platí pořád. Jen je trochu problém s nehmotným vlastnictvím. Pokud byl psaný text spojen s kamenným kvádrem, hliněnou destičkou či pergamenem, byla krádež duševního vlastnictví spojená s materií, takže rozlišovat nebylo třeba. Také kvalitní kopie či opis měly cenu originálu. Od doby vynálezu knihtisku a později digitálního záznamu se mi zdá duševní vlastnictví velmi mlhavé. Na to narazil už Andy Warhol, když okopíroval známé Campbellovy plechovky a byl žalován pro krádež duševního vlastnictví.
Nebýt chamtivý (Korintanum 5:11)
Chamtivost, hamižnost a nenasytnost se nedají srovnávat s kradením. I úplně pocitivě získaný majetek, který nepotřebuješ, je z etického hlediska hnus. Starý zákon takovou situaci nemohl předvídat, a tak je v tomto směru nepoužitelný.
Starat se o rodinu (Timoteovi 5:8)
Starý zákon přikazuje cti otce a matku, ale už nic neříká o tom, že by se měl člověk starat o rodinu, tedy o děti a partnera. Ortodoxní katolík či judaista jistě neporuší desatero, když se místo rodině bude věnovat náboženské kontemplaci. Děti ho však musí milovat a ctít.
Pomáhat bližnímu (Jan 13,34).
Miluj bližního jako sebe sama - tento bod ve starozákonním desateru nenajdete, přesto, že si spousta lidí myslí, že to tam někde je. Pomáhat bližnímu by mělo být určitě zakotveno vysoko v etických zásadách každého morálního člověka. Jde ovšem o to, kdo vlastně je ten bližní. Příslušník rodiny, klanu, národa, rasy, lidstva? A nebo tam patří i šimpanz, orangutan a třeba i netopýři.
Být trpělivý a laskavý (Žalmy 145)
„Hospodin je milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý a velmi laskavý!“ Mnoho lidí považuje tyto ctnosti za známku slabosti. Netrpělivostí a hrubostí ovšem často škodíme mnohem víc než kdybychom někoho okradli.
Nesmilnit (Mojžíšova 20.10)
Málo co mělo v dějinách náboženství a etiky tolik různých výkladů. Ledacos, co v Sodomě bylo hříchem, bychom dnes považovali asi za lehké erotické osvěžení či diverzitu. Pořád sem ale patří znásilnění, či zneužívaní dětí a handicapovaných osob. Asi zde platí více než kde jinde, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
Pečovat o Zemi (Genesis 1:27-28)
Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.“ Otázka je, co znamená panovat, ale rozhodně něco jiného než pečovat. O tom, že Země potřebuje naši péči, netušil ani Starý ani Nový zákon a mnozí to netuší dodnes.
